Kostel v Maiersgrünu vstává z mrtvých

Sudetská vesnice Maiersgrün (Vysoká) ležící mezi Chebem a Tachovem už toho zažila hodně. Po druhé světové válce vysídlení, v 70. letech demolici a po odchodu komunistů naději na vzkříšení. Dominantou širokého okolí je tamní kostel. Nenávistné zápisy v návštěvní knize svědčí o tom, že smíření Čechů s Němci ještě stále není úplné.

Poslední záznam v knize, která je ve věži volně dostupná, pochází ze začátku srpna letošního roku. Autorem je jakýsi Karel Vlasák. Poznámka je psána dospělou rukou a zní takto: "Je to tu moc hezké, ale frickové by sem měli mít vstup zakázán!" Poslední tři slova jsou třikrát podtržená.

Průvodkyně Libuše Vernazzová přiznává, že ač sama nevěřící, občas do kostela v Maiersgrün zajede a z návštěvní knihy takové zápisy vytrhne. 

Trpká historie obce
Základem kostela a tím i obce byla obranná stavba nedalekého kynžvartského hradu zvaná Major Villae. První zmínky o ní pocházejí z přelomu 13. a 14. století. V té době vznikl i původní název obce. Není to tedy od častého německého jména Mayer nebo českého Majera, ale jedná se o zkomoleninu ryze účelové latiny.

Poté obec střídavě rostla a zanikala. Prožila si několik válečných dob, z nichž nejhorší byly bitvy o landshutské dědictví, Chebsko se dostávalo z područí české koruny do rukou římského císaře, aby se párkrát stalo stalo samostatným územím, až skončilo v první Československé republice.

Mezi tím přestala být vojenská stavba pro hrad Kynžvart strategicky důležitá a v roce 1511 ji přestavěli na kostel. Její základy tvoří spodní část dnešní kostelní věže.

Po druhé světové válce bylo z Vysoké obyvatelstvo vystěhované. Jak by ne, když nedaleko odtud se narodil vůdce sudetoněmecké strany Konrad Henlein.

Pomalá obnova zničené vesnice 
Poslední hrob na zdejším zničeném hřbitově nese datum 1948. Přesto že byly všechny náhrobky povalené a hřbitov zarostlý lesem, po více než padesáti letech kvetou na stále stejných místech zahradní květiny, které nechali pozůstalí svým mrtvým. "Na jaře mě překvapují hlavně narcisky, v létě barvínek," říká turistická průvodkyně z nedalekých Mariánských Lázní Libuše Vernazzová.

Do opuštěných domů a hospodářských stavení se nastěhovalo nejprve Jednotné zemědělské družstvo a poté, co zkrachovalo, přeměnilo se na státní statek. Obec pustla a zarůstala stromy, ale kostel stále stál.

Poslední bohoslužbu v něm sice těsně přes svou smrtí sloužil farář Paul Dickt již v roce 1946, ale stavba přetrvala v solidním stavu až do 70. let minulého století. Teprve tehdy došlo k jejímu plánovanému zničení. Hlavní zásluhu na tom má zboření střechy a vybití oken a dveří.

Mezi místními lidmi se říká, že nejlepší trámy ze středověkých krovů má na své chalupě pan Dorn, chebský komunistický boss okresního formátu, majitel velké myslivecké firmy Interlov a po sametové revoluci podnikatel v lesním a zemědělském hospodářství. Byl to zřejmě zároveň jeden z těch, kdo o likvidaci kostela rozhodli, anebo jí aspoň mohli zabránit.

V roce 1992 se v ruinách konala první církevní slavnost. Dnes je kostel sice stále bez střechy, ale má opravenou věž, loď je upravena na motlitby pod širým nebem a otvory po oknech jsou otevřeny do okolní krajiny.

O rekonstrukce se tady starají hlavně vystěhovaní původní obyvatelé, kteří se během poválečných let přestěhovali do blízkosti svého rodiště na německou stranu Českého lesa. Pod jedním opraveným oknem je ovšem přibitá malá kovová tabulka: "Erich Konhäuser. Toto okno je jako dárek k 70. narozeninám restaurováno českými přáteli."

MŮŹE SE HODIT 

Jak se tam dostat:
Autem po hlavní silnici Mariánské Lázně – Cheb do Staré Vody a odtud po okresce na jihozápad až do obce Vysoká. Autobus jezdí do Staré Vody a do Kynžvartu.

Co lze v okolí navštívit:
hřbitov
– na maiersgrünský hřbitov se dostaneme zarostlou bahnitou stezkou z křižovatky před kostelem na severoseverozápad cca 300 metrů Dyleň (940 m n.m.) – nejvyšší hora této části Českého lesa, daleké rozhledy zvláště do Německa, věž není přístupná (po zelené značce) Střed Evropy – žulový hranol sloužící jako důležitý trigonometrický bod pro přesná měření pozemků z dob tereziánsko-josefského katastru, dříve s dalekým rozhledem, dnes oblíbené turistické místo německých i českých turistů (po neznačené cestě z Dyleně)
Kynžvart
– nejvýznamnější empírový zámek v Česku s průvodcovskou službou a nad obcí zříceniny středověkého hraduNeualbenreuth (na německé straně hranic)  – regionální muzeum Sudet

Jak šel čas:
kolem roku 1300 – stavba středověké tvrze
1511 – přestavba na kostel 
1946 – poslední mše
1968 – začátek plánovitého ničení
1992 – začátek obnovy

Kostel v Maiersgrünu

Hřbitov v Maiersgrünu

Kostel v Maiersgrünu - pohled zvenku