Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kdy budeme lyžovat na Marsu?

aktualizováno 
Otázka, je-li někde ve vesmíru voda, která by umožňovala vznik života, se pro lyžaře jednou nutně musí změnit v otázku hlubší: Je vůbec ve vesmíru sníh?
Lyžaři na Marsu - ilustrační foto

Lyžaři na Marsu - ilustrační foto | foto: Michal BarákiDNES.cz

Obří sněhové koule

Rozruch způsobil už téměř před dvaceti lety americký vesmírný fyzik Louis Frank, když prohlásil, že ve vesmíru objevil gigantické sněhové koule.

Mělo jít o dvaceti- až čtyřicetitunové hroudy sněhu o velikosti domu, které ostřelují Zemi až třicettisíckrát za den. Představa, že by zde přistály a vytvořily "hotový" kopec, je však nereálná. Navíc Frankovi kolegové byli k jeho zjištění velmi skeptičtí, nehledě na to, že žádná vesmírná sonda dosud nebyla sněhovou koulí zasažena.

Čekání na první výlet

Navzdory tomuto neúspěchu hledání sněhu ve vesmíru pokračovalo a nikoliv bez výsledku. Naději vzbuzují i další indicie. Předně, hory jsou na jiných planetách a měsících často vyšší než na Zemi a menší gravitace slibuje třeba snadnější provedení freestylových triků.

Vesmírná cestovní kancelář Space Adventures již úspěšně dopravila do kosmu první turisty, takže je možné předpokládat, že by dříve či později přišla i s nabídkou lyžařské dovolené.

Zasněžování na Merkuru

Obecně vzato tak, jak klesá pravděpodobnost sněhových srážek, blížíme-li se k rovníku, tak ani pravděpodobnost sněhu na planetách bližších ke Slunci – Venuši a Merkuru – není příliš valná. Pokud by však pokročilá technologie výroby umělého sněhu dokázala využít až 100°C "nočních" mrazů na Merkuru a hlavně ochránit jej před 400°C žárem přes den, pak by tu určitá lyžařská možnost byla.

Většina vědců se však spíš přiklání k tomu, že "nejlepší prašan" bude třeba hledat na vzdálenějších tělesech od Slunce než jsme my.

Sníh na Marsu potvrzen

Snímky z Marsu pořízené před čtyřmi roky podle astronomů prozradily známky sněžení a dokonce lavin, uvolněných z kráterních útesů. Potenciálně by tedy bylo na Marsu nebezpečno hlavně pro freeridery.

Špatnou zprávou podle Davida Smithe z marylandské centrály NASA je, že povrch severního Marsu – rozlohou přibližně odpovídajícímu Severní Americe – je téměř zcela plochý s převýšením do 10 m. Sjezdaři budou zklamáni, zato běžkaři by tu mohli najít vynikající podmínky. Slušné sjezdovky by však mohly být v okolí jižního pólu této planety, kde se předpokládá, že převládajícím skupenstvím vody je led.

Získaná data ukazují, že s ranním oteplováním planety se vytvoří tenká vrstva mraků, z níž vypadávají srážky v podobě omrzlice nebo sněhu. "To je jasný důkaz, že na Marsu je sníh," potvrdil Smith.

Jupiterovy nadějné měsíce

Ačkoliv samotný Jupiter má plynný povrch, několik jeho měsíců nevypadá z lyžařského pohledu marně. Hubbleův vesmírný teleskop v roce 1999 potvrdil, že vulkány na Jupiterově měsíci Io plivou hrozny "siřičitého sněhu", a to rychlostí, že i ta nejvýkonnější sněžná děla by se musela stydět – bezmála 50 km/min!

Teleskop vyfotografoval jeden z vulkánů na Io, jak vyvrhává oblak oxidu siřičitého o teplotě 1 230 °C do vesmíru. Žhnoucí plyn však v mrazivé prázdnotě vesmíru rychle vychladává, ba přímo mrzne. Tak si to alespoň vědci vysvětlují. Na UV snímcích je totiž "siřičitý sníh" znázorněn zeleně, kdežto "siřičitý mráz" by byl modrý. Teorii "siřičitého sněhu" potvrdil John R. Spencer z observatoře v Arizoně.

Další Jupiterův měsíc – Europa – rovněž skýtá jistou naději pro zimní sporty. Zdá se, že pod hustou vrstvou oblačnosti je rozsáhlý oceán – buď ledu, nebo kapaliny. V tomto zásadním lyžařském předpokladu se však bohužel vědci neshodují. Podle jedněch by měla být teplota povrchu Europy -160 °C, což by lyžování, samozřejmě v teplejším oblečení než na Zemi, umožňovalo.

Jiní vědci jsou však toho názoru, že Jupiter generuje ze svého jádra tak silný žár, že promění led na Europě v kapalinu. Dokud se sem nevypraví pozemská družice a nepodá hlášení o výšce sněhu, nebude odpověď jednoznačná a zůstane zhruba poloviční šance, že sníh zde je.

Ganymede je největší měsíc ve sluneční soustavě, dokonce větší než Merkur a Pluto, a svými zřetelnými ledovými póly je také lyžařsky nadějný. Možná jednou bude stát za to strávit zde na týdenní multi-jupiterovský skipas lyžařský den.

partner přílohy
Titan: hory pokryté sněhem

Saturnovy kruhy by jistě byly lákavým místem vesmírných lyžařských radovánek, avšak zůstanou jen fantazií. Zato jeho měsíce, podobně jako Jupiterovy, za úvahu rozhodně stojí.

Titan vzrušuje astronomy svou údajnou atmosférou a potenciální lyžaře zase snímky z Hubblova teleskopu, na nichž se objevily světlé skvrny – zhruba o velikosti Austrálie, které by podle vědců mohly být ohromným ledovým pohořím. Přesnější informace by mohly v následujících několika letech přinést do oblasti vyslané sondy Cassini a Huygens.

To, že pátrání po kosmickém sněhu má své "srdcaře" mezi astronomy, potvrzuje David Smith z NASA: "Mým nejoblíbenějším snímkem Titanova povrchu je místo s pohořím pokrytým metanovým sněhem, několika uhlovodíkovými jezery, ledovými příkrovy a skalami." A pokračuje s nadějí pro lyžaře: "Na Titanu je spousta vodního ledu, z něhož lze při zdejších -183 °C tvořit celé hory."

 

Autoři:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.