Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kopec U slepice: český Kuvajt

aktualizováno  11:44
Ždánický les na mnohých mapách vůbec nenajdete. Přitom nejvyšší kopec této jihomoravské vrchoviny je v Česku naftařským rájem. Pokud sem vyrazíte na výlet, čeká vás skvělý terén pro cykloturistiku, kopečky, lesy i daleké výhledy. A můžete vidět i místo, odkud dal maršál Malinovskij rozkaz k útoku na Brno.

 

Ždánický les rozhodně nepatří k vyhledávaným turistickým cílům. Jistě i proto, že na mnohých mapách existenci této vrchoviny vůbec nezaregistrujete. Tím spíše však může taková dobře utajená, málo známá a zdáponlivě nezajímavá oblast překvapit. Dvojnásob to platí právě pro Ždánický les, jehož návštěva přináší nezasvěceným nečekaně příjemné zážitky.

Slepice na nejvyšším bodě

Ždánický les, pojmenovaný podle městečka Ždánice, začíná naproti Pálavě nad Dyjsko-svrateckým úvalem, odkud se táhne na severovýchod směrem ke Chřibům a postupně nabírá výšku. Jihovýchodní, nižší část je bezlesá a přeměněná na pole a vinohrady, vyšší severovýchodní partie pokrývá rozsáhlý listnatý les.

Ždánický les patří zeměpisně do karpatské oblasti, v níž zaujímá jisté výsadní postavení - ze všech u nás přítomných karpatských celků je totiž nejnižší. Maximální nadmořská výška činí pouhých 437 m!

Další neobvyklostí je název nejvyššího kopce či spíše kóty na plochém zalesněném návrší. Jmenuje se U slepice, avšak s kurem domácím nemá asi nic společného. Že by s nějakým jiným živočišným druhem?

Naftařský a plynárenský ráj

Každopádně má však kóta U slepice mnoho společného s ropou. Ta se totiž těží přímo na vrcholu, což je opravdu rarita. Kde něco podobného u nás najdete? A pár stovek metrů odtud se hned vedle hlavní hřebenové trasy rozprostírá průmyslový areál firmy Moravské naftové doly, která obstarává těžbu černého zlata v žírné moravské zemi.



Areál Moravských naftových dolů nedaleko nejvyšší kóty U slepice

Ždánický les je vůbec provrtán vrty na ropu a zemní plyn. Přesvědčit se o tom můžete, vydáte-li se na kole nazdařbůh nějakou hezkou lesní asfaltkou. Často se  vám totiž přihodí, že cesta skončí právě u pohybujícího se ropného čerpadla a dál nevede.

Kromě ropných vrtů je oblast Ždánického lesa známá také podzemními zásobníky zemního plynu, které zde byly vytvořeny v již vyčerpaných prázdných ložiskách. Jeden z největších zásobníků můžete spatřit u obce Uhřice. Má kapacitu až 180 milionů kubíků zemního plynu za rok a denní výkon 6 milionů kubíků.

ZAJÍMAVÉ FOTKY ZE ŽDÁNICKÉHO LESA A OKOLÍ - ZDE

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Východiskem do jihovýchodní bezlesé části Ždánického lesa je město Hustopeče, kam se dostanete nejlépe po dálnici z Brna směrem na Bratislavu anebo vlakem (odbočka z trati 250 Brno-Břeclav).

Východiskem do severní zalesněné části je okolí Bučovic, kam se dostanete autem z Brna směr Uherské Hradiště anebo vlakem (trať 340 Brno-Veselí nad Moravou-Uherské Hradiště)

TIPY NA CYKLOVÝLET

Hřebenovkou Ždánického lesa (1. část) Nesovice – U kříže (429 m) – U slepice (437 m) – silnice Bučovice-Ždánice – U zlatého jelena – silnice Slavkov-Kyjov – Bošovice. Celkem asi 30 km, prakticky pořád po lesních asfaltkách.

Po památkách Ždánického lesa (pokračování)
Bošovice – Velké Hostěrádky – Bohumilice – Klobouky – Morkůvky – Boleradice – Diváky – Kurdějov – Hustopeče. Celkem asi 35 km, prakticky pořád po vedlejších silnicích.

MAPY
1 : 50 000 KČT č. 87, Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les
1 : 75 000 SHOCart č. 167, Okolí Brna, Ždánický les

VÍCE O ŽDÁNICKÉM LESE
www.zdanickyles.unas.cz

o cyklovýletech ve Ždánickém lese - ZDE

Kuriózní válečné památníky

Ždánický les nadchne i příznivce "vojenských památek". Prakticky neznámý je mezi laickou veřejností kostel sv. Jan Křtitele v Kurdějově, který představuje nejzřetelnější doklad tureckých válek na našem území. Kostel byl v důsledku hrozícího tureckého nebezpečí okolo roku 1500 opevněn souvislým oválem hradby s vestavěnou hranolovou věží.

Skutečným unikátem je systém podzemních chodeb o délce až 90 m vycházejících z kněžiště kostela. Celý systém byl úspěšně využit při tureckém drancování Moravy v roce 1663, kdy si zde Kurdějovští skutečně zachránili životy i majetky.

Odkud velel Malinovskij

Kuriózní připomínkou novějších válečných událostí je nedokončený památník bratislavsko-brněnské operace u obce Křepice. Jeho monstrózní železobetonové torzo najdete uprostřed křoví a mladého lesa v místě, kde se kdysi nacházela pozorovatelna 18. gardového střeleckého sboru. Odtud údajně maršál Malinovskij vydal v dubnu 1945 rozkaz Rudé armádě ke zteči Brna. Památník byl budován od roku 1975, od roku 1989 jej pohlcuje okolní lesní porost.

Překvapení Ždánického lesa

Oblast Ždánického lesa vypadá při pohledu do obyčejné mapy celkem nezajímavě – málo turistických značek, nízké nadmořské výšky, zemědělsky využívaný, bezlesý terén. Speciální cykloturistická mapa však nabídne mnohem příznivější pohled. Místo sporadických turistických značek se nabídne hustá síť cyklotras a vinařských stezek, vedle nich jako doplněk úzké okresky, po nichž ani dnes moc aut nejezdí.
 
Přestože Ždánický les je plochá a nepříliš členitá vrchovina, při jízdách po vedlejších silnicích můžete být zaskočeni krátkými, leč velmi ostrými výšlapy v hodnotách dvanáct promile i více. Platí zde známé cyklistické pravidlo: čím nižší nadmořská výška, tím prudší výšlap!

Mnohem příjemnějším překvapením jsou velmi široké a daleké výhledy. Vyvýšený a na mnoha místech otevřený terén Ždánického lesa plus okolní nížinatý terén představují v tomto ohledu ideální podmínky. Z mnoha míst přehlédnete prakticky celou jižní Moravu, brněnskou aglomeraci, Bílé Karpaty, Malé Karpaty, Pálavu, východní okraj Vysočiny a někdy i Alpy.

Nezapomeňte navštívit

Bošovice, tvrz – malá, ale hezká pozdně gotická tvrz z doby okolo roku 1500 stojí na návrší nad obcí. Veřejnosti nepřístupná, částečně využívaná místním zemědělským podnikem.

Bučovice, zámek – velmi cenný renesanční zámek s unikátním systémem arkád v nádvoří. Z interiérů zaujme například Zaječí sál vyzdobený původními malbami, na nichž zajíci alegoricky znázorňují lidské chování a vlastnosti. Přístupný.

Diváky, zámek a památník – obec byla před sto lety působištěm bratří Mrštíků (Vilém Mrštík pohřben na místním hřbitově). V domě, kde bydleli, lze navštívit po předchozí domluvě pamětní síň. Hezký je rovněž veřejnosti nepřístupný zámek s parkem.

Hustopeče, náměstí – velmi hezké náměstí s radnicí, novodobým moderním kostelem a budovou školy, kterou navštěvoval první československý prezident Tomáš Gariggue Masaryk.

Klobouky, větrný mlýn – veřejnosti přístupný dřevěný větrný mlýn (po předchozí telefonické domluvě) vznikl svépomocí místních občanů v letech 1982-85, kdy na nynější místo převezli a následně opravili zchátralý objekt z Kroměřížska. Kompletní vnitřní vybavení.

Nesovice, kastel – malý zámek v Nesovicích z let 1561-71 představuje u nás ojedinělou architektonickou stavbu mezi zámkem a hradem, kterým se na Slovensku říká "kaštiel" (podle severoitalských městských hradů "castello"). V současné době je ale uzavřený.

Těšany, kovárna – v dějišti známé Mrštníkovy divadelní hry Maryša se zachovala barokní kovárna z 18. století včetně původního vybavení a přilehlého hospodářského stavení. Objekt je přístupný jako součást Technického muzea Brno.

Ždánice, muzeum a hvězdárna – v budově zámku sídlí Vrbasovo muzeum s národopisnými sbírkami okolního kraje. Jedna z největších moravských hvězdáren přístupná po předchozí dohodě. Východisko naučné stezky Ždánickým lesem.


Zámeček v Nesovicích

Zámek v Bučovicích

Větrný mlýn v Kloboukách

Náměstí v Hustopečích

Opevněný kostel v Kurdějově

Krajina pod Ždánickým lesem

Nedostavěný památník bratislavsko-brněnské operace u Křepic

Smírčí kámen u Nikolčic

Zámek v Divákách

Ždánický les u Ždánic

Areál Moravských naftových dolů nedaleko nejvyšší kóty U slepice

Nejvyšší kóta Ždánického lesa U slepice (437 m)

Autoři:




Nejčtenější

Bechyně před sto lety a dnes.
100 POHLEDŮ: Mladý gentleman oslňuje dámy nad jezem v Bechyni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Přílet Airbusu A380 do Prahy
Další ranvej pro Ruzyň? Gatwicku stačí jedna, lidí zvládne trojnásobek

Letiště Praha chystá zásadní investici do nové paralelní vzletové a přistávací dráhy, aby mohlo odbavit nejméně 21 milionů cestujících ročně. Ve světě však...  celý článek

Wadi Al-Salam v Iráku je největší hřbitov na světě.
OBRAZEM: Největší hřbitov světa. V Údolí míru odpočívají miliony lidí

U města Nadžaf v Iráku se na ploše šest kilometrů čtverečních nachází hřbitov Wadi Al-Salam, který je všeobecně považován za největší světa. Přesný počet...  celý článek

Vrcholový snímek z nejvyššího balkánského vrcholu Musala.
Pěšky chodí tisíce kilometrů, výbavu počítá na gramy. Jak cestovat nalehko

Před dvěma roky se poprvé vydala na svou první velkou cestu. Viktorka Hlaváčková nespěchá, chodí pěšky a snaží se udržet denní náklady pod jedním eurem. Věci v...  celý článek

Degustace čaje pchu-er se podle expertů co do složitosti vyrovná ochutnávání...
Ochutnávka čaje pchu-er v Číně. Zraje jako víno, prodává se za statisíce

Tenhle čaj znají milovníci po celém světě a za nejkvalitnější lístky neváhají zaplatit statisíce korun za kilogram. Čaj pchu-er pocházející z jihočínské...  celý článek

Další z rubriky

Hořejší Padrťský rybník
Brdy se přiblíží cyklistům, příští rok se označí nové stezky a trasy

Ještě před začátkem hlavní turistické sezony by se měly v Brdech příští rok označit desítky kilometrů cyklostezek. Zatím jsou totiž v letos otevřeném bývalém...  celý článek

Cyklistka na elektrokole v Hraběticích v Jizerských horách.
Česko má nový cyklistický hit. Poptávka po elektrokolech prudce roste

V letošním roce se podle odhadů prodá až 50 tisíc elektrokol, poptávka tak meziročně vzroste až o 50 procent. Nové modely si můžete prohlédnout v pražských...  celý článek

Specialized Roubaix Expert UDI2
Otestovali jsme odpružené berany, novinku pro Sagana, Štybara a Vakoče

Jako jedni z prvních v Česku jsme dostali možnost vyzkoušet zcela nový model „terénního“ silničního kola, na němž budou světové i české hvězdy už za půl roku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.