Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kopec U slepice: český Kuvajt

aktualizováno  11:44
Ždánický les na mnohých mapách vůbec nenajdete. Přitom nejvyšší kopec této jihomoravské vrchoviny je v Česku naftařským rájem. Pokud sem vyrazíte na výlet, čeká vás skvělý terén pro cykloturistiku, kopečky, lesy i daleké výhledy. A můžete vidět i místo, odkud dal maršál Malinovskij rozkaz k útoku na Brno.

 

Ždánický les rozhodně nepatří k vyhledávaným turistickým cílům. Jistě i proto, že na mnohých mapách existenci této vrchoviny vůbec nezaregistrujete. Tím spíše však může taková dobře utajená, málo známá a zdáponlivě nezajímavá oblast překvapit. Dvojnásob to platí právě pro Ždánický les, jehož návštěva přináší nezasvěceným nečekaně příjemné zážitky.

Slepice na nejvyšším bodě

Ždánický les, pojmenovaný podle městečka Ždánice, začíná naproti Pálavě nad Dyjsko-svrateckým úvalem, odkud se táhne na severovýchod směrem ke Chřibům a postupně nabírá výšku. Jihovýchodní, nižší část je bezlesá a přeměněná na pole a vinohrady, vyšší severovýchodní partie pokrývá rozsáhlý listnatý les.

Ždánický les patří zeměpisně do karpatské oblasti, v níž zaujímá jisté výsadní postavení - ze všech u nás přítomných karpatských celků je totiž nejnižší. Maximální nadmořská výška činí pouhých 437 m!

Další neobvyklostí je název nejvyššího kopce či spíše kóty na plochém zalesněném návrší. Jmenuje se U slepice, avšak s kurem domácím nemá asi nic společného. Že by s nějakým jiným živočišným druhem?

Naftařský a plynárenský ráj

Každopádně má však kóta U slepice mnoho společného s ropou. Ta se totiž těží přímo na vrcholu, což je opravdu rarita. Kde něco podobného u nás najdete? A pár stovek metrů odtud se hned vedle hlavní hřebenové trasy rozprostírá průmyslový areál firmy Moravské naftové doly, která obstarává těžbu černého zlata v žírné moravské zemi.



Areál Moravských naftových dolů nedaleko nejvyšší kóty U slepice

Ždánický les je vůbec provrtán vrty na ropu a zemní plyn. Přesvědčit se o tom můžete, vydáte-li se na kole nazdařbůh nějakou hezkou lesní asfaltkou. Často se  vám totiž přihodí, že cesta skončí právě u pohybujícího se ropného čerpadla a dál nevede.

Kromě ropných vrtů je oblast Ždánického lesa známá také podzemními zásobníky zemního plynu, které zde byly vytvořeny v již vyčerpaných prázdných ložiskách. Jeden z největších zásobníků můžete spatřit u obce Uhřice. Má kapacitu až 180 milionů kubíků zemního plynu za rok a denní výkon 6 milionů kubíků.

ZAJÍMAVÉ FOTKY ZE ŽDÁNICKÉHO LESA A OKOLÍ - ZDE

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Východiskem do jihovýchodní bezlesé části Ždánického lesa je město Hustopeče, kam se dostanete nejlépe po dálnici z Brna směrem na Bratislavu anebo vlakem (odbočka z trati 250 Brno-Břeclav).

Východiskem do severní zalesněné části je okolí Bučovic, kam se dostanete autem z Brna směr Uherské Hradiště anebo vlakem (trať 340 Brno-Veselí nad Moravou-Uherské Hradiště)

TIPY NA CYKLOVÝLET

Hřebenovkou Ždánického lesa (1. část) Nesovice – U kříže (429 m) – U slepice (437 m) – silnice Bučovice-Ždánice – U zlatého jelena – silnice Slavkov-Kyjov – Bošovice. Celkem asi 30 km, prakticky pořád po lesních asfaltkách.

Po památkách Ždánického lesa (pokračování)
Bošovice – Velké Hostěrádky – Bohumilice – Klobouky – Morkůvky – Boleradice – Diváky – Kurdějov – Hustopeče. Celkem asi 35 km, prakticky pořád po vedlejších silnicích.

MAPY
1 : 50 000 KČT č. 87, Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les
1 : 75 000 SHOCart č. 167, Okolí Brna, Ždánický les

VÍCE O ŽDÁNICKÉM LESE
www.zdanickyles.unas.cz

o cyklovýletech ve Ždánickém lese - ZDE

Kuriózní válečné památníky

Ždánický les nadchne i příznivce "vojenských památek". Prakticky neznámý je mezi laickou veřejností kostel sv. Jan Křtitele v Kurdějově, který představuje nejzřetelnější doklad tureckých válek na našem území. Kostel byl v důsledku hrozícího tureckého nebezpečí okolo roku 1500 opevněn souvislým oválem hradby s vestavěnou hranolovou věží.

Skutečným unikátem je systém podzemních chodeb o délce až 90 m vycházejících z kněžiště kostela. Celý systém byl úspěšně využit při tureckém drancování Moravy v roce 1663, kdy si zde Kurdějovští skutečně zachránili životy i majetky.

Odkud velel Malinovskij

Kuriózní připomínkou novějších válečných událostí je nedokončený památník bratislavsko-brněnské operace u obce Křepice. Jeho monstrózní železobetonové torzo najdete uprostřed křoví a mladého lesa v místě, kde se kdysi nacházela pozorovatelna 18. gardového střeleckého sboru. Odtud údajně maršál Malinovskij vydal v dubnu 1945 rozkaz Rudé armádě ke zteči Brna. Památník byl budován od roku 1975, od roku 1989 jej pohlcuje okolní lesní porost.

Překvapení Ždánického lesa

Oblast Ždánického lesa vypadá při pohledu do obyčejné mapy celkem nezajímavě – málo turistických značek, nízké nadmořské výšky, zemědělsky využívaný, bezlesý terén. Speciální cykloturistická mapa však nabídne mnohem příznivější pohled. Místo sporadických turistických značek se nabídne hustá síť cyklotras a vinařských stezek, vedle nich jako doplněk úzké okresky, po nichž ani dnes moc aut nejezdí.
 
Přestože Ždánický les je plochá a nepříliš členitá vrchovina, při jízdách po vedlejších silnicích můžete být zaskočeni krátkými, leč velmi ostrými výšlapy v hodnotách dvanáct promile i více. Platí zde známé cyklistické pravidlo: čím nižší nadmořská výška, tím prudší výšlap!

Mnohem příjemnějším překvapením jsou velmi široké a daleké výhledy. Vyvýšený a na mnoha místech otevřený terén Ždánického lesa plus okolní nížinatý terén představují v tomto ohledu ideální podmínky. Z mnoha míst přehlédnete prakticky celou jižní Moravu, brněnskou aglomeraci, Bílé Karpaty, Malé Karpaty, Pálavu, východní okraj Vysočiny a někdy i Alpy.

Nezapomeňte navštívit

Bošovice, tvrz – malá, ale hezká pozdně gotická tvrz z doby okolo roku 1500 stojí na návrší nad obcí. Veřejnosti nepřístupná, částečně využívaná místním zemědělským podnikem.

Bučovice, zámek – velmi cenný renesanční zámek s unikátním systémem arkád v nádvoří. Z interiérů zaujme například Zaječí sál vyzdobený původními malbami, na nichž zajíci alegoricky znázorňují lidské chování a vlastnosti. Přístupný.

Diváky, zámek a památník – obec byla před sto lety působištěm bratří Mrštíků (Vilém Mrštík pohřben na místním hřbitově). V domě, kde bydleli, lze navštívit po předchozí domluvě pamětní síň. Hezký je rovněž veřejnosti nepřístupný zámek s parkem.

Hustopeče, náměstí – velmi hezké náměstí s radnicí, novodobým moderním kostelem a budovou školy, kterou navštěvoval první československý prezident Tomáš Gariggue Masaryk.

Klobouky, větrný mlýn – veřejnosti přístupný dřevěný větrný mlýn (po předchozí telefonické domluvě) vznikl svépomocí místních občanů v letech 1982-85, kdy na nynější místo převezli a následně opravili zchátralý objekt z Kroměřížska. Kompletní vnitřní vybavení.

Nesovice, kastel – malý zámek v Nesovicích z let 1561-71 představuje u nás ojedinělou architektonickou stavbu mezi zámkem a hradem, kterým se na Slovensku říká "kaštiel" (podle severoitalských městských hradů "castello"). V současné době je ale uzavřený.

Těšany, kovárna – v dějišti známé Mrštníkovy divadelní hry Maryša se zachovala barokní kovárna z 18. století včetně původního vybavení a přilehlého hospodářského stavení. Objekt je přístupný jako součást Technického muzea Brno.

Ždánice, muzeum a hvězdárna – v budově zámku sídlí Vrbasovo muzeum s národopisnými sbírkami okolního kraje. Jedna z největších moravských hvězdáren přístupná po předchozí dohodě. Východisko naučné stezky Ždánickým lesem.


Zámeček v Nesovicích

Zámek v Bučovicích

Větrný mlýn v Kloboukách

Náměstí v Hustopečích

Opevněný kostel v Kurdějově

Krajina pod Ždánickým lesem

Nedostavěný památník bratislavsko-brněnské operace u Křepic

Smírčí kámen u Nikolčic

Zámek v Divákách

Ždánický les u Ždánic

Areál Moravských naftových dolů nedaleko nejvyšší kóty U slepice

Nejvyšší kóta Ždánického lesa U slepice (437 m)

Autoři:




Nejčtenější

Řecký ostrov Kos zasáhlo zemětřesení, v hlavním městě způsobilo značné škody na...
Celý dům byl jako z gumy, popisují turisté zemětřesení v Egejském moři

Noc strávenou na lehátkách má za sebou řada turistů na řeckém ostrově Kos, stejně jako návštěvníci tureckého letoviska Bodrum. Obě oblasti zasáhly v noci silné...  celý článek

Dlouhé stráně
Jak si prožít Tour de France v Česku. Vyzkoušejte si parádní české kopce

Přirovnání ke Staré dámě cyklistiky je samozřejmě nutné brát s nadsázkou, nicméně i v Česku se najdou pořádně dlouhé a prudké kopce, na kterých můžete alespoň...  celý článek

Focení pomocí selfie tyče (ilustrační snímek)
Italský Milán brojí proti nevhodnému chování turistů, zakázal selfie tyče

Jaký byl život před propuknutím epidemie „selfíček" zveřejňovaných na sociálních sítích, začínají zjišťovat turisté přijíždějící do italského Milána. Toto...  celý článek

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

Mezi pláží Copacabanou a arénou Sambodrome se během karnevalu spotřebuje...
Jiný kraj, jiný mrav. Jak funguje erotika a seznamování na cestách

Seznamování, dohodnuté vztahy, randění ve skupinách, první sex, manželství i náruživé orgie. Pojďme se podívat, jak to se vztahy, erotikou a sexem funguje na...  celý článek

Další z rubriky

„Prosím vstupte!“ - historická brána Plzeňského Prazdroje
Cyklotoulky: do Plzně za pivem, architekturou, Hurvínkem i vědou

Plzni se nejčastěji říká „město piva“ nebo „město čtyř řek“ . My vám ji však chceme představit coby město jako stvořené pro jízdu na kole. V následujících...  celý článek

Hrad Svojanov
Kde končí Morava a začínají Čechy. Cyklovýlet kolem Svojanova

Jedno z nejhezčích míst naší domoviny se ukrývá stranou hlavních silnic a velkých měst v hlubokém údolí říčky Křetínky. Kdysi frekventovanou středověkou cestu...  celý článek

Do terénu, na polňačky nebo lesní cesty, se hodí silnější kola od průměru 20...
Koloběžky nejsou jen pro děti. Jak se na nich jezdí a jakou vybrat

Na koloběžce jezdili králíci z klobouku, Hurvínek i Krteček. Dávno to však není jen zábava pro děti nebo pohádkové postavičky. Kouzlo koloběhu objevují i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.