Jako mořským koridorem po přesně stanovené trase míří k chorvatským ostrovům Kornati desítky výletních lodí. Ze Zadaru, Šibeniku i z blízkých ostrovů. Nejkratší cestou, aniž by se o pár metrů vychýlily ze své pravidelné dráhy, plují jedna za druhou.
Na každé palubě se tlačí až stovka turistů. Jen jedna jediná, menší motorová bárka Tomislav II, se dává mimo stálé trasy k maličkému skalnatému ostrůvku.
A najednou... pár metrů před očima výletníků, se zaleskne stříbrné dlouhé tělo. Jedno, druhé, třetí, páté - delfíni. Silný mořský proud nese lodě k úzkému průplavu mezi ostrovy Ugljan a Pašman.
Po pravém břehu vidíte procesí, které směřuje ke kapli Panny Marie Sněžné. Každý 5. srpen se tu už několik století konají slavnosti připomínající onen dávný srpnový den, kdy uprostřed léta na ostrovech napadl sníh.
Brána ke Kornatům
A pak už je tu pašmanská vesnička Ždrelac. Vydutý, dvě stě metrů dlouhý most spojující od roku 1973 oba ostrovy. Pod ním, mezi malými červenými majáčky, bojují s vysokými vlnami a silným proudem plachetnice, rybářské bárky, malé motorové čluny i výletní lodě.
|
Národní park Kornati tvoří na 140 neobydlených holých až bizarních ostrovů, ostrůvků a útesů. |
Tah v trychtýři je tak silný, že připomíná dravou řeku nebo peřeje pod splavem. "Tady je brána ke Kornatům," říká kapitán lodi Božidar Martinovič za kormidlem lodi.
Před staletími vyhubil požár na ostrůvkách Kornati veškerou vegetaci. Dnes jejich území pokrývají nízké křoviny a ostrá tráva.
"Opravdovou zajímavostí je velký maják Sestrica, jakási poslední výspa civilizace, kde celoročně žijí bez elektřiny tři rodiny s malými dětmi. Všechno tam mají na plyn. Ale přistát tam nesmíme. Je to strategické místo, takže bez povolení je na ostrov vstup zakázán," ukazuje na mapě Božidarův vnuk Milo.
Jako Normandie
Vysoký maják se tyčí v dáli. A za ním se už otvírá širé moře. Panoráma rámují zleva Kornati, zprava národní park Telaščica na nejvýchodnější části 45 kilometrů dlouhé nudle ostrova s příhodným názvem Dugi otok (Dlouhý ostrov).
"A támhleto je Talíř," říká Božidar. Před vámi jen těsně vykukuje z moře přírodní rovné kamenné plato o průměru padesát metrů. V následujících chvílích loď obepluje do moře trčící útes a před vámi se objeví francouzská Normandie.
|
Jste stále v Chorvatsku, ale pobřežní skaliska, padající z výšky až hodně přes sto metrů strmě do moře, jako by těm slavným útesům v daleké Normandii z oka vypadla. |
Tomislav II odvážně manévruje až ke skalnatým věžím, o něž se rozbíjí mořský příboj. Znovu pyšně oceníte výhodu, kterou má menší výletní loď. Ty větší jsou od útesů v uctivé vzdálenosti.
Oběd čeká v turistické velkovýrobně Telaščica na konci zátoky, kde na dvě hodiny zastavují všechny výletní lodě. Tady se určitě vyplatí vyměnit grilovaný steak s rybou a stolním vínem za přírodní piknik z donesených zdrojů.
Vydáteli se okamžitě po příjezdu vzhůru na vyhlídku, vyvarujete se hodinového čekání na jídlo a určitě najdete pro oběd krásné místo s pohledem na moře hluboko pod vámi, kde jen rackové budou rušit vaši polední siestu.
Třikrát slanější než moře
Pak přijde Mrtvé moře. Chorvatské Mrtvé moře! V Telaščici na samém konci ostrova Dugi otok je šest metrů nad hladinou Jadranu solné jezero Miri, jehož voda je třikrát slanější než moře. A tak tu můžete zažít pocit obdobný koupání ve skutečném Mrtvém moři.
Pravda, noviny si tu na hladině číst nemůžete - tak slanou vodu jako v Izraeli jezero Miri nemá, ale nadnáší viditelně víc než nedaleký Jadran. "A teď máme pro vás překvapení," usmívá se spokojeně Milo a Tomislav II znovu opouští turistický koridor.
Loď kotví u romantické malé skalnaté pláže, kde kapitán vyhlašuje hodinu koupání. Výletníci skáčou z lodi do vody, ti méně odvážní vystupují na přírodní kamenné molo a na řadu přicházejí šnorchly, vodní brýle a ploutve.
|
MŮŽE SE HODIT |
| Jak se tam dostat Na Kornati a Telašcicu se nejlépe jezdí ze Zadaru, Šibeniku, Murteru, Primoštenu, ale i z některých velkých obydlených ostrovů. Málokdo z turistů ví, že je cenově o dost výhodnější jet nejprve normálním trajektem ze Zadaru na nejbližší ostrov Ugljan a až tam si koupit výlet na ostrůvky. Kdo je osídloval Na Kornatu, největším z ostrovů, postavili opevnění už Ilyrové před 2000 až 3000 lety, z něhož se zachovalo několik zbytků zdiva. Venkovská sídla si tu pak stavěli i bohatí Římané. Dnes nejsou souostroví Kornati národní park - trvale osídleny. V létě sem však každý den míří stovky turistů. |
