Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Křemešník na Vysočině: království motýlů

  9:24aktualizováno  9:24
Rozhlednu, horský hotel, prales, poutní kostel, skaliska – to vše naleznete na Křemešníku, jednom z nejvýznamnějších kopců Vysočiny. Právě nyní v období nadcházejícího podzimu, kdy křemešnické bučiny zezlátnou a daleké obzory se pročistí, nastává pravá doba pro víkendový výšlap na překrásný, 765 m vysoký vrchol.

 

 

Unikátní příroda Křemešníku

Křemešník představuje po Jihlavských a Žďárských vrších třetí nejvyšší místo Českomoravské vrchoviny.

Jeho plochý a rozložitý masív vystupuje z překrásné a poněkud opuštěné krajiny nedaleko Pelhřimova. Na jeho stavbě se podílejí přeměněné horniny migmatity, s nimiž se můžete setkat na několika vrcholových skaliskách a suťových polích. V puklinách se vyskytují drobné žíly drahých kovů. Ve středověku se v masívu Křemešníku těžilo stříbro.

Zajímavá je i živá přírodní složka vázaná na původní přirozený jedlo-bukový les s pestrým a druhově bohatým bylinným patrem (chráněn v kategorii přírodní rezervace). Odborníci v něm napočítali na 300 druhů motýlů! Vedle nich tady žije také datel černý, sýc rousný, výr velký a plšík lískový.


Poutní kostel na vrcholu Křemešníku

Pověstmi opředený vrchol

Křemešník však není jenom přírodně cenná lokalita, ale také významné kulturně-historické a poutní místo. Stojí tu barokní kostel, k němuž se již několik staletí vydávají poutníci z širokého okolí.

Vznik lokality je tak jako na jiných obdobných místech opředen dávnými legendami. V případě Křemešníku si můžete vybírat hned ze tří různých variant.

Podle první zde postavil roku 1555 kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici pelhřimovský občan Matouš Chejstovský, který nešťastnou náhodou spadl do opuštěné štoly na stříbro a jakoby zázrakem se zachránil. Druhá verze je skoro o sto let mladší a hovoří o zázračném zachránění pelhřimovského měšťana z rukou Švédů. No a do třetice pověst vypráví o vojákovi, který se uzdravil vodou ze zázračné studánky. Na této verzi by skutečně něco mohlo být, jelikož voda je podle názoru dnešních odborníků mírně radioaktivní.

JAK SE TAM DOSTAT
Přístup do kraje pod Křemešníkem je autem velice jednoduchý, neboť se rozkládá necelých 20 km od dálnice Praha – Brno. Odbočit  z dálnice je třeba v Humpolci. Vlakem je však doprava mnohem komplikovanější, protože tudy vede pouze lokálka č. 224 Horní Cerekev – Tábor. Vlaky jezdí o víkendech poskrovnu (6 – 7 spojů z každého směru), navíc se jedná o krátké soupravy bez rozšířených prostor pro kola ve vagónech.

NÁVRH CYKLISTICKÉHO OKRUHU
Pelhřimov – Putimov – vrchol Křemešník (765 m) – Nový Rychnov – Hojkov – vrchol Čeřínek (761 m) – Dolní Cerekev – Nový Rychnov – Vyskytná – Branišov – Proseč pod Křemešníkem – Pelhřimov. Délka 55 km, vlakem z Dolní Cerekve lze zkrátit o polovinu

MAPY
S mapami je trochu problém, jelikož právě v oblasti Křemešníku většina z nich končí. Musíte proto mít dvě nebo i tři:
*SHOCart 1:75 000, č. 140 Jihlavsko (cykloturistická)
*SHOCart 1:75 000, č. 162 Pelhřimovsko (cykloturistická)
*KČT 1:50 000 č. 77, Jihlavské vrchy a Pelhřimovsko jih
*KČT 1:50 000 č. 44, Pelhřimovsko sever

Rozhledna Pípalka

Dnešní hlavní atrakcí většiny výletníků zdolávajících Křemešník je však nikoli poutní kostel, ale 52 m vysoká ocelová věž lidově zvaná Pípalka, která na vrcholu stojí od roku 1993. Multifunkční věž, na jejímž vzniku se investičně podílel i Klub českých turistů, slouží potřebám armádním, telekomunikačním i turistickým. Výhled ze 44 m vysoké plošiny stojí opravdu za to a za jasného počasí bývá údajně vidět Šumava i hřebeny Krkonoš.

Dalším hojně navštěvované lákadlo na Křemešníku představuje horský hotel, který byl dlouhá léta uzavřen a procházel rekonstrukcí. Nynější podoba interiérů je na úrovni, ceny však nejsou zrovna nejlidovější.

Muzeum rekordů v Pelhřimově

Přirozeným východiskem k cyklistickému nebo i pěší zdolání Křemešníku je bývalé nejmenší okresní město na Vysočině Pelhřimov. Jeho historické centrum je plné pozoruhodných architektonických skvostů, náměstí s renesančními domy a podloubím připomíná nedalekou Telč.

Za návštěvu určitě stojí u nás ojedinělé Muzeum rekordů a kuriozit, které sídlí ve věži bývalé Jihlavské brány. Najdete v něm miniatury i obří věci, hlavolamy, kaskadéry a všechno možné i nemožné. Vstup zdarma mají obři nad 205 cm výšky, dospělí trpaslíci pod 135 cm a tlouštíci s obvodem pasu nad 145 cm.

Cyklovýšlap na Křemešník

Zdolání Křemešníku není technicky nikterak náročné. Až na vrchol k hotelu vede asfaltová silnice, která jen těsně před cílem poněkud strměji stoupá.

Náročný je výšlap především co do vytrvalosti, neboť zdlouhavé, byť mírné stoupání nebere konce. Platí to zejména pro nejpoužívanější značenou cyklotrasu v délce zhruba 10 km, vycházející z Pelhřimova přes Putimov. Podobně jsou na tom však veškeré přístupové cesty na Křemešník.

UBYTOVÁNÍ

Ubytovacích možností v kraji pod Křemešníkem je celá řada. Pokud byste chtěli zakotvit v překrásném Pelhřimově, pak se nabízí hotel Slávie na náměstí s nádherným výhledem na historické centrum (tel.: 565 321 540. Pro ubytované hosty je bezplatně k dispozici na noc uzavírané parkoviště.

Dáváte-li naopak přednost přírodě, pak se nabízí chatová osada u rybníka Kladiny, vzdáleném 10 km severovýchodně od Pelhřimova (tel.: 565 395 944).

Lákavé může být také ubytování na vrcholu Křemešníku ve stejnojmenném, nově zrekonstruovaném hotelu (tel.: 565 303 430-31, www.hotelkremesnik.cz).

 

Pod vrcholem Křemešníku

Poutní kostel na vrcholu Křemešníku

Vrchol Křemešníku a jeho okolí z rozhledny Pípalka

Náměstí v Pelhřimově

Historická část Pelhřimova s městskou bránou v pozadí

Autoři:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.