Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Křižník HMS Belfast - atrakce přímo na Temži

  12:40aktualizováno  12:40
Předesílám, že osobně považuji křižník Belfast za jednu z nejatraktivnějších turistických zajímavostí, které můžete v Londýně shlédnout. Válečná technika ani válečná historie nikdy nepatřily k mým koníčkům - avšak londýnské válečné pamětihodnosti (kromě Belfastu k nim patří hlavně ''Imperial War Museum'' a tzv. ''Cabinet War Rooms'' - vládní podzemní prostory ve Westminsteru) mě opravdu zaujaly. Tak nějak si při jejich návštěvách uvědomíte, že Británie má být v tomto ohledu skutečně na co hrdá. Navíc jsou tyto pamětihodnosti špičkově zatraktivněny pro turistické účely.

HMS (Her Majesty Ship) Belfast je posledním dochovaným britským křižníkem, pocházejícím z první poloviny dvacátého století. Spuštěn na moře byl v březnu 1938 a součástí Royal Navy, britského námořnictva, se stal v srpnu 1939. Zpočátku operoval v Severním moři, kde se Britové snažili o námořní blokádu Německa. V říjnu 1939 Belfast úspěšně zajal německou loď Cap Norte - to byla tehdy největší dosud zajatá nepřátelská loď a posádka Belfastu za to obdržela mimořádnou peněžitou odměnu.

Německo ovšem s odvetou neotálelo a již v listopadu 1939 byl Belfast zasažen námořní minou. Poškození trupu lodi a strojů bylo tak rozsáhlé, že trvalo téměř tři roky, než byl Belfast opět schopen být v akci. Když v listopadu 1942 znovu vyplul na moře, byl největším a nejsilnějším britským křižníkem. Byl také vybaven na tehdejší dobu nejdokonalejším radarovým a protipožárním systémem. Od roku 1943 byl Belfast využíván k ochraně arktických námořních konvojů do Murmanska. V prosinci 1943 sehrál důležitou roli při potopení německého křižníku Scharnhorst, jehož posláním bylo atakovat spojenecký konvoj. V dubnu 1944 se podílel na úspěšné akci proti poslední důležité německé lodi Tirpitz, která kotvila v severním Norsku.

O něco později, v červnu 1944, Belfast zase podporoval britské a kanadské vojáky při vyloďování v Normandii. Po téměř pětitýdenní nepřetržité akci a svých posledních válečných výstřelech v evropských vodách se Belfast vypravil do přístavu Plymouth z důvodu oprav a dovybavení před cestou na Dálný Východ.

V letech 1945 - 1947 Belfast pomáhal s evakuacemi vězňů, kteří přežili japonské zajetí v Číně a s dalšímí úkony nezbytnými pro udržení míru v této oblasti. V prosinci 1948 se Belfast vrátil na Dálný Východ znovu - nejprve se podílel na akci, jejíž snahou bylo osvobodit britskou loď Amethyst z čínského zajetí, ale hlavně byl následně nasazen do námořních sil v korejské válce. Poslední válečné výstřely z křižníku Belfast zazněly v roce 1952.

V následujících deseti letech byl Belfast využíván k mírovým operacím, k podpoře letadlových lodí, či pouze jako vlajková loď na cizích základnách. V roce 1963, po absolvování poslední akce ve Středozemním moři, byl překlasifikován na tzv. přístavní loď a vyřazen z armády byl potom v květnu 1971.

I když původním záměrem po vyřazení Belfastu byla jeho destrukce, události se vyvíjely jinak. ''Imperial War Museum'' u od roku 1967 hledalo možnost, jak získat a udržovat křižník z druhé světové války - tehdejší vláda však odmítala poskytnout nezbytné prostředky. Museum proto podpořilo založení nezávislého trustu jedním z bývalých kapitánů Belfastu. Ten se dokázal obklopit několika dalšími nadšenci a společně dosáhli toho, že křižník Jejího Veličenstva Belfast byl v říjnu 1971 dopraven do Londýna a zpřístupněn veřejnosti. Od roku 1978 je Belfast přímo pod správou ''Imperial War Museum''.

Místo bylo Belfastu v Londýně přiděleno skutečně důstojné - a sice přímo naproti Tower of London, v blízkosti mostu Tower Bridge. Pro turistické účely je křižník rozdělen do osmi sekcí. Přitom přibližně polovina lodi je veřejnosti nepřístupná z bezpečnostních důvodů. I tak ovšem může pečlivému turistovi trvat dvě až tři hodiny, než všechny přístupné prostory ''prošmejdí''. Veškeré vojenské vybavení křižníku je vzorně udržováno, stejně tak jako pohonné stroje. V naučných místnostech se návštěvníci mohou seznámit s historickými údaji a shlédnout dobové filmové záběry.

Co však Belfastu nejvíce přidává na turistické atraktivnosti, jsou voskové figuríny členů posádky a zvukové záznamy typické konverzace. Tak například v operačním středisku lze vidět velící důstojníky na svých místech a slyšet jejich rozkazy z řízení námořní bitvy. V prostorách pro mužstvo můžete mimo jiné spatřit námořníky při karetní partii, taktéž s náležitou zvukovou kulisou. Působivá je také zdravotní jednotka a operační sál, ordinace zubaře (s obzvláště vydařeným zvukovým záznamem), lodní kuchyně, kantýna, vězeňská cela a další.

V kuchyňských prostorách lze například vidět dva oficíry zodpovědné za výdej rumu. Britští námořníci prý tradičně dostávali denní příděl půl pinty (asi 0,3 l) alkoholu, avšak prý již od 18. století byl zaveden koncept pití grogu. Rum se mužstvu vydával z nádherného dřevěného sudu s nápisem ''Bůh žehnej královně''. Nahlédnout lze dále také do poštovní kanceláře či do místnosti lodního řezníka (ten, vyveden v nápřahu se sekáčkem na maso v ruce, má poměrně znechucený výraz ve tváři).

Na základě speciálního povolení patřily k posádce Belfastu také tři kočky. Dnes můžete dvě spatřit ve formě modelů - máte-li však štěstí, můžete tu třetí potkat živou. Ta je zde úmyslně a má za úkol starat se o londýnské myši a krysy.

''Imperial War Museum'' nemyslí však pouze na turisty. HMS Belfast poskytuje poměrně rozsáhlé vzdělávací služby studentům historie. Mimo to je také dávána šance komerčnímu využití - prostory křižníku Belfast mohou být pronajaty pro konference, firemní večírky, oslavy, či pro různé jiné společenské události.

Autor:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.