Kornati: krásné ostrovy, které stvořil Bůh

Zájem českých turistů o jachting každý rok roste. Jachet s Čechy na palubě či přímo s vyvěšenou českou vlajkou přibývá hlavně v Chorvatsku. Největším zážitkem je plavba mezi ostrovy Kornati. Je jich na 140 a nacházejí se asi 28 kilometrů západně od Šibeniku.

Usedám na vyhřáté kameny sálající teplem, zhluboka se nadechnu a začínám vychutnávat tu krásu kolem. Kam jen dohlédnu, leží větší a menší ostrůvky, noří se z vody jako kamínky, které tam někdo jen tak ledabyle pohodil. Mezi nimi kličkují lodě, ta motorová za sebou nechává bílou stopu našlehanou jako čepice kapučína. Nahoře na kopci je ticho a mír, jako by tu přebýval jen vítr. Hraje si s mým šátkem na hlavě.

Vystoupala jsem na nejvyšší bod ostrova Ravni Žakan a přede mnou leží Kornatské ostrovy, jeden z divů Chorvatska. Místo, které nemá na pobřeží Jadranu obdobu. Je jich asi 140 a leží roztroušeny na ploše 300 km2. Jen třicet lidí tu má trvalou adresu.

Legenda říká, že Kornati jsou hromadou bílých skal, které do moře hodil Bůh. Když se pak za sebou otočil, nadšeně se usmíval – byl totiž se svým výsledkem nadmíru spokojen. A nejen Bůh byl uchvácen. Když Kornati v sedmdesátých letech objevili turisté, stal se z oblasti velký hit. Má to jen jeden nedostatek – ostrovy lze objevovat pouze na lodi.

Přesto sem rok od roku míří stále více českých turistů. "Mezi mými klienty jsou i Češi," říká Marko Husinec, majitel jedné z firem, která zde pronajímá lodě.

Praktické rady

Kde se ubytovat - Není toho moc a ceny jsou vysoké. Můžete si tady však vyzkoušet robinsonádu. Například ve vesnici Vrulje na ostrově Kornat stojí několik domů. Dnes jsou všechny pronajímány turistům.

Potápění - Povolení zakoupené mimo NP – 150 kun, zakoupené v NP – 300 kun. Kornati jsou také oblíbeným cílem potápěčů. Ti se zde však nemohou potápět na vlastní nebezpečí, jen s chorvatskými agenturami. Kornati jsou zajímavé pro biology a geology, konají se zde i speciální výlety pro odborníky.

Za kolik si půjčit loď - Pronájem motorové lodi se pohybuje okolo 200 eur na den, 3500 eur zaplatíte za půjčení jachty na týden. Na ostrovech Kornati jsou dvě mariny – na Žutu a Piškeře.

To potvrzuje i Antun Plenkovič, ředitel chorvatského turistického sdružení v Praze. "Zájem Čechů o jachting v Chorvatsku stoupá. Kupují si organizované zájezdy na jachtách pro třicet lidí, pořizují si vlastní lodě. Velmi nás překvapilo, když jsme zjistili, že okolo 95 procent českých lodí kotví právě v Chorvatsku," uvádí.

Vzhůru na palubu… Jmenuje se Adriana. Hází sebou, přeskakuje vlny, rozbíjí je a odhazuje na bok, zatímco se kolem nás pomalu sune rybářská loď. Je to devítimetrová loď pro osm lidí. Moře je neklidné, když vyrážíme z přístavu v Betině. Míříme k ostrovu Opat. "To jen ten, který má na hlavě opatskou čepici," říká kormidelník Ivo o 109 metrů vysoké skále, která rozhodla o názvu ostrova.

Celou dobu nás bude provázet Kornat, největší z ostrovů a jakási páteř národního parku. Měří 25 kilometrů, jeho šířka přitom nepřesahuje dva a půl kilometru. I když je neobydlený, jeho políčka pečlivě rozdělují kamenné zídky, které od sebe oddělovaly vlastníky. Z dálky to vypadá jako podivně se klikatící malá čínská zeď.

Na lodi vládne pohoda, chorvatská posádka se hádá o to, kdo víc protelefonuje, pivo se podává hned po výjezdu z přístavu.

Před námi leží soustava ostrůvků, vynořují se z vody jako ňadra ženy, jako lenošící velryba. Jejich jména se mi rychle začínají plést: Mala Aba, Malo Silo, Babina Guzica…

Vstupné do národního parku

Za vjezd do národního parku Kornati se platí. Vstupenky je možné si zakoupit v kanceláři národního parku v Murteru nebo na ostrovech Ravni Žakan, Penitula Vela a Kornat (v zátoce Vruje). Majitel lodi platí 40 kun za osobu a den, za rybolov se ještě doplácí 150 kun. Vylovit však je možné jen tři kila ryb na jednoho člověka.

Naší další zastávkou je ostrov Ravni Žakan. V místní konobě (restauraci) se na grilu smaží chobotnice, jejíž vůně vítá všechny příchozí. Dáme si jen rychlou a výbornou kávu, drogu místních obyvatel. Za chvíli opět vyrážíme na moře. "Hlavy dolů," křičí Ivo a vlasy zlehka lízne stěžeň.

Vyjíždíme z kanálu mezi ostrovy na volné moře. Útesy jsou najednou příkřejší a skalnatější. Loď se nekoordinovaně rozhoupe zleva doprava jako kolébka. Slunce zatápí pod kotlem a stává se nemilosrdným.

Míjíme Manu, další z ostrovů. "Patří jen jednomu majiteli a stojí zde filmové městečko," tvrdí kapitán Marco Husinec. Vyrostlo zde v roce 1960, když se tu točil film Zblázněné moře. "Když vezu turisty, občas si z nich udělám legraci a řeknu jim, že jde o turecké opevnění," směje se.

Komu patří ostrovy? Dnes skoro všechny patří soukromým majitelům, ale ti je dali k dispozici státu. První obyvatelé sem přišli ze Zadaru, půdu si jen pronajímali od šlechty, aby zde mohli chovat dobytek.

V 19. století už většinu ostrovů vlastnili lidé z ostrova Murter. Chovali zde ovce, byly doby, kdy se tu prohánělo až deset tisíc ovcí, pěstovali olivy a vinnou révu, dnes místní živí převážně turistika. "Mladým se už nechce moc dělat a práce na poli je velká dřina," říká Ines Ljubičová z místního turistického sdružení.

Kornati měly zprvu čtrnáct vlastníků, dnes se jejich společenství rozrostlo na 180 lidí. "Jsou to potomci původních majitelů, neznám nikoho, kdo by tady prodal půdu. Mě by to ani nenapadlo, je to pro mě srdeční záležitost," říká Mladen Ježina, který nás vítá ve své hospůdce na ostrově Levrnaka.

Na stůl nosí domácí víno, olivový olej, chobotnicový salát. Pak pokračujeme pečenou rybou a vynikajícími palačinkami. Ideální chvíle popovídat si s majitelem. Vlastnit zde pozemky není žádná výhra. Když se Kornati staly národním parkem, stát zde zakázal stavět. "Když bylo jasné, že z toho bude park, všichni začali načerno stavět. Dodnes jsou tu nezkolaudované domy," dodává muž, který se označuje za rodilého obyvatele Kornati. Do sedmi let tu žil s babičkou a dědou. Pásl ovce, jezdil s otcem na ryby. Poté, co začal chodit do školy, trávil zde jen léto. "Je to krásný bezproblémový život," potvrzuje později Daniel, v zimě studuje ekonomiku v Šibeniku, v létě pracuje v turismu.

"Přítelkyně dělá na sousedním ostrově, skočím do lodi a jedu ji navštívit," seznamuje nás se zdejším rytmem života. Chorvaté věří, že Kornati zůstanou takové, jaké jsou – trochu opuštěné, trochu zapomenuté, trochu luxusní. "Žádné hotely all inclusive, žádné komplexy s německým jídelníčkem. Chceme, aby se turisté seznámili s místními zvyky, ochutnali naše jídla," říká Ines Ljubičová z turistické centrály.

Každá cesta jednou skončí

Ležím na přídi, obloha je jako vymalovaná rychlými tahy štětcem avantgardního malíře. Začíná trochu foukat, ochlazuje se. "Žene se vítr bura, v noci bude pršet," předpovídá kapitán Marco. Vracíme se na pevninu a v protisměru nás míjí rybářské lodě. To místní vyrážejí na lov. Slunce se mění ve velký, rudě rozžhavený míč, schovává se za mraky, přes které propouští bílé paprsky. Pomalu se sune dolů, až nám úplně zmizí za obzorem a zbudou po něm jen zapomenuté růžové chomáče vaty. Na Kornati padá tma.

Další informace

informace o Chorvatsku - www.croatia.hr

informace o plachtění - www.aci-club.hr

předpověď počasí - meteo.hr

informace na stránkách NP Kornati