Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krásné a téměř zapomenuté Slavonice

  12:55aktualizováno  12:55
Slavonice - to město zřejmě není na mapách! Jinak si nelze vysvětlit fakt, že Slavonice, jedno z nejkrásnějších českých měst, jsou téměř nedotčeny turistickým ruchem. V půl páté už na náměstí pomalu nepotkáte živou duši. Leda, pokud si sednete na lavičku a počkáte, až v pět hodin zavřou místní obchody a prodavači se začnou trousit domů.
"No jo, tady chcípl pes. Po páté tu začíná nehorázná nuda," svěřuje se se svými pocity drobná dívka, která pracuje v muzeu na Dolním náměstí. Říká se mu "Dolní", ačkoliv na cedulích je označeno jako náměstí Míru. Jenže tenhle název se neujal - možná hlavně proto, že Slavonice mají ještě Horní náměstí - a členění města na horní a dolní je v běžné mluvě mnohem jednodušší.

Na konci Dolního náměstí je papírnictví. Právě tam odvádí dívka - v sezóně pravidelně o víkendu a ve středu o šesté hodině večerní - skupinku zájemců, které posbírala před muzeem, a které za chvíli provede městem. Městem, které by si svým historickým jádrem zasloužilo stejně jako nedaleká Telč zařadit mezi památky registrované UNESCO. Jenže - zatím tu údajně není nikdo, kdo by dokázal obstarat rozsáhlou agendu s tím spojenou.

Prohlídka začíná u velkého žlutavého domu, který uzavírá trojúhelníkové Dolní náměstí. Jde o bývalou solnici: důležitý bod na obchodní a poštovní stezce z Prahy do Vídně. Reskriptem Marie Terezie z roku 1750 se však cesta přeložila. Místo do Slavonic se začalo jezdit přes Čáslav, Jihlavu a Znojmo - a to byl začátek konce éry slavonické slávy.

V budově později sídlila střední škola - dnes poštovní úředníci, zverimex a také secondhand. Za nedlouho už možná zůstane úplně prázdný: v budově je příliš vlhko. Náročné přestavby nejsou možné - jde přeci o historický objekt. A šetrná izolace? Na tu zas nejsou peníze.

Od solnice má člověk celé Slavonice jako na dlani. Po levé ruce se obchůdek u Dobré duše - je to krámek, do kterého stojí za to vstoupit - s milou atmosférou, netradičními šperky, oděvy a především místní specifickou, vesele barevnou keramikou z Maříže.

Nedaleko stojí jedna z původně tří slavonických věžových bran - Dačická. Jde o roztomilou hranolovou stavbu se sedlovou střechou a barokní věžičkou. Průčelí zdobí sgrafity, které je ostatně vidět na každém druhém domku na náměstí. A také na druhé městské bráně - Jemnické, která stojí na Horním náměstí. Dnes v ní mají klubovnu skauti.

Pro turistu je ale důležité bránu najít proto, že hned za ní, v podstatě za dřívějšími hradebními zdmi, je místní pekárna a obchod s pečivem. Zvlášť po ránu dokáže tenhle malý obchod provonět celé město. A podle automobilů s rakouskými espézetkami se dá usuzovat, že se vůně houstiček, rohlíků nebo čerstvě umotaných kremrolí táhne až do pět kilometrů vzdálené ciziny. Z Rakouska se sem běžně jezdí na ranní nákup.

Třetí městskou bránu by turista hledal zbytečně, byla totiž stržena. Přesto je důležité ji zmínit, neboť je to třetí stavba do čísla tři. A v souvislosti se Slavonicemi je důležité zmínit číslo tři. Tři brány, tři kašny (dochovaly se také jen dvě), tři kostely, náměstí o třech stranách... Jen dobrých hospod se člověk nedopočítá. Pokud se totiž nevyžíváte v lokálech třetí cenové, nabízí se v nejbližším okolí centra jen jedna fajnová restaurace. Ta ale stojí za to: jmenuje se Besídka a nachází se v jednom z historicky nejcennějších renesančních domů. Název hospoda dostala podle nejslavnější hry divadla Sklep, jejíž členové dům krátce po revoluci "zokupovali". Vaří se tu skvěle, porce jsou obrovské. Ještě víc ovšem potěší fakt, že káva i čaj se tu narozdíl od mnoha jiných hospod nenalévá do náprstků, ale do pořádných mařížských hrnků.

Besídka stojí na horním náměstí. To je velmi úzké a plné renesančních městských domů. Průčelí jsou obvykle členěna nádhernou sgrafitovou, v mnoha případech i figurální výzdobou. Uvnitř domů jsou pak často k vidění různé druhy sklípkových kreseb zhruba ze šestnáctého století. Například v domě vedle Řeznictví na Dolním náměstí, který dnes obsadili vietnamští obchodníci: nad jejich levnými oděvy se klene strop, který vyráží dech.

Na závěr - po prohlídce města - by si člověk neměl nechat ujít prohlídku místo podzemí. Ovšem není to akce pro klaustrofobiky či lidičky větší tělesné konstituce. Výška sklepů, kterými skupina prochází, činí zhruba sto padesát centrimetrů a nejužší místo, kterým je potřeba se protáhnout, měří jenom šedesát centrimetrů. Průvodce tak dostává prostor pro vtipné rady, jak místem postupovat: nejprve vytočit levé rameno, nakročit levou nohu, krok sun krok...

Pikantní na celé exkurzy do podzemi je, že sklepy jsou částečně zatopené. Každý návštěvník proto vyfasuje za cenu vstupenky (kolem dvaceti korun) obří vojenské holínky, které se natahují na vlastní obuv a přezkou se zavazují k pásku. Na to vše patří legrační dlouhá pláštěnka. Když skupina po půl hodině vyleze z podzemí na druhé straně náměstí, nezbývá nic jiného, než v tomto atomovém krytu pochodovat městem.

 

Informace k článku poskytli průvodci J. Dostál: 0332/493 014, 493 502 - Slavonice, Muzeum

a  ing. Karásek - 0332/493 512  Karasek@sendme.cz

 

 

 

Autor:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.