Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Komodo a Rinca: cesta do pravěku

aktualizováno 
Nikdy jsem netušil, jak rychle umím běhat. Až do chvíle, kdy jsme se po příjemně stráveném dni na indonéských ostrůvcích Komodo a Rinca vraceli k lodi, která nás měla převést dál na Flores. "Tam zabočíme, ještě pár metrů k molu a jsme na lodi," říkám si. Když v tom se na nás vyřítil. Víc než tři metry dlouhý komodský 'drak'...

Závod s komodským varanem
Až do poslední chvíle byl skrytý pod dřevy nízkého mola, ale teď vytušil svoji příležitost a vyběhl proti nám. Nejen vyběhl, bohužel i v běhu vytrval.

Krokodýl udělá rychlý výpad, ale svoji potenciální kořist nikdy nepronásleduje. Kvůli špatnému okysličování krevního oběhu se totiž brzo "zadýchá". To se ale netýká těchto stokilových komodských ještěrů.

Naše malá skupinka se okamžitě obrací a bere nohy na ramena. Ora (domorodý název pro komodského ještěra) se živí hmyzem, opicemi, vlastními mrtvolami, ale je také schopen ulovit divoké prase, bahenního buvola a dokonce divokého koně. Vůbec mě tedy nenapadlo běžet rychleji než ON, ale bezohledně jsem se snažil běžet rychleji než nejpomalejší z nás.

Po chvíli se Ora obrací. Lákadlo pěkně hnijící rybky, kterou mu hází jeden domorodec, si nemůže nechat ujít. Pro všechny to končí pořádným úlekem a jedna slečna k tomu získala řadu odřenin při pádu ze stráně do pichlavého porostu.

Fotogalerii si prohlédněte ZDE

Komodských ještěrů ubývá a to i přes to, že nikdy nebyli terčem domorodých lovců a dnes jsou v rámci národního parku dokonce přísně chráněni. Oproti stavu přes 3.300 kusů začátkem 20. století jich dnes žije na Rince a ostrově Komodo jen asi polovina.

Samice kladou jednou ročně dvacet až třicet vajec a po devíti měsících se z nich vylíhnou dvacetideková plazivá prťata. Nejaktivnější jsou ráno po východu sluníčka, kdy je také největší šance je vidět v nějaké akci.

V období námluv svádí samci o své samičky ukrutné souboje. Vzpřímeni na zadních nohách zapřeni vzadu ocasem, uštědřují si předníma tlapama, na kterých mají hrozivé dlouhé drápy, výchovné políčky. Po vydatné snídani, kolem jedenácté hodiny, si najdou klidné místečko a do pozdního odpoledne jen tak lenoší. Nejsou to žádní flamendři a tak po západu sluníčka už pomalu mizí v neproniknutelné džungli, aby si po náročném dni řádně odpočinuli.

Čtěte seriál NA CESTÁCH PO INDONÉSII

3.díl Sumbawa: kde na korály padají výbušniny

2.díl Indonéský Lombok: pro každého něco

1.díl Bali: drahokam mezi drahokamy

Výlet do džungle
Na ostrově Komodo je malá vesnička Loh Liang. Tady je centrum národního parku. Je tu možné shlédnout trvalou expozici historie ostrova a také přehled místní flory a fauny. Ale jsme přece jenom uprostřed přírodních krás, tak hurá do originální džungle.

Musíme zaplatit vstupní poplatek národního parku, najmout průvodce, který je vybaven dřevěným dvojzubcem pro případ boje, a můžeme vyrazit.

Dá se vyšplhat na úchvatnou vyhlídku z vrcholu kopce Gunung Ara či Gunung Satalibo nebo se procházet panenskou džunglí směrem do údolí Poreng. Už je to dost daleko od vesnice i potenciálních turistů a zvířena je tady opravdu bohatá. Opice, srny, bahenní buvoli, divoká prasata a spousta pestrobarevných papoušků vám určitě, pokud je zbytečně nevyplašíte, budou dělat přirozenou společnost.

Na místě, kde kdysi podle předem definovaného časového plánu probíhalo každodenní krmení, se se dodnes shromažďují ještěři z širokého okolí. Je to zároveň místo pitné vody na ostrově. V určitou hodinu předhazovali drakům zabitá prasata. Ti si to natolik oblíbili, že přestali samostatně lovit, a tak pro zachování přirozeného systému života tuto show pro turisty před několika lety zrušili.

Co ostrovy turistům nabízejí
Na ostrově se dá strávit i několik dní. Ubytování je možné v místní vesničce a když si zvyknete na pocit, že se vám pod schody do bungalovu může kdykoli objevit třímetrová ještěrka, může být pobyt na romantickém ostrově velmi příjemný.

Poněkud skromnější nabídka ubytování je na ostrově Rinca, kde jsou k pronájmu jen tři pokojíky nebo totálně vyprahlý plac s označením kemp.


Rybářská loďka a zároveň obydlí na Rince

Také četnost ještěrů (Varanus komodoensis) i jiné zvířeny je tady výrazně vyšší. Když se pak zaposloucháme do příběhů o draky ukousnutých končetinách a mizející populaci divokých koní na Rince, tak si nejsem jist, že stavět tady stan je dobrý nápad. Nežijí tady žádní trvalí obyvatelé. Domek tu má jen správce parku a několik průvodců na terase hraje karty.

Pokud vás omrzí vyprahlý svět ostrova, nabízí okolní moře mnoho krásných potápěčských lokalit. Žraloci a dokonce hejna mant tu na konci deštivé sezony, kdy je moře plné planktonu, nejsou ničím výjimečným.

Ale to už pomalu opouštíme naše pravěké ostrovy. Nejen ještěři, kteří žijí opravdu jenom tady a dodnes je pod závojem tajemna skryto, proč tomu tak je, dávají tomuto místu nádech daleké historie, ale i samotná krajina oblých kopců s malými skalkami a palmovými háji na obzoru, nás vrhá mnoho let dozadu.

Stačí se zaposlouchat do ticha nebo spíš do místních zvuků tajemného šumění a skřeků a představa ohromných ještěrů se dostaví téměř okamžitě. Sestupujeme z  vrcholu Doro Raja k moři, loučíme se s průvodcem.

Vracíme se k lodi. Pomalu kráčíme horkým odpolednem a znovu si vybavujeme jednotlivé okamžiky, kdy jsme ty prazvláštní ještěry viděli. Blížíme se k malému přístřešku. "Tam zabočíme, ještě pár metrů k molu a jsme na lodi," říkám si. Když v tom...

Konečně usedáme na bezpečnou palubu naší lodě, otíráme si zpocené čelo a naléváme čaj s mátou. Asi po třech hodinách příjemné plavby mezi malými ostrůvky  se dostáváme k západnímu pobřeží Floresu - do Labuan Baja. Kouzelný název romantického městečka otevírá novou kapitolu dalšího indonézského ostrova. Ten náš, o Národním parku Komodo, končí.

Příště o sopečném ostrovu Flores.

Rinca: takhle tady bydlí rybáři

Rinca: povalují se tu tři "mazlíčci"

Indonéský ostrov Rinca: cesta do pravěku

Indonéský ostrov Rinca: cesta do pravěku

U indonéského ostrova Rinca jsme šnorchlovali

Komodo: v muzeu vzácný exponát, tady dopravní prostředek

Komodský ještěr

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.