Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Už žádné pátrání po černých skříňkách, Airbus chce vystřelovací

aktualizováno 
Kde jsou černé skříňky a v jakém stavu, to bývá po letecké nehodě nejdůležitější starostí vyšetřovatelů. Není výjimkou, že letové zapisovače jsou při nehodě velmi poškozené, nebo se nenajdou vůbec. Airbus proto plánuje, že by do letadel instaloval skříňky vystřelovací.

Černá skříňka v letadlech je ve skutečnosti oranžová. | foto: Šimon HaveliDNES.cz

Letové zapisovače jsou konstruované tak, aby teoreticky přežily vše: musí vydržet extrémně silný náraz, odolat dlouhotrvajícím vysokým teplotám i tlaku vody na dně oceánu. Jsou také vybavené vysílači, které začnou po nehodě vysílat ultrazvukový signál, díky němuž by je záchranáři měli najít ve vodě. Jenže ne vždy se to podaří, jak ukazují případy z nedávné historie.

Letové zapisovače airbusu Air France, který se zřítil v roce 2009 u Brazílie, se našly až dva roky po nehodě.

Po loňském zmizení boeingu Malajsijských aerolinií se dodnes nepovedlo najít ani vrak, ani zapisovače (ačkoli se záchranářům údajně povedlo zachytit jejich signál u západních břehů Austrálie). Podle nedávno zveřejněné vyšetřovací zprávy jedna ze skříněk malajsijského letadla možná ani žádný signál nevysílala. Zapisovač letových údajů byl osazen baterií, která byla v době nehody už více než rok prošlá. Vyplynulo to ze záznamů o údržbě letounu. Skříňka proto nemusela vysílat nouzový signál vůbec, nebo se ozývala po kratší dobu, než je 30 dní stanovených mezinárodními leteckými předpisy.

Vystřelovací skříňka s plovákem

Hledání černých skříněk

Let Malaysian Airlines 370 (8. 3. 2014)
Boeing 777 Malajsijských aerolinií zmizel během letu z Kuala Lumpur do Pekingu. Nejprve se pátralo mezi Malajsií a Čínou, pak se pátrání přesunulo k západním břehům Austrálie, kde se povedlo zachytit signál podobný tomu, které vydávají černé skříňky. Ty se přesto najít nepovedlo, nenašly se ani trosky a osud letu MH370 je dosud záhadou. Pátrání stále probíhá.

Let Air France 447 (1. 6. 2009)
Airbus A330 na lince z Ria de Janeira do Paříže zmizel během přeletu Atlantiku. První trosky se našly už 2. 6., ale pátrání po černých skříňkách a hlavní části vraku trvalo až do května 2011. Záznamy ze skříněk nakonec ukázaly, že se letadlo zřítilo kvůli chybným údajům o rychlosti a zejména kvůli špatné reakci posádky.

Teroristické útoky 11. září 2001

    • Do útoků byla zapojena čtyři letadla, každé z nich vybavené dvěma skříňkami. Nepovedlo se nalézt skříňky z letů American Airways 11 a United Airlines 175, které narazily do budov Světového obchodního centra.
  • Z letadla, které narazilo do Pentagonu, se našly obě skříňky, ale páska v hlasovém záznamníku byla zcela zničená. Záznamy ze zapisovače letových ůdajů se povedlo přečíst.
  • Použitelné byly i obě skříňky z posledního letadla (let č. 93), které se zřítilo po zásahu cestujících.

Let Iran Air 655 (3. 7. 1988)
Íránský A300 letící z Teheránu do Dubaje byl omylem sestřelen americkým křižníkem USS Vinceness poté, co ho Američané považovali za útočící stíhačku. Trosky letounu skončily na dně moře. Nepovedlo se nalézt a vyzvednout ani jednu ze dvou černých skříněk.

SwissAir 111 (2. 9. 1998)
Někdy však ani černé skříňky k objasnění nehody nestačí. Po nehodě letu SwissAir 111 z New Yorku do Ženevy se například povedlo najít skřínky celkem brzy, ale ukázalo se, že přestaly nahrávat asi pět minut před havárií kvůli výpadku elektřiny. Vyšetřování nakonec odhalilo, že nehodu způsobil požár - za letu začaly hořet elektrické rozvody, vyrobené z hořlavých materiálů zcela nevhodných pro letectví.

Airbus proto nyní plánuje, že by do svých nejmodernějších letounů A380 a A350 začal instalovat vystřelovací letové zapisovače. Od začátku letošního roku o tom jedná s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA). „Airbus spolupracuje s EASA a dalšími partnery, aby dosáhl pokroku při schvalování tohoto řešení na úrovni celého leteckého průmyslu,“ citovala agentura Reuters mluvčího Airbusu.

Pokud EASA záměr Airbusu schválí a aerolinky budou mít o novinku zájem, bude prý možné instalovat zařízení i do nových verzí běžnějších strojů A320 a A330. „V budoucnosti pravděpodobně budeme zvažovat i použití v našich dalších letounech, ale v současnosti jsme se rozhodli zaměřit jen na A350 a A380,“ upřesnil mluvčí. Vzhledem k tomu, že teprve probíhají jednání s EASA, nelze vůbec odhadnout, odkdy by se zařízení mohla začít v letadlech objevovat.

Nový typ zapisovače by měl zkombinovat dva typy černých skříněk, které jsou v současné době používané - záznamník hovorů v pilotní kabině a zapisovač letových údajů. Zařízení by mělo být umístěno - stejně jako dosud - v ocasní části letadla, záď totiž obvykle přežije nehodu s relativně menším poškozením než zbytek letounu. Při nehodě by se zařízení mělo samo oddělit. Bude vybaveno plovákem, který zabrání potopení v případě havárie do vody. Stejně jako dnešní skříňky bude mít vysílač signálu, který záchranářům usnadní pátrání.

Vojenské stroje mají vystřelovací skříňky už roky

Idea vystřelovacího letového zapisovače není žádnou žhavou novinkou, prototyp si už v roce 1964 nechal patentovat Američan Henry P. Ames. Podobná zařízení se už přes 20 let používají u vojenských letadel. Několikrát se uvažovalo i o zavedení do dopravního letectví. Po nehodách letů Air France 447 a Malaysian Airlines 370 se téma stalo ještě naléhavějším. Návrh podporuje i celosvětová Organizace pro civilní letectví - ICAO.

„Vystřelovací skříňky“ však mají i své odpůrce. Americký výrobce Boeing se zatím k podobné inovaci nechystá, prý je to zbytečné. Argumentuje statistikami, podle nichž se naprostou většinu černých skříněk podaří najít a vyzvednout do 30 dnů po nehodě. Jiní odborníci zase mají obavy, že snadné vyzvednutí plovoucích černých skříněk povede k tomu, že se záchranáři nebudou tolik snažit vyzvednout potopené trosky či těla obětí. Oboje přitom může poskytnout velmi důležité informace o příčině nehody, samotné skříňky neřeknou vše.

Druhá možnost: přenos přes satelity

Druhou možností, která se nabízí místo používání tradičních letových zapisovačů, by bylo posílání a zaznamenávání údajů přes satelity. Vzhledem k tomu, že moderní černé skříňky zaznamenávají obrovské množství dat (například zapisovač letových údajů zaznamenává až 800 parametrů po 25 hodin), by však bylo velmi náročné tato data spolehlivě přenášet a uchovávat.

Vybudování nového systému by bylo obrovsky finančně náročné – neznamenalo by to jen implementovat nová zařízení do letadel, ale vybudovat spolehlivé technické zázemí, posílit síť satelitů a další investice.

Černé skříňky mají oranžovou barvu a v každém letadle jsou dvě:





Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.