Když se musí jíst suché špagety

-
Před pár lety jsem se vydal se svým sedmiletým vnukem do Švédska se dvěma nezbytnými koly na střeše auta. Po každém přesunu autem jsme holdovali cyklistice. V malém lesíku jsme si postavili malý stan a plánovali, co si uděláme k večeři. Volba padla na špagety, jež byly součástí jídelního kufříku. Osedlali jsme své bicykly a vydali se asi do patnáct kilometrů vzdáleného supermarketu pro nezbytné propriety, t. j. pro máslo a sýr. Jelikož místní řeč není podobná ani němčině nebo angličtině, požádal jsem jednu paní o informaci ohledně těchto tovarů. Paní doprovodila gesto rukou ještě anglickými slovy over there (tam). Vypravil jsem se udaným směrem a nalezl malé obdélníčky zabalené do zlatého staniolu. Abychom neměli málo, vhodil jsem do košíku dva kusy a nedaleko u chladicích boxů se sýrem jsem objevil sáčky, v nichž jsem předpokládal strouhaný sýr. K večeři jsem uvařil špagety a chystal jsem se je ochutit přineseným máslem a sýrem. Po rozbalení staniolového obalu na nás zíralo nevábné droždí a ze sáčku s údajným sýrem se vyklubala pro mne neznámá pochutina. Oba jsme se zasmáli a ke špagetám jsme spořádali pouze kečup. Tato úsměvná epizoda měla také výchovný charakter v podobě výroku "vidíš, když se budeš učit cizí jazyky, nebudeš muset jíst suché špagety".

Cestujete a chcete se s ostatními čtenáři podělit o zajímavé zážitky? Pokud ano, zašlete svoje příspěvky (v maximální délce dvaceti řádků), případně i fotografie, na adresu MF DNES, Senovážná 4, P.O.Box 1080, Praha 1, PSČ 111 21 a na obálku napište heslo "Zážitky z cest."

Témata: kečup, Máslo, Švédsko