Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Konec sezony: pro někoho smutek, pro jiného terno

aktualizováno 
- Je po sezoně a většina lidí, kteří si nestihli vybrat dovolenou, možná teď věší hlavu. Je však důvod odkládat možnost rekreace až na období zimních radovánek, či snad až na příští rok? Rozhodně ještě ne.
Stále více turistů objevuje kouzlo cest za odpočinkem mimo hlavní čas dovolených, kdy už ceny nejsou zdaleka tak vysoké a slunce v jižních krajích zdaleka tak žhavé. Výhod, které takový výlet má, je celá řada, rizika jsou přitom přiměřená. Rozeberme si pro a proti podrobněji.
Hlavní důvod už zazněl - cena. Vždyť cestovní kanceláře nedělají nic jiného, co řada dalších obchodů: doprodávají své sezonní zboží, které by za okamžik už bylo bezcenné. Avšak v tuto chvíli hodnotu ještě má, a to nemalou - a navíc za cenu velmi příznivou. Stačí jen sledovat zájezdy typu "na poslední chvíli".
Cennou devizou posezonní dovolené je paradoxně i počasí. Oproti letním měsícům nehrozí v jižních krajích tak vražedné horko, které dokáže pobyt i znepříjemnit. Naopak - teplota bývá na sklonku sezony snesitelná po celý den. Snad jen rána a večery mohou trochu zastudit. Ovšem teplota vody, to je jiná. Moře si pamatuje letní parna mnohem déle než vzduch, a tak se do něj může ponořit i ten, kdo není zrovna otužilý.
Ti, co jezdí k moři až na začátku podzimu, mají ještě jeden argument - proč cestovat za teplem v létě, kdy je dobře i doma. Naopak pokud člověk odjede později, léto si prodlouží.
A ta největší výhoda nakonec. Hlavní nápor turistů se již dávno přehnal, a tak si v místě pobytu můžete vychutnat báječný klid. Žádná hlava na hlavě, křik a noční dunění diskoték.
Sečteno a podtrženo: v podzimních cestách za sluncem je vždy trochu napětí a rizika, jak to vše dopadne. Ale také příslib netušených zážitků.
Autor:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.