O léčebné síle jeho pramenů se vědělo už za časů starověkého Říma. Ale záhy po jeho pádu Spa už zase nikdo neznal, a tak ho musel v sedmém století znovu objevit biskup Remacle. Snad už od té doby se zdejší pramen Sauveniere chlubí otiskem jeho nohy.
Slávu Spa však zakládají až králové a šlechtici, kteří putovali za zdejšími železitými vodami od šestnáctého století. Lidé se sem sjížděli z celého kontinentu, a tak není divu, že císař Josef II. nazval Spa "kavárnou Evropy". To ještě Belgie patřila Habsburkům. Ještě nedávno se tu ale scházela velmi zvláštní Evropa. V osmnáctém století jezdilo do Spa každoročně 600 až 1200 vládců a šlechticů se svými služebníky. Tyto doby dnes připomínají už jen pamětní desky a jména vil. O století později, když skončily bouře francouzské revoluce, oživil tuto společnost příliv herců, skladatelů a spisovatelů: do zdejších lázní jezdil skladatel známých operet Jacques Offenbach, autor Tří mušketýrů Alexander Dumas starší, i tvůrce Bídníků Victor Hugo. Na domech, kde žili, jsou dnes tabulky advokátů, lékařů, architektů…
Počátkem dvacátého století přešly lázně do rukou vojáků a diplomatů. V hotelu Britannique, kde je dnes domov mládeže, sídlil za světové války německý císař a jeho generálové odsud řídili poslední (neúspěšný) pokus porazit celý svět. Když Němci prohráli, vítězové s nimi ve Spa zúčtovali: dohodli se tu, kolik desítek miliard marek mají poražení zaplatit za válečné škody. To už chřadnoucí lázně hledaly nové cesty, jak znovu přilákat i jiné návštěvníky než vojáky: ve dvacátých letech se rodí proslulé automobilové závodiště v nedalekém Francochamps, vzniká neméně známá tradice závodů koní v samotném Spa (zdejší překážky byly vzorem pro ostatní závodiště v Evropě) a v okolí města vznikají elegantní golfová hřiště. Ale ani to nevrátilo doby, kdy Spa byly Lázně a lázně byly Spa. Nástup lidového lázeňství po roce 1945 to jen potvrdil - a ponechal vzpomínkám časy, kdy se ve městě léčil ruský car Petr Veliký nebo kníže Wellington, jenž porazil Napoleona.
Ty časy připomíná už jen velký obraz v zimní zahradě za pramenem Petra Velikého s portréty stovky nejproslulejších návštěvníků Spa: od antického Plinia, který poprvé popsal léčivý účinek pramenů Spa, po belgického "krále-rytíře" Leopolda I., který tu pobýval v roce 1933. I uličky desetitisícového městečka jsou jen odleskem někdejší slávy. Nad pramenem prince Condé, z nějž vytéká nejželezitější voda v Evropě, se sice tyčí nová skleněná pyramidka, ale ostatní části Spa vypadají spíše jako před renovací. Ostatně to, co je ze Spa dnes vidět, je už jen kulisou na místě onoho města králů - dřevěné stavby starého Spa se staly v roce 1807 obětí požáru.
Někdejší proslulost nedokáže vrátit ani Casino a nedaleký Vaux-Hall, byť to byly kdysi nejznámější kasina Evropy. Právě jimi historie kasin začíná. Něco z dávného Spa snad připomene procházka po jediné kryté kolonádě města a pod zlátnoucími stromy v parku Sedmi hodin, kam už před 200 lety vyráželi pacienti, aby strávili večeři, podávanou v sedm. Kdo chce ale zachytit něco více z ovzduší Spa, musí vyrazit do okolí - do lesů kolem Balmoralu, k jezeru Warfaaz, nad nímž se tyčí malebný Chateau de Heid de Pouhon, a hlavně k pramenům na Route des Fontaines. Mimo samotné Spa je šest velkých zdrojů léčivé vody: V okolí Remaclova pramenu Sauveniere prošlapal řadu stezek už slavný anglický filozof George Berkeley. U pramene Groesbeeck se dodnes pietně udržuje fontána z doby třicetileté války. Nedaleko prýští vody Barisartu a Tonneletu i málo známý Královnin pramen. Také léčivé vody Geronstere uchovávají památku na časy, kdy se tu léčil ruský car Petr Veliký.
Díky těmto místům neztratilo Spa dodnes přitažlivost. Ještě na sklonku října, když vlak za soumraku opouští město, je po dlouhé cestě k Verviers vidět dlouhou, pomalu se sunoucí řadu aut s odjíždějícími návštěvníky.
Může se hodit
CO TAM LZE DĚLAT:
- přihlížet závodům Velké ceny Belgie na okruhu Spa - Francochamps (různé závody tu probíhají od konce dubna do října) nebo koňským dostihům ve Spa
- navštívit zříceniny hradu Franchimont nebo jeskyně Remouchamps s dlouhou podzemní řekou
- prohlédnout si safari u Deigné a park divokých zvířat u Theux
- přihlížet zpracování zdejších minerálek v továrně Spa Monopole, odkud ročně putuje do světa 500 milionů vody (přístupné v pracovních dnech)
- a hlavně napít se vody některého z osmi hlavních pramenů Spa
JAK SE TAM DOSTAT:
Po odbočce z mezinárodní cesty E 42 cestou z Malméd
