Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krajem bílých jelenů do Chittussiho údolí

aktualizováno 
Světovou raritu v podobě bílých jelenů můžete u nás spatřit na několika místech. Jedním z nich je obora u romantického zámku Žleby na Čáslavsku, odkud se dá proti proudu řeky Doubravy podniknout krásný výlet do divokého Chittussiho údolí.
Stádo bílých jelenů v žlebské oboře

Stádo bílých jelenů v žlebské oboře | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

 

 

Kde se vzali bílí jeleni

Bílého jelena v přírodě už nepotkáte. Kdysi žil snad v Persii nebo Indii, tam však byl již dávno vyhuben. Patřil k poddruhu jelen kavkazský a kolem roku 1780, ještě před vyhubením, byla tato exotická zvířata převezena do Čech. Proč, o tom není zcela jasno.

Na několika panstvích šlechtických rodů se pak bílí jeleni začali chovat, avšak do 20. století přežila pouze jediná populace, žijící od roku 1824 v Žehušicích u Kutné Hory. Velikost stáda v průběhu let značně kolísala. Příčinami byly neuvážené chovatelské experimenty, zanedbaná péče o pastevní porosty ale zejména nízká reprodukce jako průvodní jev genetické příbuznosti uvnitř stáda. V roce 1967 čítalo kdysi dvěstěhlavé stádo pouhých 35 kusů.

Z důvodů záchrany bílých jelenů byla roku 1973 zřízena druhá linie chovu s cílem eliminovat úzké příbuzenské stavy uvnitř stáda. Vybrána byla obora u zámku Žleby na Čáslavsku, kde se jim od té doby daří velmi dobře. Díky přírůstkům je možné zásobovat další nově zřízená chovná místa u Kopidlna a Heřmanova Městce.



Nejdivočejší část Chittussiho údolí

Albíni a leucíni

Pravý albín je zvíře, v jehož srsti, peří nebo šupinách není obsažen žádný pigment. Tělo takového živočicha je celé bílé, oční duhovka bývá červená. Albíni vznikají spontánní mutací genů, pravděpodobnost výskytu v normální populaci je 1:10.000 až 40.000. Je-li takové zvíře chovatelsky podchyceno, může být s použitím příbuzenské plemenitby rozmnoženo, čímž se v chovech rozšiřuje nová barevná odchylka.

Zvláštní barevnou odchylku tvoří leucíni u nichž je tělo bílé, avšak barva oční duhovky je tmavá, často modrá. K leucínům patří i stáda bílých jelenů v Čechách.

Prohlídka zámku Žleby

Malý okruh – 80 Kč, 60 minut, kaple, kuchyně, sály východního křídla

Velký okruh – 100 Kč, 90 minut, totéž co malý okruh + nově zrekonstruované sály západního křídla, vyhlídková věž, výstava výtvarníků ve sklepních prostorách.

Divadlo – 30 Kč
Virtuální prohlídka - ZDE

Žlebský pohádkový zámek

Než však zamíříte do žlebské zámecké obory za bílými jeleny - leucíny, určitě se zastavíte na žlebském zámku, kterému přísluší bez nadsázky přívlastek pohádkový. V průběhu celého letošního června byl totiž zámecký areál pro veřejnost uzavřen z důvodů natáčení nové české pohádky. A je fakt, že filmaři si jej nevybrali vůbec náhodou – okázalá novogotická architektura se spoustou věží a věžiček pohádkové představy naplňuje více než dokonale.

Původně šlo o středověký strážní hrad, jenž v průběhu historie dobyli a zničili husité a který prošel mnoha stavebními úpravami. Ta poslední, nejvelkolepější, byla realizována podle anglických předloh ve stylu novogotického romantismu Karlem Vincencem Auerspergrem v letech 1849-68.

Interiéry, v nichž se mísí původní historické památky a vybavení s dobovými novinkami místní i zahraniční provenience, vyzařují jedinečnou atmosféru a celý zámek působí jako jedna velká sbírka starožitností. K prohlídce si můžete vybrat jeden ze dvou okruhů, k němuž si ještě můžete přidat zrekonstruované zámecké divadlo.



Zámek Žleby

V ukázkové obůrce se nudit nebudete

Na žlebský zámek navazuje krásný anglický park, jímž se vine řeka Doubrava. Jen pár minut chůze ze zámeckého nádvoří vás dělí od dvoumetrového vodopádu Hostačovky, který patrně vznikl přemístěním části levostranného přítoku řeky v důsledku parkových úprav.
 
Hned za vodopádem začíná obora s bílými jeleny, která byla založena roku 1972 na ploše 120 ha. Na jejím okraji můžete navštívit tzv. ukázkovou obůrku s expozicí dravců, sov, kunovitých šelem, spárkaté zvěře a vodního ptactva. Z informačních panelů, popř. z úst odborníka se dozvíte zajímavá fakta o minulosti, současnosti a dalších plánech na zachování této raritní přírodovědné lokality.

O prázdninách můžete navíc denně ve 12.00 a 15.30 hodin shlédnout ukázku výcviku a letu dravců a sov spojenou s výkladem o historii a současném významu sokolnictví a problematice odchovu dravců v zajetí. Program bývá doplněn přikrmováním bílých jelenů s doplňkem odborného komentáře.

Vezmete-li do ukázkové obůrky děti, určitě jim uděláte radost.



Orel stepní v ukázkové obůrce žlebského zámeckého parku

Český malíř s nečeským jménem

Žlebský zámek však můžete využít nejenom jako cíl, ale zároveň východisko k výletu. Na starých mapách zjistíte, že odtud vycházela červená značka podél řeky Doubravy do nedalekého Ronova, trasa je však nyní z neznámých důvodů zrušena. Není však problém sledovat na stromech staré značení, které vede po pravém břehu tiché a lesem obklopené řeky.

Asi po 4 km přijdete do městečka Ronov nad Doubravou, který je známé především jako rodiště a působiště Antonína Chittussiho (1847-91) – českého malíře-krajináře. Jeho rodný domek s pamětní deskou stojí na náměstí, památník s galerií však najdete na okraji městečka směrem od Žlebů (Čáslavská ulice). Galerie Antonína Chittussiho, zvaná též Bílkova vila, je pozoruhodnou stavbou české moderny. Neobvyklé architektonické řešení je doplněno o dva ozdobné venkovní reliéfy Hlava Kristova a Jak čas utíká. Uvnitř můžete celoročně obdivovat 60 obrazů z depozitních sbírek Národní galerie.

K dalším zajímavostem Ronova patří památný strom líska turecká na náměstí a vzácně zachované stavby domků v duchu lidového baroka.



Památný strom líska turecká v Ronově nad Doubravou

Jak se tam dostat

Žleby, Ronov nad Doubravou i Závratec leží poblíž hlavního silničního a železničního tahu Praha – Kolín – Havlíčkův Brod. Ať pojedete vlakem či autem, v obou případech musíte hlavní komunikaci opustit v Čáslavi, kde přestoupíte buď na lokálku směr Třemošnice anebo odbočíte na vedlejší silnici  č. 337 směr Třemošnice a Seč. Parkovat lze ve Žlebech na náměstí.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 45 – Železné hory.

Romantickým Chittussiho údolím

Pokud zavítáte do Ronova, pak byste si určitě neměli nechat ujít nenáročnou procházku Chittussiho údolím. Jedná se o tříkilometrový úsek řeky Doubravy mezi Ronovem a Mladoticemi, které nese jméno výše českého malíře-krajináře. Údolí patřilo údajně k mistrovým oblíbeným místům a nechal se v něm inspirovat k tvorbě jednoho ze svých nejznámějších obrazů Údolí Doubravy z r. 1884.

Skalnaté údolí s balvanitým řečištěm je nalezištěm chráněných druhů rostlin a živočichů, žije tu lipan, úhoř i ledňáček. Za vyššího stavu vody se tok řeky mění ve vodáckou lahůdku.

Údolím kupodivu nevede žádná turistická značka, takže musíte dát zavděk neznačené, ale dobře vyšlapané stezce na pravém břehu. Sejít na ni můžete třeba lučinatým svahem od hřbitovního kostela sv. Kříže, asi 1 km jižně od Ronova.

Za pozornost stojí náhon Korečnického mlýna, jenž byl v úseku 50 m vysekán jako tunel do skály. Údajně dvěma doživotně odsouzenými trestanci, kteří si tak vysloužili vysvobození. Za splavem pak následuje úsek divoké řeky mezi skalisky a balvany.

Chittussiho údolí je krátké, za chvíli se otevře a jste ve vesnici Mladotice. Odtud je to zhruba 1,5 km po silnici k vlakové zastávce Závratec se siluetou unikátně dochovaných pecí staré vápenky.



Vodopád Hostačovky ve žlebském zámeckém parku

 

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.