Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejdelší hřebenovkou českého vnitrozemí

aktualizováno 
Putování po horských hřebenech s výhledy na jednu i druhou stranu je v Čechách možné hlavně v pohraničních horách. Jednu málo známou a docela dlouhou hřebenovku však objevíte i ve vnitrozemí. Jmenuje se Kozákovský hřbet a je vhodná pro pěšáky i cyklisty.

Ještěd z Kozákova, v popředí Besedice a Sokol | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Kozákovský hřbet, vytvářející předěl mezi Českým rájem a Krkonošským podhůřím, se táhne přímočaře ve směru SZ–JV od Malé Skály až téměř k Jičínu a je součástí geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet. Jak název napovídá, toto minipohoří v severní části českého vnitrozemí vystupuje výrazně nad okolní terén, který místy převyšuje až o 400 m. Nejvyšší bod tvoří známá hora Kozákov (744 m).

Fotogalerie

V oblasti Kozákovského hřbetu se nachází řada pozoruhodných míst, která mohou posloužit jako tip na půldenní, nebo i celodenní výlet. Velkým turistickým zážitkem je však také non-stop přechod celého hřbetu z jednoho konce na druhý, který zatím do módy příliš nevešel. Vhodný je pro kolo, za delších letních dnů ho zvládnou i zdatní chodci.

Vzhůru na Kozákov

V Malé Skále o nadmořské výšce asi 270 m začíná nejen Kozákovský hřbet, ale také červeně značená magistrála, sledující v podstatě v celé délce rozvodní hřeben. Strmý výstup začíná hned za posledními domy malebného městečka. Chodník stoupá serpentinami v lese na plošinu hory Sokol (563 m), jejíž okraje zdobí četné pískovcové skalní útvary. Na detailní prohlídku všech bludišť a vyhlídek ovšem není čas.

Může se hodit

Chcete poznat krásy Česka? Vyberte si svoji letošní dovolenou nebo jen prodloužený víkend na Dovolená.iDNES.cz.

Z malebné Besedice pod Sokolem je to kousek do vesnice Koberovy, kde začíná druhá etapa stoupání na Kozákov (744 m), nejvyšší bod hřebenovky. Z luk a pastvin okolo rozptýlené osady Hamštejn se otevírají první nádherné pohledy do dálek západních a jižních směrů. Obzoru nad již zdolaným Sokolem u Besedice vévodí typická silueta Ještědu.

Koberovy, Besedice, Sokol a Ještěd z Hamštejnského hřbetu

Koberovy, Besedice, Sokol a Ještěd z Hamštejnského hřbetu

Hřebenová magistrála u osady Vrchy

Hřebenová magistrála u osady Vrchy

Charakter typické horské hřebenovky má úsek zvaný Hamštejnský hřbet, kde se na obě strany od úzké lesní cesty kloní strmé svahy. Asi tříkilometrový Hamštejnský hřbet vystřídá v sedle Vzdychánek dvoukilometrový táhlý výstup na Kozákov. Samotný plochý vrchol, kam vede silnice, krásami příliš neoplývá. V sousedství vyasfaltovaných ploch stojí moderně zrekonstruovaná Riegrova turistická chata, kiosek s občerstvením a šestiboká telekomunikační věž, sloužící potřebám armády. Na ní je ve výšce 24 metrů vyhlídková plošina.

Za příznivé dohlednosti je z Kozákova vidět údajně třetina Čech. Působivý pohled skýtá především horská hradba nedalekých Krkonoš.

Kozákovský hřbet a Malá Skála z Frýdštejna

Kozákovský hřbet a Malá Skála z Frýdštejna

Drahé kamení na Kozákově

Hora Kozákov, považovaná za jeden ze symbolů Českého ráje, je pozoruhodný kopec, kde lze strávit klidně i celý den. Je slepená ze tří různých horninových komplexů. Nejstarší prvohorní melafyry tvoří základ kozákovského masivu a jsou známé především z Votrubcova lomu na jihozápadním úbočí. V žílách a mandlích melafyrů se nacházejí proslulé drahokamové odrůdy křemene, např. achát, jaspis, chalcedon, ametyst, kašalong nebo záhněda. K vidění jsou v malém soukromém muzeu v osadě Kozákov.

Na západním svahu Kozákova vystupují křídové pískovce, v nichž vznikla kaňonovitá rokle Měsíční údolí a několik pseudokrasových jeskyní. Vrcholovou část Kozákova a jeho severní i východní svahy tvoří třetihorní čedičové lávy se sloupcovou odlučností a tzv. olivínovými koulemi, což jsou shluky olivínu, místy až drahokamové kvality. Nejznámějším nalezištěm je lom u vesnice Smrčí. Tyto čediče vznikly v době, kdy byl Kozákov regulérní sopkou s několika erupčními centry, z nichž jedno se nacházelo přímo na vrcholu a další u vesnic Prackov a Koberovy.

Vrchol Kozákova

Vrchol Kozákova

Kozákov od jihozápadu

Kozákov od jihozápadu

Z Kozákova na Tábor

Za Kozákovem hřebenovka mírně, ale vytrvale klesá do nižších nadmořských výšek. Na kole je to mimořádně příjemný úsek vedoucí střídavě lesem a loukami s rozptýlenými horskými usedlostmi. Nejnižším místem je silniční rozcestí Zelený háj (496 m). Zde je Kozákovský hřbet velmi plochý a jakoby se ztrácí. Červená značka tu zároveň schází na čas do údolí.

Chcete-li zůstat věrni hřebenovce, musíte pokračovat po hlavní silnici a z ní pak odbočit polní cestou vpravo do Skuhrova, kde se s červenou magistrálou opět setkáte. Tento poměrně nezáživný úsek vystřídá za Skuhrovem znovu malebná krajinka s rozptýlenými vesničkami, samotami, kopečky a výhledy.

Mapou avizovaná Smetanova vyhlídka je zdevastovaná a za mnoho nestojí, mnohem lákavěji se jeví rozhledna na skokanském můstku u Lomnice nad Popelkou, která vykukuje přes údolí na druhé straně. K ní však vede poměrně dlouhá odbočka, takže raději pokračujte vstříc jiné rozhledně na dominantním kopci Tábor (678 m). Ten je druhý nejvyšší v Kozákovském hřbetu.

Na vrcholu Tábora, který je nejen výletním, ale i poutním místem, máte na kontě již 25 km. K posezení tu vybízí penzion, jehož součástí je výše zmíněná zděná rozhledna ověšená všemožnou telekomunikační technikou. Široký výhled z ní ruší další telekomunikační věž v těsném sousedství.

Výhled z hradu Kumburk směrem k Táboru

Výhled z hradu Kumburk směrem k Táboru

Kolem dvou hradních zřícenin

Poslední etapa putování po Kozákovském hřbetu je doslova ideální pro kolo, protože vede prakticky stále po asfaltových cestách, i když s minimálním provozem.

Dlouhý sjezd z Tábora přes vesnici Chlum končí v Ploužnici, kde překřížíte hlavní silnici a železniční trať. Pak následuje rovný hřebenový úsek přes Žďár u Kumburku k výletnímu hostinci Klepanda u křižovatky čtyř cest. Podle zeměpisců se právě zde Kozákovský hřbet stáčí na jih směrem ke zřícenině Bradlec, zatímco logicky pokračující rozvodní hřbet s červenou magistrálou přes Kumburk do Nové Paky je prý již součástí Krkonošského podhůří.

O tom, kterým směrem se z Klepandy vydáte, můžete porozmýšlet v hostinci, kde v sezoně i vaří. Oba hrady Kumburk i Bradlec za návštěvu určitě stojí.

Zpátky je nejlepší se po prohlídce jednoho z hradů vydat na nádraží do Staré Paky, kam schází zelená značka. Další možností je držet se červené magistrály až do Nové Paky. V cíli se kilometrová hodnota výletu bude v obou případech blížit čtyřicítce, což je slušné číslo jak pro cyklistu, tak pro chodce.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Ideálním nástupním místem pro přechod, resp. přejezd Kozákovského hřbetu je Malá Skála v údolí Jizery. Zastavují tu rychlíky z Prahy, Pardubic, Hradce Králové a Liberce, na něž navazují také spoje z Olomouce či Brna. Vlaky zde jezdí v pravidelných intervalech. Cílové místo Stará Paka leží na téže trati Liberec – Pardubice.
Vlaková doprava je v případě přechodu Kozákovského hřbetu nezbytná, protože na konci túry jste o 30 km dál, takže vrátit se jinak než vlakem v podstatě nelze.

Mapa
KČT 1 : 50 000 č. 19 – Český ráj

Itinerář trasy červeně značené magistrály
Malá Skála – Besedice, 2 km – Koberovy, 4 km – Kozákov, 10 km – Bačov, 12 km – Zelený háj, 16 km – Skuhrov, 20 km – Tábor, 25 km – Ploužnice, 27 km – Klepanda, 31 km – Kumburk, 33 km – Nová (nebo Stará) Paka, 39 km.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.