Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kdo objevil Ameriku? Vikingové tam dopluli 500 let před Kolumbem

aktualizováno 
Kryštof Kolumbus dorazil k břehům dnešní Ameriky 12. října 1492, ale nestal se prvním Evropanem, který vstoupil na její půdu. První byl Leif Eriksson už v roce 1000. Otázkou tak je, co letos máme slavit. Kolumbových 518 let, nebo Erikssonových 1 010? Těžko říci, ono totiž nejde o totéž.

Kryštof Kolumbus se vyloďuje v Americe roku 1492. Plátno, obraz neznámého malíře | foto: Profimedia.cz

Národ odvážných mořeplavců

Historiky Vikingové dodnes vzrušují, a tak o nich leccos víme. Obrovití světlovlasí chlapíci připlouvající ze severu děsili přímořské kraje Evropy od konce prvního tisíciletí. Brázdili vody podél jejich břehů, vraždili, znásilňovali, plenili.

Díky dobře stavěným rychlým, štíhlým lodím zvaným drakary se objevovali nečekaně, dobývali nejen Irsko, Británii, Island, ale kolem Francie, Portugalska a Španělska se dostali dolů na jih, propluli dokonce Gibraltarským průlivem a Středozemním mořem až na Sicílii.

Paradoxně tenhle postrach Evropy žil doma na severu mezi sebou v míru, žádné rozbroje se netrpěly. Když tedy jistý Erik, pro svůj zrzavý vlas zvaný Rudý, zabil v hádce vesničana, shromáždění vikinských náčelníků ho vyzvalo, aby jejich skandinávskou zemi opustil.

Divoký Erik odešel jinam, ale opět zabíjel a musel do dalšího vyhnanství. Zamířil na Island. I tam ho ale zákaz dostihl a tak vyplul bouřlivými vodami oceánu dál na západ.

Po pár dnech dorazil k pohostinným břehům, zemi se zalíbením nazval Grönland čili Zelená země a na ostrově, kterému my říkáme Grónsko, se usadil. Založil město a do původní vlasti vyslal lodě, aby oznámil, že Zelená země čeká na nové osadníky.

Vikingská loď

Vikingská loď

Norsko, Lofoty, replika vikingské lodi Gokstad

Norsko, Lofoty, replika vikingské lodi Gokstad

Vikingové nevydrželi

Mezi těmi, kteří se dali zlákat, byl i obchodník Bjarni Herjólfsson. Jenže jeho loď se dostala do mlhy, břeh Grónska minula a vlny ji odnesly dál. Když se pak bílý závoj rozplynul, posádka spatřila v dálce obrysy neznámé země. Bjarni však na ni v tu chvíli zvědavý nebyl, rychle obrátil a dorazil do vytouženého Grónska.

Bjarniho vyprávění Grónsko velmi vzrušilo, jmenovitě syna Erika Rudého - mladého Leifa Erikssona.

První pokus se mu nevydařil, jenže přesvědčení, že Bjarniho neznámá země existuje, ho na moře hnalo znovu. Začal moudře: putoval kolem grónských břehů k severu, a teprve když na západě zahlédl temný obrys, který mohl signalizovat hledanou zemi, zamířil k němu.

Zprvu pluli podél ledovcových polí, až konečně uviděli kamenný, nehostinný břeh a nazvali ho Hellulandem, Zemí kamení. Další pobřeží, ke kterému se přiblížili, už vyhlíželo vstřícněji, i dali mu jméno Markland čili Země lesů.

Replika Kolumbovy lodi, La Palma, Kanárské ostrovy

Replika Kolumbovy lodi, La Palma, Kanárské ostrovy

Socha Kryštofa Kolumba ukazujícího na novou zemi, Barcelona

Socha Kryštofa Kolumba ukazujícího na novou zemi, Barcelona

Země vína

I boston se hlásí k Vikingům

Že Vinland snad ležel nedaleko Bostonu, má připomínat pomník, který ve městě Leifu Erikssonovi postavili v roce 1887. Objevují se však hlasy, že Vikingové dorazili až do Severní Karolíny.

A konečně přistáli v místě, které hýřilo šťavnatou zelení, a vstoupili na břeh. Strávili tam jen krátký čas, ale jeden z mužů z posádky stačil zaběhnout hlouběji do vnitrozemí, a když se znovu vynořil, tvrdil, že se tam najedl vinných hroznů. A tak tuhle zemi nazvali Vinlandem, Zemí vína.

Po návratu do Grónska inspiroval Leifův zážitek jeho bratra Thorwalda. Do Vinlandu odplul, vylodil se, založil osadu, tři roky tam žil, dokonce se mu narodilo dítě, ale když v bojích s domorodci zahynul, jeho kolegové se vrátili domů. Ani další pokusy Vikingů obsadit nový kontinent nevyšly, a tak z jeho historie vymizeli.

Ale příběh Rudého Erika a jeho synů Leifa a Thorwalda zachovaly ságy předávané z generace na generaci. Jejich pravděpodobnost historikové prověřovali a zdá se, že reálný základ mají, i když řada otázek přetrvává.

Je snad Helluland dnešní Baffinův ostrov a lesnatý Markland dnešní jižní Labrador? Byl opravdu Vinland dnešní Newfoundland? Právě na něm totiž v roce 1960 archeologové objevili zbytky typicky vikinského sídliště z 11. století včetně kovárny a přístřešků pro lodě.

Zřejmě tedy nemůžeme pochybovat, že Vikingové byli první, ale Kryštofu Kolumbovi přece jen patří větší zásluhy o propojení světa.

Pravda, Seveřané přistáli na severu, Kolumbus ve Střední Americe. Jenže na rozdíl od nich Evropě cestu na nový kontinent opravdu otevřel, i když za jeho časů to mělo dost krutou podobu.

Jaká sláva tedy Vikingům zbývá? Přinejmenším obdiv za odvahu, s níž propluli Severním ledovým oceánem. Za mořeplaveckou dovednost v časech, kdy mohli jen číst znamení přírody, chování ptáků i ryb, a pohyb hvězd a Slunce na obloze. K jejich měření jim musely stačit zářezy stupnice na primitivním dřevěném slunečním kompasu. Přesto dorazili tam, kam chtěli. A téměř pět set let před Kolumbem.





Nejčtenější

Horní stanice rotující lanovky na Monte Baldo
Jeskynní vodopád, elektrárna nebo dinosauří stopy. Nej místa u Gardy

V okolí jezera Garda najdete spousty pozoruhodných míst, Pokusili jsme se vybrat několik z nich, zejména v jeho severním cípu, která rozhodně stojí za...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Další z rubriky

Horní stanice rotující lanovky na Monte Baldo
Jeskynní vodopád, elektrárna nebo dinosauří stopy. Nej místa u Gardy

V okolí jezera Garda najdete spousty pozoruhodných míst, Pokusili jsme se vybrat několik z nich, zejména v jeho severním cípu, která rozhodně stojí za...  celý článek

Kempování u ledovce Matanuska. Na délku měří ledovec 43 kilometrů a pohybuje se...
Dvě třetiny Čechů vybírají dovolenou podle rizika teroristického útoku

Až 67 procent Čechů bere při výběru dovolené v úvahu riziko teroristického útoku v dané destinaci. Větší obavy mají hlavně starší lidé. Vyplývá to z průzkumu...  celý článek

Ilustrační foto
Nadalovy trenýrky i lože císařovny Sissi. 20 tipů na deštivou dovolenou

K moři jezdíme proto, abychom si užili sluníčka a trochu se opálili. Ale co dělat, když vám na dovolené v Chorvatsku, Řecku, Španělsku, Bulharsku nebo Turecku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.