Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Královské Cetinje připomínkou černohorské nezávislosti

  20:52aktualizováno  20:52
Metropole bývalého černohorského království Cetinje, která leží asi 35 kilometrů jihozápadně od nynějšího hlavního města Černé Hory Podgorice, připomíná Černohorcům, že to jsou pouze tři generace od doby, kdy nespadali pod Jugoslávii, ale měli svůj nezávislý stát.
V "paláci" krále Nikoly, rozlehlém domě přeměněném na muzeum, jsou vzpomínky na doby, kdy Černohorci jednali s ostatními státy jako rovní s rovnými. Zde vdávali své dcery, aby uchovali dynastii Petrovičů-Njegošů ve spojení se západními státy a imperiálním Ruskem. Lze zde vidět různé vlajky, obrazy, medaile a notně zažloutlé fotky.
    Mnoho Černohorců vzpomíná na dobu nezávislosti s nostalgií, říká průvodce v muzeu a poklepává se do hrudi, aby dal na vědomí, že jde i o něho. Okázalé budovy bývalých velvyslanectví Francie, Anglie, Itálie, Rakouska-Uherska, Ruska a Turecka jsou v tomto malém
městečku rozmístěny jen nedaleko od sebe. Od doby, co se po první světové válce Černá Hora připojila k Srbsku, jsou zavřené a nyní je z nich například škola, konzervatoř či kulturní středisko.
    Vnuk posledního krále Nikoly I., Nikola Petrović-Njegoš, žije v Paříži a rozhodně nemá v úmyslu znovu v zemi zavést monarchii. Ale po 80 letech vládne na Balkáně nespokojenost a myšlenky na nezávislost opět ožívají v hlavách mnoha Černohorců. "Všechny státy jako Jugoslávie z roku 1918 i ty, které následovaly, byly vytvořeny ve spěchu a násilí, a proto nemají již z podstaty šanci na přežití," říká Miodrag Živković, předseda opozičního Liberální svazu Černé Hory (LS CG), který prosazuje samostatnost Černé Hory. "Ve vztazích mezi Srbskem a Černou Horou dominovala v minulých 150 letech jen srbská politika, pro kterou je typický imperialismus a pokus o asimilaci Černohorců," dodává.
    "Náš návrh samostatnosti není výplodem nějakých romantických snů, ale výrazem touhy vybudoval nezávislý stát, ve kterém by se co nejdříve začalo s reformou od jugoslávského komunismu k moderní ekonomice," vysvětluje předák liberálů. Živković uvádí, že v minulých deseti letech ubylo v Černé Hoře na 100.000 pracovních míst. Na jejich obnovení bude třeba ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, kam zatím nemá Černá Hora přístup, vynaložit od jednoho do 1,7 miliónu dolarů.
    Jedním z častých témat sporů mezi Černohorci je, zda v populaci převažují odpůrci, či příznivci nezávislosti. Podle Živkoviče si dvě třetiny z celkem 650.000 Černohorců přejí nezávislost.
    Tento názor ale rozhodně nepodporuje Socialistická lidová strana (SNP), která je spřízněná se Socialistickou stranou Srbska (SPS) jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče a jež je v opozici vůči prozápadnímu černohorskému prezidentovi Milu Djukanovičovi.
    "Často jsme Djukanoviče vybízeli k vypsání referenda o nezávislosti, protože jsme přesvědčeni, že přes 75 procent lidí si přeje zachovat společný stát se Srbskem," říká člen řídícího výboru strany Emilo Labudović. "V Srbsku žije dvakrát víc Černohorců než ve vlastní Černé Hoře," dodává. "Neexistuje ani jeden Černohorec, který by neměl třeba část rodiny v Srbsku, a to je ten důvod, proč chceme žít spolu v jednom státě."
    Ředitelka nezávislého týdeníku Monitor Milka Tadičová uvádí, že většina populace podporuje Djukanovičovy kroky k nezávislosti. Podle několik průzkumů je podle Tadičové 40 procent obyvatel pro nezávislost a přes 30 procent pro volnou konfederaci.

Cetinje, klášter sv. Petra z počátku 18.století.

Autor:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.