Když odjedou folkaři

Folkový festival, prázdninový ruch, teplé počasí, ale i fronty, vysoké ceny, davy turistů, návštěvníků koncertů a obdivovatelů jednoho z měst, které je zapsáno do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO - Telče. Je to historická veličina sama o sobě. Vydat se za jejími krásami po sezoně je však docela jiný zážitek. S nástupem školních tašek totiž česká města usínají.

Přicházíme k zámku, na jehož nádvoří se každoročně scházejí stovky fanoušků Žalmana či Nohavicy. Bohužel, natáčení „Anežky" s nezbytným Markem Ebenem nám znemožňuje prohlédnout si zámek podle původního plánu. Nejen renezanční pokoje, ale i Muzeum Vysočiny a galerie výtvarníka Jana Zrzavého jsou nedostupné.

Jedinou možností je odpolední prohlídka pokojů posledních majitelů - Lichtensteinů, kteří s koncem 2. světové války museli ukončit i vládu nad zdejším panstvím. Šest Čechů, dva Francouci, čtyři Němci - žalostná bilance téměř jediné prohlídky za celý den. Po sezoně česká města spí, a je úplně jedno, jestli jsou na seznamu UNESCO nebo ne. Nebo že by cizinci věděli o tom, že je zámek po tři dny zavřený? Asi sotva, když to netuší ani slečny v informačním středisku.

Telč je téměř deset let uváděna na seznamech Světového kulturního dědictví, zámek je však ve značně zoufalém stavu. Na nádvoří jsou haldy s pískem, odložené stroje a zapomenutá auta. Vcházíme do pokojů posledních majitelů. I ty by si zasloužily pořádnou renovaci. Podle průvodkyně byla například sedačka v "Červeném pokoji" restaurována na začátku 20. století. Určitě kvalitní práce, ale už je tomu drahně let.

Průvodkyni, která se nás po prohlídce nesmlouvavě snaží odvést zpět před zámeckou bránu, abychom nerušili záběry České televize, utíkáme a zkoušíme se dostat do muzea. Kupodivu, ačkoli je zavřeno, je vlastně otevřeno. Na zvonek však nikdo nereaguje. Zkoušíme to v Galerii Jana Zrzavého. Tady jsme úspěšní. Na zřejmě nelogickou otázku, zdali můžeme dál, nám pracovnice v pokladně s údivem odpovídá, že pochopitelně ano.

Obrazy Jana Zrzavého jsou chronologicky uspořádány. Od žen přes jižní přístavy po ostravské haldy. Vskutku působivé. Při odchodu nás dotyčná pracovnice upozorní, že musíme pod jejím dohledem telčský zámek opustit. Neunikli jsme. Proč sedí v galerii jako hlídací pes pokladní a ještě jedna důchodkyně, když se sem prakticky nelze dostat, je nám záhadou.

Nejstarší stavbou ve městě je románská Věž svatého Ducha ze třináctého století. Dřevěné, hrubě tesané schody vinoucí se do téměř padesátimetrové výše ukrývají jedno přrekvapení - je jím výstava obrazů za života neuznaného filozofa, mineraloga i malíře amatéra Jana Křena z Mysliboř nedaleko od Telče. Zemědělec, kterému se dostalo potlesku a obdivu teprve in memoriam, měl jedinou výstavu kdysi v hospodě v rodné vísce. Ta stálá je teď umístěna právě ve věži. Dobrý nápad, který mohl přijít dřív.    

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Autobusem přes České Budějovice, Jihlavu nebo Brno. Nádraží je kousek od centra. Lepší je se zeptat na cestu místních, a neřídit se ukazately. Podle nich našlapete do centra třikrát tolik. Vlakové spojení je mnohem komplikovanější. Vždy je nutné  vícekrát přestupovat.

Kde se najíst
Variant je několik. Výbornou houbovou omáčku, špekové knedlíky či fazolovou kaši dělají v hospodě U Marušky, která je přímo pod Svatodušní věží. Na oběd se tu scházejí i místní. Asi vědí, co je dobré. 

Praktické tipy
Informační středisko, Náměstí Zachariáše z Hradce 10, telefon 066/ 724 31 45, fax 066/ 724 35 57, E-mail: info@telc-etc.cz, www.telc-etc.cz; poradí s obědem i ubytováním, zjistí vlakové i autobusové spoje;
Státní zámek Telč, telefon a fax 066/724 38 21, E-mail: zamek-telc@iol.cz, vstupné 60 Kč;
Galerie Jana Zrzavého, v areálu zámku, vstupné 10 Kč; 
Muzeum Vysočiny, v areálu zámku, vstupné 10 Kč;
Věž svatého Ducha, telefon 066/724 31 45, vstupné 8 Kč.
V říjnu je otevřeno od 9 do 12, od 13 do 16 hodin. Věž sv. Ducha je zavřená.