Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Klobuky v Čechách

aktualizováno 
-
Jakoby vypadla z Ladových obrázků, vesnička Klobuky v Čechách se tváří tak trochu zapomenutě a ospale. Dozněly tu kroky slavných spisovatelů a na oponu v divadle, kam přišel i Karel Čapek, se už jen dávno práší. Jen ten menhir přitahuje stále turisty, kteří nevědí, co všechno tu ještě mohou najít.

Zdálky viditelný kostelík a poblíž stojící fara pamatuje píšícího kněze Jindřicha Šimona Baara. Spisovatel tu žil deset let (1899-1909) a již po svém příjezdu rozhýbal zdejší kulturní a společenský život. Postaral se o zkrášlení klobuckého kostelíku a z jeho popudu se začala stavět fara. Dvanáct hodin týdně učil ve zdejší škole náboženství, začal vydávat Úřední věstník farní, založil Literární kroužek a nezapomínal zajít na pravidelná setkání zábavního spolku Losos. A přitom stále psal. O lidech z Klobuk a o příhodách z okolních vesnic vypráví například jeho novela Farská panička, román Poslední rodu Sedmerova či povídky Staré stromy, Švestka, Červené umučení a mnohé další. Ani klobucký pivovar nepřišel zkrátka - stal se inspirací pro Svatopluka Čecha. Svatopluk Čech obzvláště rád prý jezdil do klobuckého pivovaru, protože Antonín Kubrt tu měl pohlednou dceru Růženku. Dívčí hrdinky z Čechových děl se údajně krásné Růžence Kubrtové nápadně podobají. I chráněné lípy stojící na dnes již bývalém pivovarském dvoře se proslavily - je po nich pojmenováno dílo Ve stínu lípy. Klobučtí nebyli žádní troškaři a po spisovatelích se zapsali i na poli politickém. Zdejší rodák, politik Jan Malypetr, se díky své houževnatosti z obecního starosty vypracoval až k funkci ministra vnitra (19221925), předsedy poslanecké sněmovny a posléze i k postu předsedy vlády (1932-1935). Slavnostního uvedení hry Loupežník, kterou nastudovaly Malypetrovy děti, se dokonce osobně zúčastnil i její autor Karel Čapek. Jednou do roka pořádala rodina Malypetrova na klobuckém statku tzv. kumštýřskou zabíjačku, na níž se sjeli hosté zvučných jmen jako například již zmíněný Karel Čapek, Zdeněk Štěpánek, Václav Vydra, Ladislav Pešek, Jiřina Štěpničková a mnozí další. Na poslední zabíjačce v roce 1934 byl i Jan Masaryk. A kdo je onen klobucký Kamenný muž? Je to skoro 3,5 metru vysoký menhir, který stojí na poli poblíž vesnice. Podobných kamenů je na našem území kolem sedmdesáti, ale v případě toho klobuckého se jedná o nejvyšší dosud stojící megalitický útvar svého druhu na našem území. Kultovní kameny, nazývané menhiry, vztyčovali pravděpodobně Keltové. Jejich přesný účel nebyl doposud objasněn. Jedni říkají, že sloužily k určování místa západu a východu slunce nebo že hrály významnou roli v oslavách slunovratu. Jiní zase hovoří o typu náhrobní stély, která měla zemřelým usnadnit cestu do říše mrtvých. Zatímco vědci různých specializací si léta lámou hlavu nad původem, významem a psychotronickými vlastnostmi záhadného kamene, i místní obyvatelé mají své verze, které se zde vyprávějí už od nepaměti. Ta nejznámější tvrdí, že Kamenný muž je zakletý pastýř, který včas nezahnal stádo z pastvy domů a byl za to svou paní, zlou čarodějnicí, za trest proměněn v kámen. Když k němu přiložíte ucho, můžete prý slyšet tlukot jeho srdce. Při každém vyzvánění klobuckých zvonů Kamenný muž postupuje o špendlíkovou hlavičku směrem k vesnici a až prý dojde na práh kostela, bude konec světa. Nemusíte se však obávat, klobucké zvony už dávno nevyzvánějí a i kdyby - J.Š.Baar kdysi uklidňoval osadníky tím, že pokud by přece jenom došel ke kostelu, mohou ho naložit na vůz, odvézt zpět a žít spokojeně dál.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Klobuky v Čechách najdete asi 12 kilometrů severozápadně od města Slaný. Rrychlík Emanuel Rádl, který jezdí denně ve směru Praha - Karlovy Vary, tu zastavuje v 17:02.

DALŠÍ TYPY

Z okolních zajímavých míst, které stojí za to navštívit, jsou pěšky dosažitelné vesnice Třebíz, Peruc či Zlonice. V okolí Klobuk je stále častěji možné spatřit vyznavače cyklistiky.

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.