Králický Sněžník, výletní pohádka na začátek zimy

Tradiční turistické cíle našich hraničních hor bývají za krásného slunečného počasí po většinu roku přelidněné. Jsou však části roku, které nabízejí alespoň částečný pocit svobody a radosti z pohybu v horském prostředí bez davů turistů. Vydejte se s námi na cestu dvěma státy ke králickému trojmezí.

Dolní Morava ve stínu Králického Sněžníku

Dolní Morava, malebná protáhlá obec, leží přímo pod vrcholem Králického Sněžníku v údolí řeky Moravy. Obec vznikla spojením vesnic Dolní a Horní Moravy. K této historické události došlo podle kronik již v roce 1577.

Z historicky zajímavých budov můžeme jmenovat empírový kostel sv. Aloise z roku 1801 nebo například faru postavenou o rok později. O něco málo starší je kaple, která byla opravena v roce 1995.

Ve vesnici najdeme hned dva lyžařské areály, Sněžník a Větrný vrch. Přímo u vleků a hlavní výstupové trasy na Králický Sněžník stojí několik hotelů a penzionů poskytujících služby a ubytování různých cenových kategorií.

Klepáč: rozhledna i významné rozvodí tří úmoří

Je brzy ráno, teplota je stále kolem nuly a na silnici klesající do údolí Moravy si připadáme jako na skluzavce. V údolí se válí nízká inverzní oblačnost a nic nenasvědčuje tomu, že by se počasí mělo výrazně zlepšit. U silnice, která v serpentinách stoupá pod vrch Klepáč, zurčí listím zapadaný potůček. Po modré turistické značce stoupáme po silnici částí obce Horní Morava k rozcestí a malému nevýraznému parkovišti Pod Klepáčem.

Konečně opouštíme asfalt a po červené značce jdeme vzhůru po hůře patrné stezce, která po chvíli ústí na širokou zpevněnou cestu vedoucí až na česko-polskou hranici. Vlastní výstup na vyhlídkový vrchol Klepý (1 144 m) přímo kopíruje státní hranici po pohodlné lesní cestě. Postupně se dostáváme nad mraky a začínáme si užívat sluníčka a nádherných výhledů.

V údolí se válí cáry inverzní oblačnosti.

Do tří moří

V některých mapách a v průvodcích můžeme pro vrchol Klepý najít i druhý používaný název Klepáč. Význam Klepého je daný hlavně tím, že se zde setkávají hranice tří úmoří. Tato skutečnost je lépe patrná z polského názvu kopce Trójmorski Wierch.

Vody stékající po západních svazích odvádí do Baltského moře řeka Nysa Klodska. Jižní svahy odvodňuje Lipkovský potok, který se vlévá do Tiché Orlice a ta patří k úmoří Severního moře. Na východních svazích pramení několik pravostranných přítoků Moravy, která patří do úmoří Černého moře.

Na samotném vrcholu byla v roce 2009 postavena dřevěná 28 m vysoká rozhledna. Finančně se na jejím vybudování spolupodíleli polští investoři. Za pěkného počasí poskytuje nádherné výhledy nejen na Králický Sněžník, Českomoravskou vrchovinu, ale i na okolní svahy a hřebeny. Námaha rozhodně stojí za to.

Zelená a červená turistická značka pokračuje po hřebeni přes vršek Góra Puchacz neboli Hleďsebe (1 190 m) do sedýlka Pod Malým Sněžníkem, kam z Polska přichází žlutá turistická značka. Podcházíme Malý Sněžník (1 338 m). Přichází tak zasloužený "odpočinek" v podobě dlouhého, jen velmi málo stoupajícího traverzu, který končí až před závěrečným stoupáním na vrchol Králického Sněžníku. Nad hranicí lesa asi 500 m pod vrcholem procházíme kolem Vlaštovčích kamenů. Jedná se o největší skalní útvar na české straně Králického Sněžníku.

Králický Sněžník: hora, kde stanul i císař Josef II.

Od Vlaštovčích kamenů šlapeme ve sněhu, mlze a větru. Čerstvý sníh nám křupe pod nohama a začíná být jasné, že se blíží zima. Výrazně klesá teplota a potkáváme první turisty. Na rozdíl od kopce Klepý je na vrcholu vyznačeno místo, kde se setkávají hranice tří úmoří: Baltského, Severního a Černého moře. Jedná se o evropskou raritu, protože podobné místo se nachází jen ve Švýcarsku. Pravdou však zůstává, že tento primát náleží místu, které se nachází v suťovém jihozápadním svahu hory Klepý, není však bohužel nijak označeno.

Často se také zapomíná, že se na vrcholu Králického Sněžníku setkávaly hranice tří historických zemí: Čech, Moravy a Polska.

Králický Sněžník představuje opravdovou dominantu zdejší krajiny a odpradávna přitahoval pozornost lidí žijících v jeho stínu. Na jeho vrcholu stanul v roce 1780 dokonce i císař Josef II.

Na vrcholu byla v roce 2009 postavena rozhledna poskytující nádherný kruhový rozhled.

Králický Sněžník (1 424 m)

Postupně se kopec stal oblíbeným výletním vyhlídkovým místem. Dřevěná vyhlídka byla na vrcholu postavena již v roce 1884 a  zanedlouho poté v roce 1895 byla zahájena stavba kamenné rozhledny. Se vzrůstajícím zájmem o turistiku v této oblasti vznikla i potřeba stavby turistické chaty dokončené v roce 1912. Po roce 1948 obě stavby postupně chátraly. Chata musela být zdemolována v roce 1971. Stejný osud potkal v roce 1973 i rozhlednu. Jedinými chatami, které v současné době stojí v blízkosti Králického Sněžníku, je na české straně chata Návrší nad Stříbrnicemi a na straně polské chata Na Sněžníku.

V druhé polovině listopadu pomalu přebírá nad zdejší krajinou nadvládu zima.

Hanibal na Králičáku?

Začínáme sestupovat po žluté značce zpět do Dolní Moravy. Nedaleko pod vrcholem na české straně pramení řeka Morava. Snad největší rarita Králického Sněžníku se nachází nedaleko pod pramenem řeky Moravy. Kladu si otázku, jak se na Králickém Sněžníku mohla ocitnout socha slůněte?

"Konspirační" teorie o tom, že by se jednalo o památku na Hanibalovo tažení do Říma, který si zpestřil cestu přes "Králičák" a místní mu touto skulpturou vzdali holt, rychle opouštím. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se totiž na dnes již neexistující Lichtenštejnově chatě scházela skupina umělců, jejímž symbolem byl právě slon. Při desátém výročí založení této skupiny zde byla odhalena i malá socha slona. Návrh sochy pochází z dílny Amei Hallegerové. Vlastní dílo pak zpracoval kameník Förster ze Zlatých Hor.

Umělci, kteří se scházeli na bývalé Lichtenštejnově chatě, dali Králickému Sněžníku opravdovou raritu – sochu slůněte.

Po svazích Malého Sněžníku stéká nespočet potůčků.

Návrat do civilizace kolem vodopádů

Žlutá turistická značka klesá do údolí Moravy, která postupně nabírá na mohutnosti a síle. Nedaleko, asi 300 nebo 400 metrů za rozcestím pod Vilemínkou odbočuje vpravo pěšina, která ústí po 400 m u kaskády vodopádů na Strašidelném potoce. Nejvyšší z nich má asi devět metrů. Stezka je zde se zvýšenou opatrností průchozí i v zimě.

Hluboký potok je dalším pravostranným přítokem Moravy, který na svém krátkém příkrém toku vytvoří vodopády a kaskády. Abychom mohli tyto kaskády vidět, musíme pod Strašidelným potokem opustit žlutou turistickou značku a zůstat na pravém břehu Moravy a scházet po asfaltce, která vede z Dolní Moravy k chatě Vilemínce.

Popsaná túra patří spíše k delším a náročnějším celodenním výletům. Vynaložená námaha je však po zásluze odměněna nespočtem impozantních výhledů na údolí a horské hřebeny. Po více než 25 km tak přicházíme zpět do Dolní Moravy a dopřáváme si zaslouženou večeři, sprchu, saunu a lahev skvělého vína.

Možností pěší turistiky v podzimních a zimních dnech je v okolí samozřejmě mnohem víc. Nedaleko vleků v areálu rekreační oblasti Dolní Moravy můžeme navštívit lanový park nebo se svézt na bobové dráze. Milovníci vojenské historie jistě ocení trasy vedoucí kolem pěchotních srubů. Víkend nebo i aktivní týdenní dovolená v každé roční době přináší spoustu nečekaných zážitků a stojí za zvážení.