Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Když se valí lavina: Jakou máte šanci přežít?

  18:29aktualizováno  18:29
Zimní realita hor, skryté nebezpečí - laviny. Je třeba s nimi maximálně počítat při užívání si sněhových radovánek. K minimalizaci rizika je zapotřebí alespoň základních znalostí, potřebné vybavení a zkušenost, v neposlední řadě je nutné používat hlavu a pokorné chování.

Čtěte také: Krásy a nebezpečí FREEridingu

Mluvíme-li o freeridingu, je nutné nezapomínat na nebezpečí lavin, které je při jeho provozování všudypřítomné.

Hlavním kritériem bezpečnosti je zdrženlivost. Respektováním určitých pravidel je možné riziko značně zredukovat. Sníh je materiálem velmi komplexním a komplikovaným a nedá se jednoznačně a stoprocentně posoudit. V okamžiku, kdy začneme při výšlapu váhat o správnosti našeho počínání, je třeba se vrátit nebo změnit cíl.

Nikdy bychom neměli ignorovat žádná lavinová varování, která jsou posílána do stanic lyžařských vleků, hlídkových stanovišť, policejních stanic a turistických center. Nebezpečí sněhových lavin vzniká na každém zasněženém svahu, jehož sklon dosáhne kritické hodnoty asi 25°.

Svahy se sklonem 30 až 45° patří mezi nejnebezpečnější. Lavina může vzniknout vlivem výrazného oteplení, ale i při silných mrazech, či při velkém množství nového sněhu. Lavina může být stržena i vnějším podnětem, jako je zatížení kritické sněhové pokrývky cizím prvkem, průjezd lyžaře, pád skály, ale také průletem stíhačky či vrtulníku.

Stupně lavinového nebezpečí Často se dočteme o mezinárodní stupnici, klasifikující lavinové nebezpečí. Tato 5 dílná stupnice informuje o stavu sněhové pokrývky.

1. stupeň – malé lavinové nebezpečí
Stav sněhové pokrývky a její charakteristické znaky
*stabilní sněhová pokrývka, jsou možné malé sněhové sesuvy
*několik po sobě následujících oteplení a ochlazení později dlouhodobější mírné mrazy
Doporučený postup
*bezpečné podmínky pro turistiku, skialpinismus

2.stupeň - mírné lavinové Nebezpečí
*sněhová pokrývka je dobře zpevněná
*10 - 20 cm nového sněhu za bezvětří
*při větru 5 - 10 cm
*dobře zpevněná sněhová pokrývka
*k uvolnění laviny dochází pod značným zatížením na strmých svazích
*laviny padají zřídka a malých rozměrů
Doporučený postup
*zvýšit opatrnost při procházení závětrných svahů, sedel a terénních depresí (žlaby)

3.stupeň - zvýšené lavinové nebezpečí
*20 - 40 cm nového sněhu za bezvětří
*při větru 15 - 20 cm
*sněhová pokrývka na exponovaných strmých svazích je velmi málo stabilní
*uvolnění laviny je možné při mírném zatížení (skoky lyžaře)
*padají laviny středních rozměrů
Doporučený postup
*turistika a skialpinismus vyžadují zkušenosti s hodnocením situace
*turistické možnosti jsou omezené
*pohyb v terénu mimo ohrožená místa
*věnovat výjimečnou pozornost svahům s navátým sněhem
*pohybovat se mimo strmé závětrné svahy a deprese (žlaby)

4.stupeň - velké lavinové nebezpečí
*40 - 70 cm nového sněhu za bezvětří
*při větru 30 - 50 cm
*sněhová pokrývka na všech svazích je nestabilní
*na většině lavinových svahů je už při malém mechanickém zatížení velká pravděpodobnost vzniku lavin.
*padají laviny středních a velkých rozměrů
Doporučený postup
*omezit pohyb v terénu
*pohybovat se pouze po bezpečných trasách při zachování všech pravidel bezpečnosti
*vstup na exponované svahy pouze v krajních případech
5.stupeň - akutní lavinové nebezpečí
*akutní riziko výskytu velkých lavin i na mírně strmých svazích
*70 - 100 cm nového sněhu za bezvětří
*při větru 50 - 80 cm
*sněhová pokrývka na všech svazích je velmi nestabilní
*samovolně padají laviny velkých až obřích rozměrů
Doporučený postup
*zákaz pohybu ve volném terénu
*v ojedinělých případech evakuace ohrožených míst

Pozor, kolem 30% všech tragických lavinových neštěstí se uskuteční při 2., tedy mírném lavinovém nebezpečí a až 60%  při zvýšeném, tedy při 3. stupni. Důvod je zřejmý, při velkém a akutním nebezpečí je riziko evidentní. Na druhé straně je velmi špatně odhadnutelné u 2. a 3. stupně.  Tyto dva stupně během zimy prakticky převládají.

Laviny se tedy nemusí vyskytnout pouze ve volném horském terénu mimo vyznačenou oblast střediska (backcountry). Lavina se může jednoduše spustit všude tam, kde to sněhové podmínky dovolí, dokonce i okolo sjezdovek. Z toho důvodu můžeme pravidla pro freeriding aplikovat všude.

Na sjezdovkách, kde hrozí nebezpečí laviny, ski-hlídky vyznačí danou oblast barevnými holemi a lany. Rovněž vyhlásí varování před jízdou mimo ohraničení, které je třeba uposlechnout.

Vyhnete se tak minimálně pokutě, v horším případě pak vážným úrazům, či dokonce smrti. Každá zasněžená oblast může být lavinou, která čeká na spuštění. Jsou známy případy lavin s tragickými následky přímo ve středisku.

Klasifikace lavin podle druhu
Lavina není jediným jevem spojeným se sněhovou pokrývkou. V přírodě běžně rozeznáváme několik základních pohybů sněhové vrstvy. Jde o tzv. sesedání, plazení, sesyp, splaz a konečně o lavinu. Lavina je posledním a také nejničivějším druhem pohybu sněhové masy.

Laviny jsou charakterizovány podle formy odtrhu, kluzné plochy, druhu pohybu, tvaru dráhy. Základním typem lavin jsou sněhové laviny bodové s tzv. bodovým odtrhem a deskové laviny s tzv. čárovým odtrhem.

Bodové laviny vznikají většinou na prudkých svazích se sklonem větším než 39º během nebo krátce po sněžení. 

Základním předpokladem jejich vzniku je vnitřně nesoudržný sníh – prachový, mokrý nebo starý. Jistě víte jak je těžké vytvořit sněhovou kouli z čerstvého prašanu.  Pokud dojde k bodovému odtrhu mívá vzniklá lavina tvar rozšiřujícího se kužele.

Je tedy snadno rozpoznatelné podle charakteristického tvaru převráceného písmene V. Bodové laviny jsou obecně méně nebezpečné než laviny deskové. I  takováto lavina vás však bez problému může srazit ze skály. Nezapomeňte, že neexistuje nic takového jako je neškodná lavina. I malá lavina může mít smrtelné následky.

Deskové laviny představují největší hrozbu pro návštěvníky horských terénů a jsou odpovědné za většinu tragických nehod. Tyto laviny se mohou spustit již na svahu o sklonu 30º. Bohužel svahy se sklonem mezi 30º a 50º poskytují nejlepší podmínky pro lyžování a snowboarding ve volném terénu, zároveň představují nejvyšší riziko.

Nebezpečí vzniku deskové laviny je těžké odhadnout protože nestabilita závisí na podmínkách v hloubce sněhové vrstvy. Lavina zde vzniká tehdy, je-li taková pevná deska slabě přichycena na svůj podklad, nebo poruší-li se vazba na okolní zpevněný sníh.

Velkou roli tu hraje i tvar terénu, na němž sníh leží. Sníh má totiž velmi malou pevnost v tahu a proto k prvním prasklinám dochází na vydutých tvarech podkladu. Deskové laviny mají obvykle jasně definovaný čárový odtrh. Oproti bodovým lavinám deskové nabírají plnou rychlost a sílu krátce po uvolnění.  

Jak vzniká lavina
Lavina vzniká v případě porušení stability sněhové vrstvy. Jednotlivé sněhové vrstvy jsou vzájemně propojeny a stále na sebe působí. Pro vznik laviny je tedy třeba, aby svah splňoval podmínky pro vznik laviny a současně ve sněhové pokrývce byla nestabilní vrstva.
 
Ve sněhové vrstvě působí tahové a tlakové síly jak v jednotlivých vrstvách, tak mezi nimi. V případě nakloněné plochy styku dvou vrstev a špatnému přenosu tlaku do nižší vrstvy dojde ke smyku horní vrstvy po spodní.

Za kritický úhel naklonění smykové plochy (sklon svahu) označujeme 30 stupňu . Soudržnost vrstev, tedy schopnost přenosu tlaku do nižší vrstvy, označujeme jako smykové napětí. Právě přítomnost nestabilní mezivrstvy je místem v němž dochází k porušení smykového napětí.

Podmínkou pro vznik laviny je rozdíl tlakových a tahových sil, o tom jestli lavina spadne rozhoduje smyk.

Základním principem pro uvolnění laviny je působení gravitační síly. Stabilita sněhové vrstvy na svahu může být narušena buď změnou struktury sněhové vrstvy (oteplení, déšť, velký mráz), nebo zvýšeným zatížením svahu (lyžař, pád kamene, převěje). Vždy bychom měli mít na paměti, že 95% lavinových nehod způsobí sami postižení.

Faktory působící na vznik lavin
Působení tahových sil a vzniku smykového napětí je vždy odlišné podle tvaru svahu a dalších faktorů (intenzita a délka sněžení, směr a síla větru průběh teploty vzduchu).

Chceme-li pochopit jak, proč, kdy a kde může dojít k sněhovému sesutí formou laviny, je třeba porozumět základním faktorům, které k tomu přispívají a ovlivňují. Jedná se o základní znalost počasí v horách, sněhu a jeho působení s topografií

Základní faktory přispívající k utváření lavin:
*POČASÍ (déšť, sníh ,teplota a sluneční radiace, směr a rychlost větru)
*TERÉN (sklon a topografie svahu)
*LIDSKÝ FAKTOR

Sněhové podmínky
Riziko lavin závisí na druhu nového sněhu, teplotě, rychlosti větru a sněhu na zemském povrchu. Rozhodujícím faktorem je intenzita sněžení (tj. množství sněhu ve vztahu k času). Základní pravidlo je: čím rychleji se akumuluje sníh, tím je riziko větší. Nebezpečí lze očekávat kdykoliv množství nového sněhu dosáhne 20 až 30cm. 80 % lavin se uvolní v průběhu sněžení nebo těsně po něm. Proto je správné počkat nejméně 2 - 3 dny na ustálení sněhové pokrývky po větším sněžení. První nádherný den po rozsáhlejším sněžení je obzvláště nebezpečný.

Sklon svahu
Sklon svahu je nejzřetelnějším faktorem, který známe. Obecně se za lavinový svah pokládá každý svah se sklonem přes 30 stupňů. Laviny pak padají nejvíce na svazích od 30 – do 60 stupňů. Ze strmějších svahů se sníh odsypává průběžně, na mírnějších zpravidla nedojde k dostatečnému rozdílu sil nezbytných pro uvolnění laviny.

Nejnebezpečnější laviny padají právě ve svazích o sklonu kolem 30 stupňů, kdy sklon umožní nashromáždění velkého množství sněhu a v případě jeho uvolnění se pohybují velké masy sněhu.

Orientace
Orientace, neboli expozice svahu vůči slunci je důležitým faktorem ovlivňujícím sněhovou vrstvu. Obecně platí, že v zimě jsou bezpečnější jižní svahy, na jaře naopak severní, neboť na jižních svazích dochází k podtékání sněhové vrstvy vodou a je výrazně vyšší riziko základových lavin.

Vítr
Vítr je jedním z nejdůležitějších faktorů, který přispívá k formování sněhu a jeho vlastnostem. Je obrovský rozdíl v tom když napadne velké množství sněhu doprovázené silným nárazovým větrem, a nebo když naopak nefouká vítr vůbec.
Vítr může zapříčinit nános sněhu desetkrát rychleji než sněhová bouře bez větru.

Naštěstí se nánosy sněhu přenášené větrem vyskytují pouze lokálně. Vítr přenáší (eroduje) sníh z návětrných stran (strže a vrcholky) a přemisťuje ho na místa po směru větru. Erodovaný sníh obvykle vypadá hrubě a vlnitě. Větrem nafoukaný sníh vypadá naopak hladce a oble jako polštář. Často jde pouze o půlmetr, který odděluje bezpečný sníh od nebezpečného. Vždy je třeba vyvarovat se prudkých svahů s nedávno nafoukaným sněhem.

Přežit pod lavinou je náhoda
Přestože vývoj lavinových vyhledávacích pípáků neustále pokračuje a na trhu jsou přístroje, jež umožňují přímočaré vyhledávání zasypaných ve stále kratším čase, úplné zasypání lavinou je vždy fatální situací! A rozhodující jsou právě první minuty. Přes všechny vymoženosti a lavinový pípák má zasypaný v lavině pouze minimální šanci na přežití.

*Za 30 minut je polovina zasypaných mrtva.
*Za 45 minut jsou dvě třetiny zasypaných mrtvy.
*8 lidí ze sta je zabito už při samotném stržení.
*Pravděpodobnost přežití klesá z 92% v prvních patnácti
minutách na 30% ve 35 minutě.

Autor článku Marek Toušek se dlouhá léta věnuje freeridingu a bezpečnosti tohoto sportu. Provozuje web www.laviny.cz - kde najdete informace o horách, lavinách, rizicích, outdoor vybavení na freeride.

Ke stažení: prevence, strategie a záchrana v lavině ...ZDE 

Lavina - ilustrační foto

ZÁCHRANA Z LAVINY. Budoucí členové horské služby nacvičují v Krkonoších na Dvoračkách záchranu lyžaře, kterého zasypala lavina. Nácvik se jim v budoucnu může hodit při skutečných situacích.

ZÁCHRANA Z LAVINY. Budoucí členové horské služby nacvičují v Krkonoších na Dvoračkách záchranu lyžaře, kterého zasypala lavina. Nácvik se jim v budoucnu může hodit při skutečných situacích.

Švýcarským údolím Valle de la Sionne se řítí mohutná lavina. Obyvatelé blízké vesnice Anzere mohou zůstat v klidu - masu sněhu poslal bezpečným směrem odstřel vědců z Institutu pro výzkum lavin. Ti sledují její rychlost, výšku a vliv na přírodu. (17. února 2005)

Záchranáři horské služby prohledávají v Tatrách lavinu pomocí lavinových sond - ilustrační fotografie.

Autoři:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Nejvýše položená otáčivá restaurace na světě Drehrestaurant Mittelallalin leží...
Celosezónní skipas v Alpách za pět tisíc. Bomba švýcarského Saas Fee

Těžko byste hledali jiné místo, které lépe dokazuje, že lidská touha lyžovat nezná překážek. Systém lanovek a tunelů vás v Saas-Fee dostane do neskutečné...  celý článek

Alta Badia
Pravé lyžování po italsku: od chaty k chatě za knedlíky a vínem

Lyžařské středisko v samém srdci Jižního Tyrolska nabízí ve výškách od 1 300 do 2 500 metrů zhruba 130 kilometrů sjezdových tratí. Byť jsou skvěle upravené a...  celý článek

Výhled z lyžařské základny White Salmon
Lyžování pro drsňáky. Adrenalin na Mt. Baker s desítkami metrů sněhu

Žádná sněhová děla, pohodlné restaurace a horské delikatesy. Na Mount Baker dokonce ani nemají elektřinu. Přesto patří právě tento americký areál u milovníků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.