Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Co Čech, to turista. Už 125 let

  9:42aktualizováno  9:42
Češi patří k nejpočetnějším i nejvášnivějším turistům na světě. Není divu, vždyť tradice turismu se tu rozvíjí už nejméně jedno a čtvrt století. Se značením turistických cest, které máme jedno z nejpropracovanějších v Evropě, se u nás začalo v květnu roku 1889.

Se značením turistických cest začali vlastenci už koncem devatenáctého století pod praporem Sokola a nezastavila je ani jedna válka. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Poutníky nesoucí hrdý titul "první označovací družstvo" chytila 11. května 1889 jarní bouřka a všichni promokli na kost, přesto celou trasu od Štěchovic přes Červený vrch a dolů ke Svatojánským proudům prošli a vytyčili s nadšením.

Fotogalerie

"Neboť velebná byla tehdy příroda v rozbouření všech živlů," psali pak v časopise Klubu českých turistů. "Rachocení hromu se rozléhalo a rozmnožovalo do stonásobna nesčíslné obrazy v oněch labyrintech skalních; prameny a bystřiny vyskakovaly a rodily se takřka pod nohama našima… A přese všechnu nepohodu nás velkolepost krajiny unášela k obdivu!"

První turistická trasa kolem Svatojánských proudů

Vybranou cestu počátkem července opatřili tabulkami, do dějin vstoupila jako první značená turistická trasa u nás. Nabídla nejen fascinující šestikilometrový zážitek z lesů, skal a výhledů, ale taky finále u Svatojánských proudů, té velké a tehdy nezkrocené vodní podívané. Kdo chtěl, mohl tu nastoupit na výletní loď a kus si projet. "Jízda tato nemá sobě rovné ve Střední Evropě," psal Časopis turistů. "Loď zmítána divokým proudem letí jako střela vzpínajícími se vlnami zuřivé řeky…"

Tip na zájezd

Vybírejte z pestré nabídky poznávacích zájezdů na dovolena.iDNES.cz a objevujte krásy Česka.

Žel, ta památná trasa už je z velké části jen vzpomínkou, Svatojánské proudy zalila Štěchovická přehrada. Ale hned druhá trasa, kterou označovací družstvo Klubu českých turistů vytyčilo téhož léta, zůstává. Vede od Karlštejna přes Bubovické vodopády a Svatý Jan pod Skalou do Berouna a na jejích 11 kilometrech si stále můžeme připomenout pionýrské časy české turistiky.
 
Do konce léta 1889 družstvo označilo ještě další dvě trasy, dohromady tak turistům nabídlo 55,5 kilometru výletů. Náklady obnášely pouhých 130 zlatých, neboť "všickni členové označovacího družstva vykonali práce i cesty pro dobro a prospěch klubu našeho".

Klub českých turistů

Klub českých turistů byl založen rok předtím, v červnu 1888, a kromě označování cest si vzal za úkol stavět turistické chaty a rozhledny, mimo jiné přispěl i petřínskou. Po vzniku republiky se zrodil spojený Klub československých turistů, mohutná organizace, která k tradiční pěší turistice a zimním přesunům na lyžích připojila i horolezectví, vodáctví, jeskyňářství a také správu řady hradů.
 
Do roku 1938 počet členů vystoupal na 100 tisíc. Jenže válka slibný výbuch aktivit přerušila, poúnorový režim KČT zlikvidoval, turistika se stala součástí Českého svazu tělesné výchovy a až po roce 1990 byl klub obnoven.

Celkem 40 tisíc km značených cest

Značení turistických cest, započaté v roce 1889, přežilo všechny historické zvraty, a tak košatost sítě do současnosti narostla k úctyhodným 40 tisícům kilometrů. Zkušený turista si pamatuje: červená a modrá barva signalizují hlavní trasy, zelená a žlutá vyznačují místní trasy. Obtížnost terénu z nich ovšem - na rozdíl od některých zahraničních systémů značkování - nevyčtete. Pro cizí poutníky může představovat problém i kilometrický údaj na směrovkách, jelikož leckde ve světě milníky udávají namísto vzdáleností pochodové časy.
 
Českem dnes už procházejí také čtyři evropské dálkové trasy. Ta nejdelší, E3, vede od Černého moře do španělského Santiaga de Compostella a měří téměř 7 000 kilometrů.





Nejčtenější

Kolona na francouzské dálnici před terminálem Eurotunelu. Stojící a...
Evropu čeká dopravně nejnáročnější víkend. Vyražte v úterý, radí autokluby

S mnohahodinovými kolonami a dopravně nejvypjatějším víkendem léta musí počítat Češi, Němci nebo Rakušané, kteří se o víkendu vydají na cestu k Jaderskému...  celý článek

Tropická klasika: MSC Divina v kostarickém přístavu Puerto Limón
Jedni je milují, druzí nenávidí. Výletní lodě jsou fenomén moderní doby

V porovnání s týdnem stráveným v hotelu u moře v Itálii či Chorvatsku je to hodně odlišná dovolená. Vydat se na plavbu po Středozemním moři, podél norského...  celý článek

Cihlové červené domy (dřevo tehdy nebylo) jsou zásadně třípatrové, s různě...
Od prádelen až po UFO. Poznejte genius loci hornických Katovic

Polské Katovice se sotva dvousetletou historií se v novém tisíciletí vydávají směrem moderního města. Sází na sport, hudbu i kongresovou turistiku. A přeměna...  celý článek

Vyhlídka na Kornati z vrcholu ostrova Smokvica patří k nejhezčím na Jadranu.
Osamělé Chorvatsko. Výlet po stopách pirátů v nádherném parku Kornati

Chorvatské souostroví Kornati patří právem mezi klenoty Jadranu. Jeden z osmi národních parků Chorvatska tvoří 89 vápencových ostrovů, připomínajících perly...  celý článek

Ničivý požár, který 29. září 1942 odpoledne způsobila neopatrná kuchařka,...
Turistický ráj a chloubu lyžařského klubu zničila neopatrná kuchařka

Pouhých dvacet let vydržela na Harusově kopci u Nového Města na Moravě vyhledávaná „horská“ chata. Po velkém požáru v roce 1942 z ní zbylo jenom spáleniště....  celý článek

Další z rubriky

Nová dominanta Krkonoš přivítá první návštěvníky 2. července.
Nová Stezka korunami stromů v Krkonoších vás zavede i pět metrů pod zem

Obrovská dřevěná rozhledna, která v posledních měsících vyrůstala na úpatí Černé hory nedaleko Janských Lázní, je těsně před dokončením. První návštěvníky...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

V přírodě a přitom jako doma. Jde to, jen to něco stojí. Ale hlavně, je to...
Žádný dekáč a stan po našich. Za kempovací vybavení si rádi připlatíme

Tramping, kempování a výletování obecně má v naší zemi dlouholetou tradici. Dřív ale stačily pohorky, dekový spacák a bágl po dědovi. Dneska jsme o dost...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.