Několik hodin pak spolu celou věc probírali s tím, že loď vypluje podle původního rozpisu: 16. února. »Vaše cesta, Beachi, bude mít větší význam, než si tu dnes můžeme říci,« uzavřel tajuplně admirál. Při návratu na námořní základnu v New Londonu, stát Connecticut, vrtalo Beachovi hlavou, co to má všechno znamenat. Proč ten spěch a tajnosti? Proč má tak málo vyzkoušená ponorka, vlastně experimentální prototyp, najednou absolvovat tak neslýchanou plavbu? Ve shonu příprav nebyl však na dlouhé úvahy čas. Ráno 16. února doplnilo normální posádku ještě šestnáct speciálně vybraných odborníků, hydrografem počínaje a psychologem konče. A odpoledne Triton se 184 muži na palubě opustil základnu. Když dosáhl potřebné vzdálenosti od pobřeží, sestoupil pod hladinu - aby se z ní vynořil až za 12 týdnů. Průměrnou rychlostí přes 20 uzlů zamířil ve stometrové hloubce Atlantikem na jih, obepluli Hornův mys a pokračoval napříč Pacifikem, přibližně stejnou trasou, po které 440 let před nimi poprvé obkroužila svět Magellanova plachetnice. Potřebovala k tomu tři roky. Ani na Tritonu nešlo všechno hladce. Posádka se musela vypořádat s řadou technických i zdravotních komplikací. »Plavba byla namáhavá,« zapsal kapitán Beach do lodního deníku, když se blížil konec. »Skvělá nálada, s níž každý z nás před osmdesáti dny cestu začínal, poněkud opadla.« Nicméně - svět byl poprvé obeplut pod vodou! Odyseu Tritonu uzavřel zápis z 12. května 1960. »Vynořili jsme se po 83 dnech a 10 hodinách, když jsme urazili 36014 námořních mil.« Vynořili se u mysu Delaw are. Pro kapitána Beache přiletěl na moře vrtulník a dopravil ho rovnou na trávník před Bílým domem, kde ho už očekával prezident se svými lidmi a novináři. Teprve teď se kapitán postupně dovídal, co vlastně bylo důvodem kvapného a tajemného vyslání Tritonu na tak extrémní misi. Chystaly se totiž americko-sovětské rozhovory na nejvyšší úrovni: Eisenhow er Chruščov. A americký prezident chtěl zasednout k jednacímu stolu s několika esy v rukávě. K tomu účelu sloužila řada akcí. Jednou z nich bylo vyslání špionážního letounu U-2, který měl v bezpečné výšce přeletět napříč Sovětským svazem. Další akcí byla spektakulární plavba Tritonu. Dva efektní důkazy americké převahy. První nevyšel: U-2 byl nečekaně sestřelen raketou u Sverdlovska, pilot zajat a postaven před soud. Selhaly i některé další podniky, vyšel vlastně jenom Triton. Eisenhow er však nakonec ani tohle eso nepotřeboval. Po blamáži s U-2 z rozhovorů sešlo. Ve studené válce opět přituhlo.
Autor je spolupracovníkem redakce
- neděle 16. července 2000
