Konečná stanice Slum. Vystupovat

  11:00
Skupinka sotva pětiletých dětí zápasí na ulánbátarském parkovišti před luxusní Irskou hospodou s víkem kanálu. To nejmenší, uřvané a špinavé, začne dorážet na dvě Britky, které sem přišly na kafe. A ony se smilují. Dají pětiletému, rozcuchanému žebrákovi kapesník a bankovku.
Mongolsko, jurtoviště na okraji Ulánbátaru

Mongolsko, jurtoviště na okraji Ulánbátaru - Širzagd, která žije s rodinou v jurtovišti na okraji Ulánbátaru (v bílém) utrpěla mozkovou mrtvici. Její nejstarší dcera (v modrém) se letos v zimě musí rozhodovat za ni: Zatopit? Nebo dát sourozencům najíst? | foto: Magdalena Sodomková, MF DNES

Jen co se však otočí, kluk ubrousek vyhodí, aby nevypadal zbytečně moc čistě, sedne na obrubník, stáhne ponožku a peníze strčí k těm ostatním.

Když pak jeden Mongol nesouhlasně zakroutí hlavou, děti se, jako smečka divokých vlčat, rozeběhnou proti němu. Tak tak se před plivanci schovává do auta. Gang agresivních dětí se snaží dostat za ním dovnitř. Řidič v obraně přibouchne tomu nejmenšímu, který se cpe málem až za volant, hlavu mezi dveřmi.

To už na mě troubí Bátar. Přijel právě včas. Vlastně už podruhé. Minule mě doslova zachránil. Uviděl asi nejprve ten obrovský batoh, který prozradí každého cizince. Stála jsem před Bohemkou, českou hospodou v Ulánbátaru.

Průvodce si ode mě někdo "půjčil" ve vlaku a jiný taxikář, který mě měl zavézt do hostelu, mě po půlhodinovém kroužení městem vysadil. Peníze si vzal, hostel nenašel. A pak si klidně zaskřípou brzdy a ten Mongol s očima dobráka a oxfordskou angličtinou se jen tak mimochodem zeptá: "Kam to bude?"

Na východ Ulánbátaru neboli Ulanu, či ještě světáčtěji UB (čti jú bí), se cizincům nevyplácí ani vkročit. Co se děje v jurtovištích, místních slumech, neví mnohdy ani místní. Bátar ano. Než začal na vlastní pěst brázdit s autem město a tvářit se jako taxikář, pracoval pro jednu mezinárodní neziskovku. Zná bolesti města víc než kdo jiný. Zná je jménem. Mají ženské tváře, jmenují se Širzagd a Suvdá. Bydlí tam, odkud pochází většina "kanálových dětí". Jedeme je navštívit.

Mongolsko, jurtoviště na okraji Ulánbátaru

Ulánbátar se rozprostírá v horské krajině, jádro města tvoří Sukbátarovo náměstí a skrumáž socialistických paneláků. Jenže Ulan jako magnet táhne i nomádské rodiny. Rozprodávají stáda, jurty "zaparkují" na okraji hlavního města. Vydali se za lepším životem, jenže slum v Ulanu je spíš konečná stanice.

Za socialismu v "jú bí" bydlelo půl milionu lidí, dnes je jich tu dvojnásobek - tedy už téměř polovina obyvatel Mongolska.

Bátarovo auto šplhá prašnou cestou mezi odpadky do kopce. Před námi se rozprostírají už jen jurty (gery) ohrazené dřevěnými ploty. "Ti, co bydlí nejvýš, jsou nejchudší, za tyhle pozemky už se platit ani nemusí," říká Bátar a ukazuje na gery ve strmém vršku u okraje tajgy, odkud se prý za nocí ozývají vlci.

Kdo je špatný a kdo dobrý

Bátar šlápne na brzdu a auto zahalí oblak prachu. U přepážky ulánbátarského koloniálu chce koupit něco pro ty, k nimž jedeme na návštěvu. Evropan by automaticky vyhlížel bonbony pro děti a kafe pro jejich rodiče. Bátar však objednává mouku, deset deka mražených kostí, rýži a hned to všechno bere dvakrát - pro "dobrou" i pro "špatnou" rodinu. Tak jak to dělával, když ještě pracoval pro charitu.

Před předposlední jurtou v kopci Bátara obklopí hrozen dětí. Jejich máma Širzagd sedí v jurtě na kanapi a nepřítomně se usmívá. Nemluví. "Před týdnem měla mozkovou mrtvici, ale v nemocnici být nemůže. Nemá peníze," vysvětluje Bátar.

Mongolsko, jurtoviště na okraji UlánbátaruMongolsko, jurtoviště na okraji Ulánbátaru

"Před třemi lety jsme pásli svá stáda na severu země, kolem Bulganu. Pak jsme zvířata prodali a přestěhovali se do Ulanu," říká nejstarší, třináctiletá dcera, která se stará o sourozence i o nemocnou matku. Do "jú bí" je táhla levnější voda, benzin, jídlo. V panelácích ve městě teče voda. I teplá. A v noci tu nebývá taková zima jako v jurtě. Jenže když pastevecké rodiny nenajdou práci, sen o pohodlí města se rozplyne. Nemají už ani maso a kumys.

"V zimě se rozhodujeme, zda zatopit, nebo se najíst. Teploty klesají i k minus čtyřiceti," říká dcera oněmělé Širzagd. Otýpka s dřívím je v jurtovišti drahocenným artiklem. Pak nám do ruky vtiskne zažloutlý, tvrdý "kamínek". Máme to sníst. Je to prý arul - sýr. Těžko si představit, že se tímhle někdo živí.

Širzagd se zvedne z kanape a mlčky ukazuje dopis od Irů, kteří prostřednictvím nadace Christiny Nobleové, jež zachránila v Mongolsku už tisíce dětí, adoptovali na dálku jejího synka. Díky tomu má rodina šanci letošní zimu přežít.

"Tohle byla dobrá rodina. A teď jedem do špatné," říká Bátar a míří do té nejposlednější jurty v kopci. "Když jsme sem vozili oblečení, děti z dobré rodiny ho vždy měly při další návštěvě na sobě. Ti druzí? Nikdy. Rodiče je propili. I technický líh něco stojí," vysvětluje Bátar, proč rodiny rozlišuje tak "nekorektně".

Ve "špatné" jurtě bydlí dvanáct lidí, tři rodiny. Uprostřed v teplákách sedí žena a kojí dítě. Když zvedne hlavu, pod kšiltovkou je vidět monokl. V pelesti na druhé straně to zašramotí. Tam leží Suvdá. Kouká zvířecíma očima. Epileptička. Žádné léky jí však nikdy nikdo nedal. Rezignovaně vyleze z postele, celá ušmudlaná, vybelhá se před jurtu a stáhne kalhoty. Toalety tu nejsou.

Mongolsko, jurtoviště na okraji Ulánbátaru

Děti, co neexistují

Bátar se zatím baví s dětmi pobíhajícími kolem. S těmi, které nechodí do školy a nemají ani doklady. Nikdo jejich narození nikdy nikomu nenahlásil, tudíž na ně ani nelze pobírat sociální dávky. A tahle rodina neměla ani zájem přihlásit děti k adopci na dálku.

Kde jsou všichni ostatní obyvatelé téhle jurty? "Na trhu Narantul, myjí auta," překřikují se děti. Ten hlučný, barevný trh je v centru Ulanu. Vyzáblí muži se tam vrhají na každé auto s hadrem vymáchaným ve špinavém kbelíku. Doufají, že jim za tu službu někdo zaplatí.

To už však zase sedíme v autě. Před námi se vynoří zbrusu nové hřiště. "Něco takového se tu objeví pravidelně jednou za čtyři roky, před volbami. Politici si tak kupují hlasy," míní Bátar a přibrzdí. Ušmudlaná, promrzlá holka, která si ještě před chvíli hrála na prolézačce, se rozeběhne k autu. Za ní se šourá toulavý pes. Bátar chvíli hledá, zda v autě nezbylo něco k jídlu, pak vytáhne bankovku v hodnotě desetikoruny a podá ji holce. Šlápne na plyn.

Ve zpětném zrcátku se mihne chumel starších dětí, který se sbíhá k malé (ne)šťastnici. A ona, ruce ještě natažené, zírá za autem. "Jen doufám, že ji kvůli těm penězům nezmlátí..." řekne si Bátar spíš jen pro sebe. Odpověď radši znát nechce.


Mapy © Google

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...