99 náměstí, 99 kostelů, 99 kašen
Legenda praví, že 100 hradů v kraji se kdysi sjednotilo, aby založily město. Každý hrad měl vybudovat jedno náměstí, jeden kostel a jednu kašnu tak, aby bylo rychle vystavěno velkolepé město. Jeden z hradů ale nakonec z projektu vycouval, a tak nakonec vzniklo město s 99 náměstími, 99 kostely a 99 kašnami.
Realita je jako obvykle daleko prostší, zakládajících "hradů", či spíše vesnic, bylo mnohem měně, nicméně i tak je L'Aquila svými 467 km2 šestým nejrozlehlejším městem v Itálii.
Město vzniklo roku 1254 z vůle okolních obyvatel, kteří v něm hledali útočiště před útlakem feudálních baronů. Tím se stal z L'Aquily unikát. Je to jediné středověké město v Itálii, které nebylo budováno náhodně, ale podle systematických urbanistických plánů.
Země raněného orla
Smutnou ikonou nedávného zemětřesení se stala Bazilika sv. Bernardina z 15. století, fotografie její zhroucené kopule obletěly celý svět. Bazilika, která již jednou byla po ničivých otřesech v roce 1703 restaurována v barokním stylu, uchovává hrobku sv. Bernardina Sienského a je bohatě zdobena freskami Cenatiempa a Moscy.
Za historickými hradbami města se tyčí Bazilika Santa Maria di Collemaggio z 13. století. Její fotogenický exteriér je snadno zapamatovatelný díky bíločervené hře geometrických ornamentů z kamenných destiček, pokrývajících celou čelní fasádu chrámu. Uvnitř je ukryta hrobka papeže Celestýna V. od Girolama z Vicenzy, na kterou se složili okolní zpracovatelé vlny. Turisté mohli v bazilice ještě donedávna obdivovat mnoho vzácných fresek z 15. a 16. století, vzhledem k vážnému poškození chrámu při zemětřesení ale není jasné, v jakém jsou nyní stavu.
Zemětřesení zasáhlo i městský hrad, pevnost, kterou byli nuceni vybudovat odsouzení Aquilané po potlačeném povstání v roce 1527 pro španělské protektory. Čtvercový půdorys hradu s mohutnými bastilami je skvělou ukázkou pevnostní architektury, budované po více než století. Hrad prošel mohutnou rekonstrukcí po 2. světové válce, teď ho tedy čeká další.
Jednou z mála památek, které se nedávné zemětřesení vyhnulo, je aquilský dóm věnovaný sv. Jiřímu a Maximovi ze 13. století. Naposledy ho zničilo zemětřesení v roce 1703, poté byl znovu opraven.
V L'Aquile nelze opomenout slavnou "Fontana delle 99 cannelle", což je dlouhá kašna, z níž vytéká 99 pramínky studená voda jako upomínka na legendárních 99 zakládajících obcí města. Příjemné osvěžení v horkém létě.
Pod nejvyšším vrcholem italských Apenin
Celému kraji dominuje masiv Gran Sasso s horou Corno Grande (2 912 m n.m.), která je zároveň nejvyšším vrcholem italských Apenin a místem, kde se nachází jediný apeninský ledovec.
Dostanete se sem po silnici číslo 17 přes malebné vesničky. Cestou projedete obcí Paganica se starobylými sídly (Palazzo Dragonetti) a pokračujete dále do hor, směrem k areálu Národního institutu jaderné fyziky. Zvláštní spojení - centrum špičkového nukleárního výzkumu uprostřed drsných hor.
Odsud směrem na jih se rozkládá Campo Imperatore, horská lyžařská oblast, kde jsou vleky v provozu často až do května a kde bylo možné v minulosti na svazích potkat i slavného Alberta Tombu nebo římskou smetánku. Nedaleko vleků můžete přespat v noblesním hotelu stejného jména, Campo Imperatore. Možná dokonce v tom samém pokoji, v němž byl v roce 1943 zadržován po sesazení a zatčení Benito Mussolini, který tím hotel navždy proslavil.
Poblíž hotelu pak najdete astronomickou observatoř i stoletou Alpskou zahradu.
Pokud by vás lákalo prozkoumat tuto "střechu" centrální Itálie pěšky, stačí si vybrat jednu z mnoha alpinistických stezek, které u hotelu začínají.
Stará dobrá Itálie
Volejte levnědo Itálie, s klikniavolej.cz už od 1,19 Kč za minutu |
Nebo sem můžete přijet mimo turistickou sezonu a objevovat krajinu, která se stala kulisou mnoha slavných filmů (např. Jméno růže, filmy s B. Spencerem a T. Hillem). V malých horských osadách zvaných contrada, zbudovaných z travertinových kamenů, bahnité malty a hliněných tašek, zahlédnete v očích starousedlíků odlesk hrdých Sabinů, prapůvodního národa, který po staletí vzdoroval římskému impériu, aby mu nakonec před dvěma a půl tisíci lety podlehl.
Na venkově v Abruzzu můžete dodnes spatřit starousedlíky, jak vyrábějí ovčí sýr, jak spravují dveře na dvousetletých pantech či zalévají čekanku v mrňavých předzahrádkách. Třeba vás pozvou dovnitř na svoje silné černé víno a tvrdý chleba. Až zemřou, odnesou si kus tohoto staroitalského světa navždy s sebou, mladí už většinou dávno přesídlili do měst. Zvláštní je i místní dialekt, tolik odlišný od italštiny.
Můžete se dotoulat k travou zarostlým zbytkům sabinského, později římského města Amiternum, sednout si a přejet dlaní po drsných kamenných lavicích antického amfiteátru. Možná právě vedle vás seděl Pilát Pontský, který podle pověsti taky pocházel z Abruzza. Kořeny tu prý má i americká popstar Madonna.
Země se zachvěla a horské Abruzzo je na kolenou. Nebylo to poprvé a asi ani naposledy. Všichni ale věří, že brzy zase vstane a, slovy italského premiéra, bude ještě hezčí než předtím. Turisté si jen mohou přát, aby to bylo co nejdřív.
