Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Střechu Slovenska, kterou Češi neznají, zdobí stylová kadibudka

aktualizováno 
Pomyslná střecha slovenských hor, odkud se prameny vod roztékají do různých světových stran, řek a moří, neleží ani ve Vysokých, ani v Nízkých Tatrách, ale v malém pohoříčku, o kterém turistický informační systém 21. století urputně mlčí. Tyto minihory poblíž Popradu se jmenují Kozie chrbty.

Lopušná dolina pod Kozím kamenem (1 255 m) | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Vybrat si Kozie chrbty (česky Kozí hřbety) jako cílovou destinaci výletů po Slovensku napadne někoho snad jen omylem. Ptáte se, kde vůbec leží? Jsou to ty nevysoké kopečky mezi Vysokými Tatrami a Kráľovou hoľou, o nichž je každému předem jasné, že tam přece nic k vidění není.

Fotogalerie

Není to však úplně pravda. V kontrastu s okolními velehorami vás tu namísto nekonečného tatranského kamení mile pohladí hebká tráva luk a pastvin i svěží lesy plné hub.

A co víc, nachází se tu místo, odkud se voda roztéká do tří směrů: na sever do Visly, na východ do Tisy a na západ do Váhu. Je to v podstatě jakési slovenské či západokarpatské trojrozvodí, byť ne zcela geograficky plnohodnotné, protože Tisa i Váh patří témuž úmoří Černého moře.

Po hlavním evropském rozvodí

Cesta na pomyslnou „střechu Slovenska“ a zároveň celých Západních Karpat začíná v Šuňavě, která leží v jižním sousedství mnohem známější Štrby. Hned u horního kostela vás krátce po vjezdu do obce vítá malý památník s nápisem „Strecha dvoch morí“. Informuje o tom, že Šuňavou a snad i střechou kostela prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Baltským mořem.

Tip na dovolenou

Rádi byste strávili svoji dovolenou na Slovensku? Vyberte si ji z mnoha zajímavých míst na Dovolená.iDNES.cz.

Na avizovanou „střechu Slovenska“ však musíte vyrazit od dolního kostela a zamířit si to na polňačku vinoucí se kolem hřbitovní zdi vzhůru do mírného kopečka. Cesta je neznačená, avšak víceméně jasná. Jde se pořád na jih, většinou po loukách, pastvinách a okrajích malých lesíků a nikam se neodbočuje. Pokud se kdykoli ohlédnete zpět, spatříte za sebou neopakovatelné a kompletní panorama celých Vysokých Tater, pochopitelně pokud se neschovává v mracích.

Pramen v Lopušné dolině

Pramen v Lopušné dolině

Vikartovce v údolí Hornádu a vrcholu Kráľova hoľa

Vikartovce v údolí Hornádu a vrcholu Kráľova hoľa

Zatím se pořád nacházíte v úmoří Baltského moře, ale zhruba po dvou kilometrech u velké skládky dřeva před vstupem do lesa je jasné, že jste dosáhli hlavního evropského rozvodí. Vpravo spadá dolů poměrně strmé údolí Krahulčího potoka, jenž se zakrátko vlévá do Čierného Váhu. Teď už zbývá jen najít místo, kde se terén zlomí na opačnou jihovýchodní stranu do povodí Hornádu, respektive Tisy.

Pohoří Kozie chrbty (Kozí hřbety)

Pohoří Kozie chrbty (Kozí hřbety)

Bezejmenná „střecha Slovenska“

Terén je hodně plochý a nepřehledný, takže je nejlepší stále se držet cesty, která se z polňačky mění na lesní svážnici. Asi po pěti stech metrech lesem svážnice odbočuje vpravo, vy však zachováte jižní směr a po méně zřetelné cestě se vyhoupnete na malou louku do sedla východně od vrchu Krahulec (1 075 m).

Hlavní evropské rozvodí uhnulo někam vlevo, z mapy i z terénu okolo je však jasné, že na rozvodí stojíte, byť druhořadém mezi Váhem a Hornádem. Dokonce někde poblíž (cca 200 m) se ukrývá pramen samotného Hornádu. Docela významné místo je prosto jakýchkoli známek turistického ruchu. Potkat zde můžete maximálně lesáka, myslivce nebo sběrače hub či borůvek.

Hlavní evropské rozvodí: vlevo Baltské moře, vpravo Černé moře

Hlavní evropské rozvodí: vlevo Baltské moře, vpravo Černé moře

Vrchol Kozího kamene (1255 m)

Vrchol Kozího kamene (1255 m)

Zbývá už jen najít kótu, kde se rozvodí Váh – Hornád spojí s hlavním evropským rozvodím Černé moře – Balt. Tam bude hledaná „střecha Slovenska“. Toto místo se nachází vlevo (severovýchodně) od sedla pod Krahulcem (1 075 m) a to jen pár desítek metrů za loveckou chatkou při okraji louky. Správný směr určuje lesní kadibudka, z jejíž střechy stéká voda pravděpodobně do Hornádu.

Kousek za ní v lese již je plochý bezejmenný vrcholek s výškou nepatrně přesahující 1 030 m. Nic na něm není, jen hustý smrkový les s borůvčím. Třeba tu však jednou bude stát památník ve tvaru trojbokého jehlanu, který bude výletníkům symbolicky ukazovat, že voda odtud stéká na západ do Váhu, na sever do Visly a na východ do Tisy. A stylová kadibudka bude vyhlášena za kulturní památku.

Kadibudka na „střeše Slovenska“

Kadibudka na „střeše Slovenska“

Vyhlídkový Kozí kameň

Pokud by se vám výlet na „střechu Slovenska“ nezdál být příliš uspokojivý, pak si jej okořeňte putováním na nejvyšší vrchol Kozích hřbetů, který se jmenuje Kozí kameň. Měří sice jen 1 255 m, ale stojí opravdu za to. Tato poměrně výrazná a nad okolí prudce se zvedající hora je krásně vidět prakticky ze všech nezalesněných míst celé podtatranské oblasti. Turisté však Kozímu kameni nevěnují pozornost, jelikož jejich zraky přitahují rozeklané tatranské štíty.

Na Kozí kameň vedou turistické značky z Vikartovců a Lopušné doliny, stav značení je však hodně bídný a svědčí o tom, že mnoho lidí tudy určitě neprojde. Výstup vede po lesních cestách, je však překvapivě strmý a náročný. Rovný je až protáhlý vrcholový hřeben, spadající na obě strany velmi strmým srázem. Obdobný charakter mají i okolní kopečky, takže název Kozí hřbety je opravdu velmi výstižný.

„Střecha Slovenska“: trojrozvodí Visla, Váh, Tisa

„Střecha Slovenska“: trojrozvodí Visla, Váh, Tisa

Panorama Tater nad Šuňavou

Panorama Tater nad Šuňavou

Kdysi zalesněný masiv Kozího kamene oholily větrné kalamity, které otevřely prostor netušeným výhledům. Mimořádně působivý je pohled na Vysoké Tatry, které se tyčí vzdušnou čarou jen pár kilometrů naproti. Pro pozorování nejvyšších slovenských hor se dá jen těžko najít lepší místo. Zajímavý je také pohled na východ, kde se jednotlivé „kozí hřbety“ vzájemně překrývají a vytvářejí netušeně členitý terén.

Vedle zdevastovaného železného rozcestníku s vrcholovou knihou jsou na vrcholu Kozího kamene taktéž dřevěné směrovky ukazující směry k Popradu a Praze. K posezení a rozjímání vybízí dřevěná lavička.

Kozie Chrbty

Může se hodit

Výstup na Kozí kameň
Orientačně nejjednodušší a nejkratší výstup na Kozí kameň vede z jihu po zelené a modré značce (zhruba dvě hodiny). Výchozí obec Vikartovce v údolí Hornádu je však komunikačně hůře dostupná. Výhodnějším startovacím místem bývá proto podtatranská obec Lučivná mezi Štrbou a Popradem. Žlutá značka vás odtud dovede do malebné Lopušné doliny (45 minut) s lyžařským střediskem, odkud vedou vzhůru rovněž zelené a modré značky (1,5–2 hodiny).

Lopušná dolina může posloužit také jako delší, avšak orientačně jednodušší varianta k putování na „střechu Slovenska“.

Jak se tam dostat
Autem po dálnici směr Poprad, z dálnice sjet do Šuňavy na exitu č. 310, nebo do Lučivné na exitu 315. Nejbližší vlakové zastávky jsou Lučivná a Štrba zastávka. Provoz osobních vlaků je však velmi řídký a rychlíky zde nestaví.

Mapa
1 : 50 000 VKU Harmanec č. 123 – Nízké Tatry, Kráľova hoľa

Autor: pro iDNES.cz


Témata: Slovensko




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.