Klikněte na přílohu Cesta kolem on-line
Nejdříve jsou cestou na řadě Klatovy, které se zdají být i ve všední den město duchů... - pravda, v místech, kam jsme se dostali my. Lidé se mátožně potácejí mezi paneláky a před námi, zombiemi, prchají mezi bloky. Radek si totiž usmyslel, že stůj co stůj musí vidět dnešní fotbal Česko-Irsko... Jeho nový klatovský přítel Milan mu totiž dopoledne v hospůdce Na bouchalce sdělil, že mač se odehrává kolem 17.hodiny.
Od té doby to bylo s Radkem k nevydržení... Rozptýlila ho až společnost tří malých dětí na Špičáku. Milan se ale mýlil ( kde je mu konec ), takže sedíme v restauraci bývalého sídlištního Prioru a popíjíme Amundsena se zázvorovou limonádou.
Když Příhoda je záhada
Město, jak se zdá, má spoustu slavných osobností... Jeden dům měl desku: ZDE SE NARODIL A ŽIL ANTONÍN PŘÍHODA, z čehož jsme se po zbytek dne nebyli schopni vzpamatovat... Jméno nás stále dráždí a dohadujeme se, KDO BYL tajemný PŘÍHODA, protože má na náměstí ještě jeden pomník a jak se zdá, Domažlice PŘÍHODOU doslova žijí.
Ještě si dovolím srovnání. Domažlice svou architekturou vůbec nemusí řešit génia loci, zato Klatovy jsou příslibům enigmatu blíže. Překřičet totiž stavby reálného socialismu s panelovou dostavbou dá totiž více práce. Obecně platí, že v městech se šrámy na tváři mají usedlíci větší tendenci vyrovnávat pomyslné misky a stigma pokřivenosti napravovat.
V kokpitu motoráku
Zatímco se Radek na Špičáku zcela ponořil do dětských let, já jsem se snažil proniknout do kokpitu motoráku Lucka, což se brzy povedlo. Strojvůdce Jirka jezdí trať Železná ruda-Špičák-Alžbětín několik let a dokonce pracoval na dostavbě dlouhého tunelu, který kopcem vede.
Poslední známá poloha cestovatelů kolem Česka podle GPS
Strojvůdce Jirka
