Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kozákov je bájným nalezištěm polodrahokamů

  10:39aktualizováno  10:39
Říkávalo se kdysi, že když na Kozákově pásl sedlák stádo koz a jedna se mu zatoulala a on pak vzal do ruky kámen, aby ji zahnal zpátky do stáda, že ten kámen měl větší cenu, než celá koza. To je dokladem toho, že tento táhlý vršek o výšce 744 metrů nad mořem na pokraji Českého ráje byl oním bájným nalezištěm polodrahokamů a českých granátů, o nichž hovořil svět. Dnes tu však najde polodrahokam jen trpělivý sběratel, který tluče kladívkem do kdejakého kamene.

Přesto je Kozákov drahokamem přírody regionu. Je to totiž také hora "exportních výhledů", které štědře rozdává. Kozákov - hora prvohorního stáří, je rozložena na tak zvaném Lužickém zlomu. Bylo zde naše největší naleziště drahých kamenů - jaspisů, chalcedonů, achátů. Na severních svazích jsou v čediči olivíny. Na jižním svahu je studánka "Radostná", z níž se přivádí pomocí trkače potrubím voda do Riegerovy chaty na vrcholku.

Na severozápadním svahu je tak zvaná Drábovna. Světnička vytesaná ve skále, v níž jsou i jeskyně Babí a Kudrnáčova pec. Tu byly nalezeny kamenářské dílny z mladší doby kamenné. V Babí peci byla též objevena penězokazecká dílna z 15. století. Drábovna sloužila původně jako strážní hláska. Na vrcholku Kozákova najdeme zbytky keřů vysokohorské kleče, jichž zde bylo v roce 1929 pokusně vysazeno asi 1000 kusů.

O hledání drahých kamenů na Kozákově se zmiňoval již kronikář Václav Hájek z Libočan a později i Bohuslav Balbín ve svých pamětech. Například oválné jaspisy na sarkofágu ve Svatováclavské katedrále v Praze jsou z Kozákova. Vrchol hory byl původně pokryt keři a trávou. K uctění památky staročeského politika, semilského rodáka dr. Františka Ladislava Riegra měla být na vrcholku postavena rozhledna s novorománskou kaplí sv. Cyrila a Metoděje. Od toho záměru bylo později upuštěno.

V roce 1923 navrhl předseda odbočky Klubu Českých turistů v Semilech Vilém Petrželka postavit turistickou chatu. Projekt vypracoval pražský architekt Jan Václavík, stavbu provedl stavitel Rudolf Kousal ze Železného Brodu. Základní kámen byl položen 29. 8. 1926, veřejnosti byla chata předána 24. 6. 1928. Náklady uhradilo jednak Družstvo pro výstavbu chaty a dále okresy Turnov, Semily a Železný Brod.

V roce 1939 byla chata rozšířena, roku 1962 částečně vyhořela a byla znovu opravena a do provozu odevzdána v roce 1966. Chalupy pod Kozákovem se připomínají od roku 1466. Ty, člověče, když na Kozákov v potu tváře vystoupíš, stáváš se najednou lepším, sobě důležitějším, povznesenějším a zcela nepochybně hrdým na svoji překrásnou vlast. Takovou má ta hora v Českém ráji sílu. Při pohledu kolem dokola ti narůstají křídla. Při pohledu po celém okolním světě se ti zdá, že je tvůj, že ti patří a ty patříš jemu. A když budeš mít štěstí, dozajista najdeš i ten svůj drahý kámen. Kozákov štědře rozdává pohledy na severní část Jizerských hor s Černou Studnicí, Smrkem, s kopci a horami obalenými čupřinou listnatých, nedohledně položených lesů, nabídne ti nejeden krásný pohled na Krkonoše s Kotlem, Vysokým kolem a Studniční horou, až do května zabalené do růžově třpytivého sněhu ozářeného časným sluncem. Dohlédneš až na Orlické hory, České Středohoří, Ještědský hřbet. A samozřejmě se ti pochlubí Troskami, Bezdězem a celou širokou oblastí Českého ráje. A kolem sebe a pod sebou chrání roubené chaloupky z minulých století, kdy se narodil "český roubený dům", který do přírody posadil tak moudrý sedlák, že se mu poklonili i ti nejvěhlasnější architekti nového věku a kolem nich vyšlapali úzké i široké cesty a cestičky všichni, kdo se šli na vrchol poklonit samému tvůrci věcí kolem nás. Na Kozákov vede ze Semil červená turistická značka (7 km), z Malé Skály také červená (10,5 km), z Turnova červená (11 km), ze Železného Brodu modrá (7 km) a ze Sedmihorek opět modrá (9 km).

 

Pohled do krajiny z vrcholu Kozákova

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.