Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Křehká krása české tradice žije i v Kanadě

  11:19aktualizováno  11:19
- Kus krasne ceske tradice se neuveritelne udrzuje i tady v Toronte. Sama jsem tomu nemohla verit. Kdyz jsem se setkala s nazvem Moravanka, povazovala jsem to za jakesi volani po domovine. Ale nebyla to pravda. Pod nazvem se skryva opravdova laska k tomu, co kdysi lidi milovali a co milovat vlastne nikdy ani neprestali. Tradici, folklor, s nimz se tady v Kanade setkat v jeho prave podobe pochopitelne nemohli. A jejich touha byla, a nastesti stále je, jeste tak silna, ze ji vymodelovali podobu i tvar takovy, jaky znali z domova takze cesky a slovensky folklor i tady existuje dodnes. V Kanade se muzete setkat s desitkami podob folkloru, protoze kazdy narod, kazda cast narodnostni skupiny si s sebou prinesla to svoje.

A kanadska vlada tyto vpravde lidske projevy tuzeb a prislusnosti podporuje. Proto se konaji pravidelne kazdorocne  multikulturalni prehlidky a vystavy, na nichz se mohou zeme se svymi tradicemi predstavit. K tem nejznamejsim torontskym patri napr. prehlidka krestanskych svatku, jakymi jsou Velikonoce a Vanoce. Obou se pravidelne zucastnuje i ceska komunita. Mela jsem to stesti, ze jsem se osobne potkala s lidmi, kteri jsou s lidovymi tradicemi spjati tak silne, ze jim venuji temer vsechen svuj volny cas. Jedni tancuji a zpevaji, jini venuji cas rukodelne umelecke tvorbe. Niki Tichakova se svoji skupinou nadsenych mladych zen dokaze vytvorit vlastnima rukama neopakovatelnou krasu.  Na prezentaci Velikonoce kolem světa, kterou poradala jiz tradicne Community Folk Art Council of Metropolitan Toronto v  City Hall,  se poprve predstavily v lonskem roce nejen jihomoravskymi kroji (které z toho vseho, co mohli vytvorit, se shanely nejhure), ale i vytvory, ktere jsou jihomoravskemu kraji tak blizke: kraslicemi a pomlazkami, velikonocnim dortem ve tvaru vejce, ruznymi ozdobami z prirodnich matrialu a  vyrobky, kterymi se doma jiz od pradavna dekoruji pribytky. Tento nastup do verejne prezentace nebyl tak rychly, jak se na prvni pohled zda. Obetava a pratelska Niki pochazi po rodicich z Recka, ale vyrustala v moravskem Mikulove, kde vlastne vstrebavala jihomoravske zvyky a tradice, ma prirozenou touhu a vrozeny talent tvorit. S devcaty  se schazely na Masaryktownu (oblast  ve Scarborough, obydlena vetsinou Cechoslovaky, navíc je tam mj. sidlo Masarykova Memorial Institutu, ) ve spolecenske mistnosti, aby si vyzkousely ruzne techniky, ktere si pamatovaly z domova anebo o nichz se docitaly v ruzne  literature. A tak spolu sedavaly Alenka Kottova s malou Kristynkou, Martina Janovjakova, Maruska Zakova dcera Niki Katerina Jirkova a Evelyna Rejskova.  „Kdysi nebyla v Kanade naklonnost k podpore narodnostnich skupin takova, jakou ji zname dnes. Co vim od lidi, kterym je dnes kolem sedmdesatky, k rozvoji multikulturalismu dochazelo zhruba az kolem 70. let,“ netaji se se svymi nazory Alena. „Tenkrat to prostehovalci asi nemeli lehke. Mluvit jinym nez anglickym jazykem se jevila proste jako ostuda. Proto jsem rada, ze tu moznost mame dnes my. Ze muzeme prezentovat svoji domovinu tak, jak ji samy citime.“  Ony Velikonoce kolem sveta delala po dlouhu dobu Radmila Locherova, ale tenkrat nejak nemohla, takze byla oslovena Nikinina skupina. Devcata se pustila do prace a vyslo to: svou prezentaci obsadila prvni misto.  „Byly jsme stastne, ze se vystavka libila, ze se nam to povedlo,“ rika skromne Niki, ktera nema rada, kdyz se mluvi jenom o jeji zasluze. „… protoze sama bych to neudelala, podilela  se na tom kazda z nas tim, co umi.  Jedna hackovala, jina modelovala, treti dekorovala.“  Se zaujetim jsem poslouchala, kdyz Niki vypravela, jak vyrobila ona krajkova velikonocni vajicka. „Vidis, na  tomhle jsem stravila skoro tri hodiny,“ ukazuje Niki na jedno z nich v kosicku. Skoro jsem se bala je do ruky. Krajkove vajicko ? A nebylo tam jedine takove. Skutecne vypadalo jako vyrobene z krajky. Sahla jsem si na ne, a ejhle povrch, vyleptany – nebo snad vyvrtany (?) napovidal, ze vsechno je skutecne a ze nic nepredstira. „Tak tato vajicka jsme delaly zubnim
 vrtackem. Neveris, co?“  Jo, musim, protoze vysledek drzim v ruce. Krasa, krehka krasa a jemna jako dech. Skorapka vyfouknuteho vejce jako vysivka. Neskutecne. Ani se nedivim, ze holky mely takovy uspech, ze ziskaly prvenstvi.  A tak byla Niki Art Councilem  vyzvana, aby se zucastnila dalsi narodopisne prezentace, ktera nesla nazev Svatby kolem světa. Videla jsem, cim devcata prispela.  Podminkou ucasti na takove vystavce bylo, ze vsechny vyrobky – ostatne jako vždy – museji byt vyrobeny po domacku. Skupina devcat z Masaryktownu mela novou motivaci . Pro ne to byla jista vyzva, i kdyz Niki priznala, ze v tomto oboru nebyla moc . Proste nemela zkusenosti. Takze hledala zdroje kde se dalo, aby svuj um naladila na tu spravnou toninu:  na tradicni svatbu  jizni Moravy. Zhotovit svatebni kolac (jak tam rikaji svatebnimu dortu na Hane), to vyzaduje vytvorit a upect na nekolik set figurek ze specialniho testa, a kratce, ale vystizne receno, zhruba  az pet hodin „montaznicke“ prace. Dodnes je hanacky svatebni kolac  vystaven v restauraci Praha na Masaryktownu. A to si piste, ze jej kazdy obdivuje.  A tak i tato prezentace dopadla na vybornou – Nikinina skupina obsadila prvenstvi ve vsech kategoriich souteze.

        Ale vratme se k tomu nejaktualnejsimu: k Vanocum.  Vystava Vanoce kolem sveta byla zahajena 28. listopadu a potrva do konce ledna pristiho roku.  V Rotunde City Hall v Toronte se muzete projit halou a porovnat. V prvnich dvou dnech vystavy byly pripraveny i tanecni skupiny, aby svymi ukazkami obohatily tuto vrcholnou prilezitost. Nase skupina neprisla jen s vanocnim stromeckem, jenz byl ovesen vice nez stovkou pernikovych panacku, panenek, ptacku, chaloupek, hvezd a hvezdicek… Stoly zdobily pernikove postavicky vcetne pernikove chaloupky, vanocniho cukrovi, svicny, ozdoby vyrobene z papiru a vetvicek, ze suseneho ovoce atp.  „Muj kluk nejprve nadaval, co jsem si to vzala za praci,“ rekla mi Maruska Zakova, kdyz jsem si prohlizela vynalezavost rucne dekorovaneho vyrobku, „ale po case se dal do prace s nami.“  Nedokazal odporovat prevaze vlastni matky a svoji manzelky, takze se radeji podridil – anebo mu ucarovalo to kouzlo uplatneni vlastni fantazie?   Kdo vi, co presne lidi pritahuje na rukodelne umelecke folklorni praci. Co pritahovalo na folkloru pani Mary-Ann Honigovou, Ludmilu Svirgovou, Radmilu Locherovou a ty ostatni predchudce dnesnich propagatoru ceske minulosti?  Snad ona svoboda tvorby, snad ona posvatnost stalete tradice, jez v sobe nosi historii nasich predku, jejich zivoty nasbiranou moudrost, pred kterou se poslusne a ochotne sklanime i dnes.

 

Z ontarijskeho Bramptonu sve ctenare srdecne zdravi Vera a Petr Kohoutovi. A chcete-li nam psat, pak vera.kohout@sympatico.ca

Autor:


Témata: Kanada, Morava, Cukr


Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.