Kostnice neztrácí na přitažlivosti

I když Německo nabízí návštěvníkům plejádu velkoměst s historickými památkami a bohatou kulturní nabídkou nebo řadu přírodních krás, stalo se po otevření hranic v roce 1989 tradicí, že mnohatisícové soustředění českých turistů ročně zaznamenává Kostnice na jihu země u Bodamského jezera. Město, kde byli upáleni čeští církevní reformátoři Jan Hus a Jeroným Pražský, je doslova protkáno pomníky těmto mužům.

Na Husově ulici (Hussenstrasse) v muzejně upraveném Husově domě (Hus-Haus), který v roce 1922 koupil československý stát a kde Mistr Jan domněle před zatčením bydlel, je vstup bezplatný. Odtamtud je nejblíž k Husovu kameni (Hussenstein): Na jedné straně velkého bludného kamene je jméno a datum úmrtí Husa a na druhé Jeronýma Pražského. Nelze opomenout chrám Panny Marie, kde byl Hus tehdejším církevním koncilem odsouzen k smrti, a několik dalších míst, kde byli reformátoři postupně vězněni.

Roztříštění Německa v minulých stoletích i rozdělení po druhé světové válce způsobily, že narozdíl od jiných evropských metropolí není Berlín jediným přirozeným centrem země. Nemenší pozornost věnují turisté Mnichovu, Hamburku, Drážďanům i dalším městům. Bavorská metropole dokonce svou přitažlivostí vede a odmítá klišé, že láká hlavně podzimním pivním svátkem Oktoberfestem či tamní nejslavnější pivnicí Hofbräuhausem.Město to přičítá širšímu regionu s jezery a zámky a jen několik desítek kilometrů vzdáleným Alpám. Osvědčenými adresami jsou v bavorské metropoli královská Rezidence, obrazárna Pinakotéka, muzeum antického umění Glyptotéka či královský zámek Nymphenburg. Vstupné do památkových objektů se po celém Německu příliš neliší a činí v průměru osm až 12 marek (kolem 200 Kč).

Přesto i mnohé pivařské velmoci mohou Mnichovu, Norimberku i jiným městům závidět stovky velkých zahradních pivnic, které k Bavorsku neodmyslitelně patří. Češi sice možná budou obdivovat jejich množství a rozlohy, ale cena piva je nepotěší: za litrový tuplák se zaplatí 10 až 11 marek.Kromě bohatých expozic na Muzejním ostrově v Berlíně láká pak hlavní město už dva roky novou vyhlídkovou kopulí na budově Říšského sněmu, kde je volný vstup, a proto také fronty. Čekat se musí i na kontroverzní výstavu Světy těl, instalovanou do konce srpna u nádraží Ostbahnhof. Expozice představuje lidská těla umělecky preparovaná metodou takzvané plastinace, se kterou přišel profesor anatomie Gunther von Hagen z univerzity v Heidelbergu.

"Z lidí se stávají sochy a smrt se stává podívanou," komentoval například magazín Stern nevšední výstavu, za kterou se naopak platí nadprůměrné vstupné 22 marek.Berlín i kdysi rezidenční Postupim v těsném sousedství letos připravily řadu výstav ke 300. výročí vzniku pruského království. V berlínském zámku Charlottenburgu je do 5. srpna rozsáhlá výstava Prusko 1701 - evropská historie, na níž jsou k vidění i pruské korunovační klenoty. Československými turisty kdysi hojně navštěvovaný postupimský zámek Sanssouci se stal v jubilejním roce doslova luxusní podívanou za 20 marek, na níž se navíc stojí fronty nebo se výpravy musejí hlásit pár dní předem.
   

Při procházení uličkami německých měst je pro řadu turistů těžké odolat chlazenému pivu v místních hospůdkách.