Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tabu, o kterém se nemluví. Krevní msta v Albánii stále funguje

aktualizováno 
Čím je pro italský cestovní ruch šikmá věž v Pise, tím je pro Albánce Kulla z Thethi. Věž s děsivým dědictvím historie je zároveň mementem dneška. V Albánii se stále udržuje zákon krevní msty. A právě v této věži se před vendetou ukrývali vrahové. Po stopách středověkého zvyku se vypravil reportér 5plus2 Josef Hora.

Na opravený kostel jsou místní lidé hrdí. | foto: Archiv Josef Hora

Odlehlé údolí Thethi je nejlépe přístupné ze severoalbánského města Škodra. Městský autobus končí ve vesničce Boga na úpatí Prokletých hor, kterým se říká albánské Alpy. Končí zde i asfaltová silnice, do hor stoupá už jen prašná cesta, kde projede pouze terénní automobil.

Fotogalerie

Místní lidé jsou ale podnikaví a vždy mají terénní auto po ruce, za 60 eur si ho můžeme pronajmout a absolvovat dvouhodinovou jízdu podél srázů přes horské průsmyky až do tajemného údolí.

A nebyla by to Albánie, kdyby řidiči nebyli dva patnáctiletí chlapci. Byli to ovšem zkušení šoféři, kteří nás na místo dovezli bez problémů a ještě zajistili ubytování u místních lidí. Večeře pět euro, stan deset euro, pálenka na uvítanou zdarma.

O vendetě se nemluví

Probudit se ráno do překrásného údolí obklopeného vysokými štíty je nádhera. Vyrážíme po stopách krevní msty. Jako první nás ale osloví albánský pastevec. V očích starého Albánce se odráží divokost zdejšího kraje, svoboda a volnost horalů, ale i zvláštní drsnost nejen přírody, ale i lidí, kteří si v horách po staletí vládli podle vlastních zákonů nehledě na to, kdo na území Albánie vlastně panoval.

Možná se ve starých očích zableskne i vzpomínka na krvavý středověký zvyk. Vendetu. Dávný středověký zákon krevní msty přežívá v Evropě i ve 21.století. Uplatňuje se zejména v odlehlých horských oblastech na severu Albánie.

Albánie

Mnozí místní lidé ji berou tak trochu jako samozřejmost. Státní orgány ji oficiálně neuznávají, ovšem v jejím důsledném potírání se – lidově řečeno – nepřetrhnou. Už jen proto, že ji postižené rodiny nikde nehlásí. Vendeta je v určitých kruzích zkrátka stále uznávaným pravidlem zločinu a trestu.

Jedním z center krevní msty je odlehlé horské údolí Thethi, kde o krvavém obyčeji vypráví turistům albánští horalové. Ve vesnici stojí pravděpodobně poslední dochovaná veřejně přístupná věž v zemi, takzvaná Kulla, kam se v době „msty“ schovávali ohrožení muži.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech.

V osamoceném opevnění trávili dlouhé měsíce, dokud nedošlo k usmíření rodin nebo nebyl zabit jiný nešťastný příbuzný. Věž byla bez oken, jen s malými střílnami na pušku. Vcházelo se do ní okovanými vraty. Do prvního patra lezli muži po žebříku, který pak vytáhli a dostali se po něm do druhého patra, kde žili a byli chránění před útoky zvenčí.

Z vraha se stane „lovná zvěř“

Dnes patří Kulla mezi deset nejnavštěvovanějších památek Albánie. Představa, že mezi kamennými stěnami v relativně malé místnosti musíte trávit několik měsíců s několika dalšími muži, je příšerná. Místa je málo a venkovního světla také.

Návštěvníky provádí místní rodák v dobovém kroji. Vypráví, že do msty se po staletí zapojovaly celé rodiny a vše provázelo mnoho rituálů. Vrah se například musel zúčastnit pohřbu své oběti, pokud by nepřišel, rodina zavražděného by čin vnímala jako ještě větší urážku a smíření by bylo v nedohlednu.

Albánie

Bájné údolí Thethi obklopené štíty albánských Alp. Malé vesnici dominuje věž kulla, snad poslední turisticky přístupná připomínka prastarého zvyku krevní msty.

„Na pohřbu měl vrah zajištěnou bezpečnost, takzvanou bessu, kdy ho nikdo nemohl napadnout ani mu ublížit,“ vysvětluje historik a cestovatel po Albánii Přemysl Vinš, který dějiny krevní msty v Albánii studuje.

Po pohřbu se situace zcela změnila a z vraha se stala „lovná zvěř“. Ale nejen z něj, zabit mohl být i jakýkoliv jeho mužský příbuzný. Ženy a děti byly z vendety vyloučeny. Podle dávných pravidel mstitel například nesměl svou oběť napadnout zezadu, musel ji zabít jednou ranou nebo nesměl oběti sebrat pušku.

Průvodce po Albánii

Nový průvodce po Albánii seznámí čtenáře s celou zemí, jejími městy a zejména nevýznamnějšími památkami, které autor Josef Hora osobně navštívil a vyfotografoval. Kromě praktických rad i historických souvislostí je v knize přes 300 aktuálních fotografií. Na pultech obchodů se publikace objevila v polovině června, jedná se o jeden z prvních turistických průvodců po Albánii od českého autora.

Albánie

Pro zbytek Evropy je nepochopitelný i jeden ze starých rituálů smíření dvou znepřátelených rodin. Rodina vraha přinesla novorozence, který byl ke kolébce přivázán provazem.

Kolébka se poté otočila vzhůru nohama a dítě se začalo dusit. A bylo na rodině zavražděného, zda se někdo nebohého nemluvněte zastane. Byť stačilo vykřiknout a dítě tak zachránit, pomstychtivá rodina mohla vynést i smrtelný ortel zarytým mlčením.

„Jde o jakýsi rituál smíření, byla to zejména symbolická ukázka poddajnosti jedné rodiny vůči druhé. Většinou se novorozence někdo zastal, samozřejmě mohlo dojít i k opačnému případu, žádné prameny se nedochovaly, zákon se předával ústně,“ podotýká historik Vinš.

Krutá pravidla vendety se po pádu komunistického režimu, který se ji snažil vymýtit, rozhořela znovu. Oprášily se staré křivdy, kvůli restitucím vznikly nové.

„Ač se o tom veřejně nemluví, v Albánii dnes žijí stovky lidí, kteří nevychází z domů a skrývají se, stovky mladších zase nechodí do škol. Lidem postiženým vendetou se snaží pomáhat jak neziskové organizace, tak stát,“ říká Vinš.

„Pokud dnes přijedete do turistických oblastí a mluvíte albánsky, občas zaslechnete, jak místní lidé říkají, jak tamhleten soused špatně dopadl, jeho synové někoho zabili a teď se ukrývají v cizině,“ líčí historik. Na druhou stranu je podle něj velký omyl, pokud by někdo soudil, že taková je celá Albánie. „Je to umírající zvyk a Albánie je dnes moderní stát s moderní legislativou,“ uzavírá.

Horská turistika v Thethi

Kromě poznávání vendety je Národní park Thethi vyhlášené svými horskými túrami, kam každoročně vyráží stále více Čechů. Nejkrásnější je přechod hor do nedaleké vesnice Valbona nebo výstup na nejvyšší horu pohoří Maju Jezerce s vrcholem ve výšce 2 694 metrů nad mořem. Vrchol jako první pokořili v roce 1929 italští zeměměřiči a výstup z Thethi zabere dva nebo tři dny.

Albánie
Albánie

Ale pozor! Cesty zde nejsou dobře značené, proto je důležité mít dobré informace a mapy. Je možné si najmout průvodce, s výběrem toho pravého poradí místní lidé. V Thethi každoročně zemře nebo se zraní i několik turistů a velké procento je jich právě z Česka.

Kdo vyrazí bez průvodce a ztratí se, může vysoko v horách požádat o pomoc místní bači a pastevce. Na vrchol se dá dojít pěšky, kromě mapy je důležitá intuice. Ale je možné tady zabloudit, značek je opravdu málo nebo nejsou žádné, pomocníkem mohou být kamenné mohyly, tzv. mužíci. Důležité je vybavit se pitnou vodou, v horách je málo pramenů a studánek. Co se týká přespání v horách, je možné si postavit stan kdekoliv na vysokohorské louce, nesmí se tu ale rozdělávat oheň.

Mnohem méně náročnější, ale krásná je cesta do vesnice Valbona. Nevede přes vysokohorské štíty a jen na pár místech, když má stezka strmější spád, je třeba vyvinout trochu námahy. Z Thethi do Valbony je to zhruba 10 kilometrů horským terénem, cesta zabere 5–6 hodin.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.