Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kopec, kde se citlivky třesou strachy...

aktualizováno 
Nepříliš nápadný Plešivec je prý nabit tajuplnou energií, která se střetává na jeho vrcholu. Kladnou na svém úbočí a zápornou, temnou, na vrchu. Někteří odborníci tvrdí, že citliví lidé mohou při výstupu na tento kopec pocítit úzkost nebo strach.

 

Zkoumáním a popisováním takzvaných tajemných míst naší vlasti se již mnoho let zabývá ing.Pavel Kozák. Právě on se mě po výstupu na Plešivec zeptal: "Cítil jste se při výstupu dobře? Nepozoroval jste na sobě nějaké známky úzkosti nebo strachu?"

Jeho otázka mě dost zaskočila, protože ke skalní plošině na vrcholu vede poměrně nenáročné stoupání a je to velmi příjemná procházka, téměř bez námahy. Ale hlavně - proč bych měl mít strach ve světlém lese za jasného slunečného dne?

Asi můj údiv byl víc čitelný, než jsem chtěl, ale ing. Kozák mi vysvětlil, že zejména na okrajovém zlomu, kterému se říká Čertova kazatelna a je z ní nádherný výhled a na vedlejší Hadí skálu, není zrovna nejlepší se déle zdržovat. Kdysi se zde musela nějakým vlivem přeměnit vnitřní energie z kladné na zápornou. Dál se již odmítl bavit, protože temné síly není prý radno probouzet a pro nezasvěcence si už vůbec s nimi zahrávat.

Místní pokusy s měřením vnitřní energie ale údajně prokázaly velmi silné energetické toky.


Malebné zákoutí u Plešiveckého jezírka - ten 1,5 km sestup z vrcholu se nám zdál nekonečný...

Obětní místo bájných Keltů

V dávných dobách stálo na vrcholu 654 metrů vysoké hory, která střeží i vesnici Lochovice a údolí říčky Litavky, latenské hradiště. Mezi zasvěcenci je uváděno jako jedno z důležitých kultovních míst starých Keltů. Nebylo pouhým sídlištěm, ale také důležitým obětištěm.

Proto také ing. Kozák tvrdí, že to byl důležitý předpoklad pro něčí experiment, při kterém došlo k přeměně sil dobra v síly zla. Kdy k tomu ale mělo dojít, je záhadou, zrovna jako všechno, co se hory týká. Zřejmě za keltských druidů, to by časově odpovídalo.

Plešivec má dva vrcholy – Malý Plešivec a hlavní vrchol. Mezi nimi se táhne vnější val, který je přes metr vysoký a 3 metry široký, samozřejmě zarostlý vegetací. Hradiště zde bylo již na přelomu dob bronzové a železné. Je uváděno jako kultura knovízská s datováním asi 9. až 7. století před naším letopočtem.

Jedno z největších hradišť v Česku

V Čechách se jedná o jedno z největších hradišť, rozloha je kolem 56 hektarů. Objeveno bylo v 80. letech 19. století. Většinu plochy tvoří vnější hradiště a vnitřní hradiště s kamennou akropolí situovanou na severozápad, zajištěných od jihu bránami.

Z této lokality pocházejí četné archeologické nálezy, bronzové hroty šípů, oštěpů, sekyrky, bronzové ozdoby, jako například spony a náramky, a četná keramika. To vše svědčí o tom, že hradiště bylo ve své době velmi významným společenským centrem.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat

* Plešivec leží nedaleko Hořovic, kde je hezký zámek, který stojí za návštěvu. Ve městě je několik stravovacích zařízení na dobré úrovni.

Příjezd k Plešivci je možný od Prahy na Hořovice nebo od Dobříše. Na trase Praha – Plzeň odbočte za Zdicemi v  Bavoryni na Lochovice. Odtud je několik možností, nejkratší z Lochovic do Rejkovic
a odtud vzhůru po zelené. Do Rejkovic vede také odbočka z dálnice v Žebráku přes Hořovice a Felbabku. Vlak Praha – Plzeň, ve Zdicích přestoupit na vlak do Příbrami, výstup v Rejkovicích. Autobus
z Hořovic do Rejkovic nebo Jinců.

Výlety po okolí

* Další turistickou zajímavostí je návštěva Koněpruských jeskyní nad Berounem, u Hořovic královských hradů Žebrák a Točník, popřípadě trochu opomíjené zříceniny hradu Valdek, která leží v lesích západně asi deset kilometrů od Hořovic.
Na mapku se podívejte ZDE.

* Zámek Hořovice
tel.: 311 512 479
www.zamek-horovice.cz
Prohlédnout si zde můžete apartmá posledních majitelů, historické interiéry z 18. a 19. století, unikátní výstavu historických hraček, výstavu hracích strojků, galerii umělecké litiny.
Na mapku se podívejte ZDE.

* Hrad Točník
tel.: 311 533 202
Mohutná válcová věž, zdobená iluzivním kvádrováním, která dnes slouží jako rozhledna, temná hladomorna, starý palác s pecí, torzo výstavného paláce Václava IV., model pravděpodobné podoby hradu ve 13. století, aj.
Na mapku se podívejte ZDE.
Více o hradu - ZDE.

Kopec je také občas rejdištěm hledačů pokladů. S citlivými minohledačkami propátrávají terén ve snaze objevit zlato. To není žádný výmysl, zlaté keltské mince jsou velmi vyhledávaným artiklem zejména na zahraničních burzách a archeologové z toho šílí, neboť při jejich hledání dochází k devastaci kulturních vrstev.

Létal tudy drak?

V místních legendách je dokonce Plešivec nazýván Olympem podbrdského kraje. Podle dávných pověstí létal z vrcholu Plešivce ohnivý drak na nedaleký vrch Ostrý. Jako vzletovou plošinu to měl na skalní římse docela vhodné místo.

Kozák tvrdí, že právě přímka mezi dvěma vrcholy je jakýsi most zla. V těchto místech na kraji skály je temná síla podle virgule, která byla několikrát vyzkoušena při výzkumu, absolutně nejmohutnější.

Možná je to ale dáno tím, že mezi dvě břidlicová pásma vnikají diabasy, které obsahují železnou rudu a jsou překryty křemencem. Ale tím by zanikla veškerá poezie tajemna.



Romantici se na Plešivec vydávají koňmo

Je zajímavé, že i místní obyvatelé okolních obcí spíše v Plešivci vidí místo, kde přebývaly temné síly než výskyt dobra. I když přece, duch Fabian, patron brdských lesů, tady prý má zahradu kouzelných bylin.

Plešivec byl pro Podbrdí to samé, co pro Jeseníky Čertovy kameny. Čarodějnice ze širokého okolí zde měly dost často svá výjezdní zasedání, rozhodně se neradily o vzájemné hospodářské pomoci, ale o tom, jak nejvíce škodit lidem.

Skalní mužíci a čerpací stanice

Na jihozápadním úpatí kopce, v místě zvaném pod Krkavčími skalami, se nachází plešivecký viklan. Ten se ale už dávno neviklá, protože se před více než sto lety ulomil jeden z kamenných čepů, na kterých spočíval. Místo kolem velkého kamene je ale jakoby obklopeno opravdovým kouzlem.

V okolním lese, ve svahu i na rovině, jsou stovky malých mohylek, zvaných mužíci, podobné jsou k vidění například v Tibetu nebo v Himálaji. Zatímco tam ale slouží k náboženským účelům, zde si kolemjdoucí staví svou kamennou hromádku více méně pro potěchu a aby rozmnožila počet. Od jednoduchých naskládaných kamenů na sebe přes hrady a brány.

Jejich přítomnost podle ing. Kozáka odebírá vnitřní energii viklanu, rozhodně tam prý nepatří. Není to žádný výmysl, obří kámen má v sobě krystalickou mřížku, která se právě přítomností dalších staveb narušuje. Dá se dokonce měřit její elektrický náboj.

Čerpání energie z kamenů zrovna jako ze stromů je prastará věc a řada odborníků se domnívá, že stavba menhirů nebylo nic jiného než jakési propichování zemského povrchu, jimi proudila síla ze země ven. Takže možná žádné kalendářní kamenné řady jako například v bretaňském Jarmaku, ale čerpací stanice zemské síly. Viklan mohl být jednou z nich.

Více článků naleznete v aktuálním čísle SKY - časopisu o cestování a aktivní dovolené - na adrese www.skymagazin.cz


Někteří romantici se vydávají na Plešivec třeba koňmo

Plešivecké sedlo, odtud je to na vrchol už jen jeden kilometr

Výhled z Čertovy kazatelny na Plešivci

Malebné zákoutí u Plešiveckého jezírka

Pokud chcete na Plešivci rozjímat, nebo třeba posvačit na lavičce, máte šanci pod touhle hezkou stříškou

Autoři:




Nejčtenější

Největší problémy způsobily kontroly na hraničním přechodu Bregana-Obrežje mezi...
Kudy pojedete do Chorvatska? Vyberte nejoblíbenější trasy, prověříme je

Tak jako každý rok se i letos chystá redakce MF DNES a iDNES.cz prověřit úskalí a nesnáze na silnicích do Chorvatska, kterými o letních měsících cestují...  celý článek

Výhled směrem na jižní část poloostrova ze stezky Goat´s Path
Klid, který srovná hlavu. Výlet na irský jihozápad je jako cesta časem

Irský jihozápad umí být drsný, ale odměňuje malebnými výhledy. Z útesů můžete pozorovat velryby, ve vesnicích přihlížet výrobě sýra a v národních parcích dojít...  celý článek

Tradiční Jízda králů je zapsaná i na seznamu UNESCO. Symbolickou vládu převzal...
Na krála, matičko! Na krála! Vlčnov ukázal, co skrývá kulturní dědictví

Tradiční Jízda králů, zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO, o víkendu přilákala do malé obce na Slovácku tisíce lidí z celé země i zahraničí....  celý článek

Týmu speleologů a potápěčů v čele s Polákem Krzysztofem Starnawskim se podařilo...
VIDEO: Robot natočil hlubiny Hranické propasti, rekordu padl za oběť

Robot, který se loni v září v Hranické propasti ponořil do hloubky 404 metrů a získal pro ni titul nejhlubší zatopené jeskyně světa, zůstává v hlubinách už...  celý článek

Šlápoty - Jarmila Očásková, Věra Komárková, Květa Tarantová, Zdena Opatrná
Osudu navzdory. Odvážné Češky cestovaly mezi válkami i za komunistů

Seděli spolu u stanu uprostřed Sahary, psal se rok 1933, za sebou už měli velkou část Afriky a Eva Elstnerová směrem ke svému manželovi Františkovi prohodila:...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.