Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kráľova hoľa, střecha slovenských hor

aktualizováno 
Jeden z nejkrásnějších vrchů a zároveň horský symbol Slovenska se vypíná ve východní části Nízkých Tater. Vyrazit si na něj můžete na kole i pěšky. V obou případech je to nezapomenutelný krajinářský i sportovní zážitek.

Vysoké Tatry z vrcholu Kráľovy hoľe. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Mapa © PLANstudio s.r.o. 

Za národní kopec a symbol Slovenska bývá považován vysokotataranský Kriváň. Svůj věhlas získal především díky svému zašpičatělému a jakoby pokřivenému vrcholu, který upoutá zdálky každého, kdo projíždí kolem Vysokých Tater. Pokud bychom však hodnotili důležitost geografické polohy a četnost výskytu v lidových legendách, písních a básních slovenských poetů, pak by nám zřejmě jako nejvýznamnější horský národní symbol Slovenska vyšel kopec jménem Kráľova hoľa (1 948 m).

Její monumentální masiv sice není tak efektní jako ten kriváňský, vystupuje však v místech, kde se nachází horský uzel Západních Karpat, v němž pramení největší slovenské řeky – Váh, Hron, Hornád a Hnilec. Dalo by se také říci, že je to pomyslná "střecha Slovenska".

Slovensko, Nízké Tatry

Výstup na Kráľovu hoľu

Vyhlídka do pěti států

Kráľova hoľa se nachází ve východní části Nízkých Tater, které se nazývají Kráľovohoľské Tatry. Pro tuto část druhého nejvyššího západokarpatského pohoří jsou typické oblé tvary kopců bez výraznějších skalnatých partií.

Absenci členitého reliéfu však bohatě kompenzuje jinde nevídaná mohutnost rozložitých horských masivů, zvláště pak samotné Kráľovy hoľe, která převyšuje své okolí o úctyhodných 1 000 výškových metrů. Svůj název získala nikoli od slova hůl, ale od bezlesých holin, které pokrývají hřebenové partie nad 1 500 metrů.

Slovensko, Nízké Tatry

Slovenské rudohoří z vrcholu Kráľovy hoľe

V jedné známé lidové písni se zpívá: "Na Kráľovej holi stojí strom zelený, vrch má nakloněný k tej slovenskej zemi..." Pokud tam kdy nějaký stál, není po něm dnes ani stopy. Zdaleka viditelný je však stožár televizní věže, který zvýrazňuje 1 948 m vysoký vrchol od roku 1960.

Centrální zeměpisná poloha prakticky uprostřed Slovenska a také velká nadmořská výška zaručují naprosto úžasný rozhled do okolí.

Jako na dlani jsou odtud vidět rozervané štíty Vysokých Tater, prakticky všechna pohoří východního Slovenska a za dobré dohlednosti i ukrajinské Karpaty a rumunské pohoří Rodna. Lze odtud nahlédnout do pěti států (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Ukrajina a Rumunsko), což se jen tak hned nevidí.

Slovensko, Nízké Tatry

Kráľova hoľa z Kráľovy skaly

Jak se tam dostat
Nejkratší výstupy na vrchol Kráľovy hole vedou od jihu z údolí Hronu, kam je však dost špatné a komplikované dopravní spojení. Železnice i souběžná silnice vede z Banské Bystrice přes Brezno do Telgártu.
Nejvhodnějšími nástupními místy jsou obce Šumiac a Telgárt.
O poznání delší trasy vedou ze severu, a to konkrétně z Liptovské Tepličky, Vikartovců nebo Vernára. Do těchto obcí se lze dopravit autobusovými linkami z Popradu.

Mapa
VKÚ Harmanec 1 : 50 000  č. 123 – Nízke Tatry, Kráľova hoľa

Kudy na vrchol

Na Kráľovu hoľu se většinou nechodí na jeden den, ale na vícedenní přechod s přespáním. To umožňuje poznat nejenom samotný vrchol, ale i přilehlou část hřebenovky Kráľovohoľských Tater. Spává se většinou na turistické útulně Andrejcová, vzdálené cca 3-4 hodiny pochodu směrem na západ, nouzově lze nocovat i v malé místnosti, která bývá otevřena v budově televizní věže. Tato místnost má ovšem omezenou kapacitu a více než 5 lidí se do ní nevejde.

Slovensko, Nízké Tatry

Útulna Andrejcová - oblíbené místo noclehu při přechodu Kráľovy hoľe

V závětří za stěnami budov lze také postavit stan, nevýhodou ovšem je, že na vrcholu nikde není voda. Také tu bývá i uprostřed léta velmi chladno, ranní mráz není rozhodně žádnou výjimkou.

Nejkratší, ale zároveň nejprudší pěší výstupy na Kráľovu hoľu vedou z obce Telgárt, kde lze zaparkovat, případně dojet vlakem či autobusem. Absolvování červené i zelené značené trasy trvá odtud cca 3,5-4 hodiny, přičemž převýšení činí více než 1 000 m.

Itineráře výstupových tras
1) Telgárt – pramen Zubrovice (2:15, červená) – Kráľova hoľa (3:05, červená)
2) Telgárt – Kráľova skala (2:30, zelená) – Kráľova hoľa (3:35, zelená)
3) Šumiac – Predné sedlo (1:35, modrá) – Kráľova hoľa (3:05, modrá)
4) Vernár – Smrečinské sedlo (3:45, červená) – Kráľova hoľa (6:15, modrá)
5) Liptovská Teplička – Veľký Brunov (2:40, zelená) – Kráľova hoľa (6:40, zelená)
6) Vikartovce – Smrečinské sedlo (4:00, zelená) – Kráľova hoľa (6:30, modrá)
7) útulna Andrejcová – Kráľova hoľa (3:30, červená)

Doporučený přechod
1. den: Heľpa – sedlo Priehyba (1:30, žlutá) – Veľká Vápenica (3:30, červená) – útulna Andrejcová (5:00, červená)
2. den: útulna Andrejcová – Kráľova hoľa (3:30, červená) – Telgárt (6:00, červená nebo zelená), vlakem nebo autobusem zpět do Heľpy


ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
Pramen Hronu – nachází se vlevo od silnice z Telgártu směrem na Rožňavu, resp. Poprad pod horským sedlem Besník. Nad ním malý dřevěný altánek a lavičky.
Dobšinská ľadová jaskyňa – jeskyně s unikátní ledovou výzdobou patří mezi trojici přírodních památek UNESCO. Teplota v jeskyni se po celý rok udržuje pod bodem mrazu.
Trať Červená skala-Margecany – patří mezi nejkrásnější železnice na Slovensku. Pozoruhodné jsou zejména viadukty a tunelová smyčka nad obcí Telgárt.

Slovensko, Nízké Tatry

Železniční viadukt v Telgárte

Podobný, modře značený výšlap je možno uskutečnit z rázovité horehronské vesnice Šumiac.

Poněkud pozvolnější, avšak o to zdlouhavější jsou výstupy od východu či severu. Z obce Vernár trvá výšlap 6 hodin, stejně tak jako z Liptovské Tepličky. Z Vikartovců se šlape dokonce plných 7 hodin, což je v podstatě celodenní túra!

Kráľovu hoľu mohou zdolat i cyklisté. Z obce Šumiac vede na Kráľovu hoľu asfaltová silnička vybudovaná v souvislosti se stavbou a obsluhou televizní věže. Je pochopitelně uzavřena motoristům, nevýhodou je, že na některých místech je již asfaltový povrch poškozený a nekvalitní. O to více je pak dosažení vrcholu Kráľovy hoľe náročnější a cennější.

Dosažení vrcholu na kole patří k fyzicky nejnáročnějším výšlapům na Slovensku.

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.