"Hej, césare, vyfotografuj se se mnou," volá korpulentní Američanka na muže navlečené do senátorské tógy a legionářské zbroje. Před vstupem do zachované trosky gigantického amfiteátru se pak tísní kromě turistů i Bengálci a Jugoslávci či Albánci nabízející "zaručeně velmi levná" trička (za 5000 lir), průvodce, pohlednice, sošky nebo modely a poněkud předražené kinofilmy.
Zástup vstupuje a neomylně se sune přímo k aréně. Někteří vědoucně šeptají: "Ave, Caesar, morituri te salutant!" (Sláva ti, Caesare, ti, kdož jdou na smrt, tě pozdravují!) - Pokřik gladiátorů, který od roku 80 po Kristu slyšelo okolních sto tisíc kubíku travertinu nesčetněkrát.
Sama budova má půdorys elipsoidu s průměry 187 a 155 metrů. V dobách slávy se sem vešlo prý až osmdesát tisíc lidí, kteří přihlíželi soubojům muže proti muži či pobíjení divoké zvěře, která naopak někdy pronásledovala bezbranné odsouzence. Aréna se dala i zaplavit pro konání malé námořní bitvy. A publikum stínilo složité plachtoví, které ovládaly oddíly imperiálních lodníků.Dnes v časem ohlodaných zdech brouzdají stovky turistů a průvodci jednotlivým skupinkám připomínají proroctví ctihodného Bedy, který v 8. století napsal: "Dokud bude stát Koloseum, bude stát i Řím. Až se zhroutí Koloseum, Řím se zhroutí též. S koncem Říma, skončí i svět."
Mnoho nechybělo.
Už na počátku 5. století vběhl do arény k překvapení gladiátorů mnich Telemachus a počal kázat proti brutalitě her. Rozvášněný dav, milující zábavu, ho ukamenoval. Císař Honorius pak krvavé radovánky zrušil - přinejmenším byly velmi nákladné. Heslo starořímské sociální politiky - "Chléb a hry!" - se přesto zachovalo dodnes. Koloseu samému však hrozilo naprosté zničení, zvláště kvůli ničivém zemětřesení v roce 1349. V následujících letech se navíc monument stal, podobně jako řada jiných památek na římskou říši, kamenolomem pro nové dominanty Věčného města - především pro pompézní baziliku Sv. Petra.
Nakonec Koloseum zachránil v polovině 18. století papež Benedikt XIV., který prohlásil, že toto místo je posvěcené krví svatých mučedníků. A tak se uchoval monument, jehož romantickou scenérii obdivovala plejáda slavných géniů: Emile Zola, Stendhal, Mark Twain, Dickens i lord Byron se zde zasnil:
"...v magickém tom kruhu mrtví vstávají:
Hrdinové tudy kráčeli - po jejich prachu šlapete."
JAK SE KE KOLOSEU DOSTAT:
Nejjednodušeji linkou metra B na stanici Colosseo. Do jeho blízkosti jezdí i řada autobusů (110, 81, 27 a další) Otevřeno je od 9:00 do 19:00, ve středu a v neděli pouze do 13:00. Vstupné činí 10 000 lir.
|
