Koupání v Evropě? Někde dávejte pozor

Jedenáct tisíc mořských pláží a tisíce vnitrozemských koupališť, jezer, rybníků a přehrad v EU přiláká každý rok desítky milionů milovníků koupání, plavání a surfování. Jak ale ukazují hodnocení Evropské komise, i když se kvalita těchto vod zlepšuje, jsou stále místa, kde není příliš zdravé smočit si třeba jen palec.

I v turisticky oblíbených částech Portugalska, Itálie a Řecka lze stále najít pláže, jejichž voda neodpovídá požadavkům EU, nebo plní jen naprosto minimální normy. Podle analýzy kvality vod za rok 2000 však riziko představují už jen tři procenta mořských pláží celé EU. To je výrazná změna ve srovnání s rokem 1990, kdy znečištěná voda omývala šestinu přímořských pláží unie a kdy byla zdravotně závadná celá polovina míst pro koupání u západoevropských řek nebo jezer.

Riziko tu však stále existuje a je velmi nerovnoměrně rozděleno. Po dlouhých kilometrech pláží, kde voda odpovídá normám, může najednou přijít série míst s málo kvalitní nebo zcela nekvalitní vodou. Pokud tedy někdo cestuje na k moři jih či na sever EU, měl by si možná i letos dát pozor na pláže, před nimiž varují loňské údaje. Pokud jde o jižní pobřeží Španělska, zpráva unie poukazuje na špatnou kvalitu vody u několika pláží v okolí Barcelony a na řadě pláží u Valencie, mezi Saguntem a Gandií. Špatnou známku dostaly i některé pláže u Amposty (nedaleko Tortony) a u Banicaria.

U Cartageny upozorňuje zpráva EU jen na jedno místo, na pláž El Carmolli-Bocarrambla. Západně od Almeríi leží další "nedostatečná" pláž, Playa Salobreňa. Všechny ostatní pláže od Cartageny po Almuňecar měly jinak loni kvalitní vodu na koupání. V oblasti mezi Málagou a Cádizem kontroly nezjistily závadné pláže, na řadě míst však voda neplnila všechny požadavky evropských norem. Tři pláže se špatnou vodou byly zjištěny i na oblíbené Mallorce; sedm dalších pláží na Baleárách neplnilo všechny požadavky EU. Na Kanárských ostrovech bylo několik pláží pro koupání uzavřeno a šest neplnilo všechny požadavky EU.

Daleko horší byla situace v Portugalsku: u Porta nebo u Cascaisu (jižně od Sintry) nebylo prakticky pláže s dobrou vodou. Nevyhovující voda byla zjištěna i na osmi plážích v turisticky oblíbeném Algarve; sedm dalších míst mělo vodu s nízkou kvalitou. Zato na Azorech měla voda na všech plážích požadovanou kvalitu. Na Madeiře byly problematické jen pláže na východě ostrova. Pokud jde o Itálii, mají dobrou vodu všechny pláže na Sardinii a na jihozápadě Sicílie. Jinde lze obvykle najít aspoň několik pláží, kde je moře znečištěné nebo nedostatečně čisté.

Tak v oblasti Bari má "červenou" pět pláží, v oblasti Foggie varují údaje EU před třemi plážemi. Téměř všechny pláže mezi Vastem a Pescarou mají nedostatečně kvalitní vodu. Jiné nahromadění pláží se špatnou či málo kvalitní vodou je v okolí Civitanova Marche, jižně od Ancony. V oblasti Rimini je třeba dát si pozor na pláže u Pesara a u Fana. V Benátském zálivu s výjimkou pláží u Chioggie. Na Sicílii se pláže se špatnou vodou koncentrují do oblasti Palerma a Taorminy. Také řada pláží severně od Reggio di Calabria měla špatnou nebo málo kvalitní vodu. V Salernském zálivu má kvalitní vodu jen asi polovina pláží a lepší to není ani v okolí Neapole. U Volturna mají téměř všechny pláže špatnou vodu. Situace se směrem na severozápad postupně zlepšuje, ale ještě u Říma jsou pláže, kde voda neplnila požadavky EU.

Naprosto neznámá je situace ve Francii, která už dva roky neposkytuje unii údaje o kvalitě vod na svých plážích. Za to se nyní odpovídá u soudu EU. Na západě Řecka bylo nejvíce pláží se špatnou vodou v okolí Nafpaktu a Patry. Desetina pláží na Kerkyře však neměla dostatečně kvalitní vodu. Na zbytku Jónských ostrovů byla voda až na ojedinělé výjimky kvalitní stejně jako na většině Peloponésu, kde se její stav zhoršoval až v blízkosti Korintu. Množstvím pláží s málo dobrou vodou oplývalo zejména okolí Athén. Zato prakticky všechny pláže na ostrovech a na severu Řecka byly označeny za místa s dobrou vodou. Jen v okolí města Mytilini na Mytiléně a na několika místech Kréty byla zjištěna zhoršená nebo špatná kvalita vody.

Proti vodě na německém pobřeží neměli kontroloři obvykle námitky: ta měla sice sníženou kvalitu na řadě pláží severozápadní Rujany, za vyloženě špatný však bylo na dlouhém jižním pobřeží Baltu označeno jen několik jednotlivých pláží. Zato v západní části německého pobřeží Baltu zjistily kontroly hned sedm nevyhovujících míst. Jen polovina pláží mezi Flensburgem a Eckernförde měla dostatečnou kvalitu vody. Řada zemí, zejména Španělsko a Portugalsko, měly velké problémy s kvalitou říčních a jezerních vod. Bez problémů ale nebylo ani Německo: například u řady saských rekreačních míst v Krušných horách byla kvalita vody označena za špatnou nebo nízkou. Nejinak tomu bylo u braniborských jezer v okolí Berlína, zatímco vody bavorských jezer byly vzorově čisté. I Rakušané měli řadu problémů s čistotou vod na koupání: například v Dolním Rakousku téměř nebylo místa, kde by voda zcela plnila parametry unie. Na jih od Grazu byla řada míst se špatnou vodou, stejně jako v okolí Lince.


Na koupání v Evropě se musí dávat pozor. Ani oblíbená Mallorca se nevyhnula potížím s čistotou vody.