Kdo nebyl na Plitvicích, nebyl v Chorvatsku...

  • 55
Při návštěvě Plitvických jezer v Chorvatsku se vám před očima odehraje příběh Mayova Pokladu na Stříbrném jezeře. Právě zdejší skvostná krajina nahradila filmovým hrdinům Vinnetouovi a Old Shatterhandovi Divoký západ.

Stojím před jeskyní na břehu modroučkého jezera Kaludjerovac, do jehož hladiny se opírají paprsky chorvatského slunce, a říkám si, tak tady byl schován indiánský poklad, který nenechaví běloši chtěli ukořistit pro sebe. Tedy aspoň tak se to odehrálo ve filmovém zpracování knížky Karla Maye Poklad na Stříbrném jezeře, ve kterém ušlechtilého apačského náčelníka Vinnetoua a jeho bílého bratra Old Shatterhanda hráli Pierre Brice a Lex Barker.

"Tlama" jeskyně na mě vyzývavě zívá. Jdu se podívat dovnitř, jestli tam po německých filmařích nějaký ten drahocenný plíšek z hory zlata, jež byla utopena v bažině, náhodou nezbyl. Nikde ani desetník, a tak aspoň vystoupám po schůdkách nahoru. Dostanu se až na vyhlídku, z které mám několik terasovitých jezírek, která přes vápencové schody spojují kypící vodopádky, jako na talíři.

Chorvatská modrozelená krása

Hrají všemi odstíny modré a zelené barvy podle toho, z jakého úhlu na ně dopadá sluneční svit, a podle toho, jak jsou hluboká. Azurová, šmolková, smaragdová, tyrkysová, blankytná... Až oči z té modrozelené nádhery přecházejí.

Sestoupím zase nazpátek k hladině Kaludjerovace. Voda je nádherně čistá. Dokonale průhledná. Až si říkám, jestli ji nějaký plavčík nezasypal vydatnou dávkou chloru. Ale ne, tady je to ryzí příroda. Žádné chemické čisticí prostředky nejsou potřeba.

Zázračný svět pod vodou

Díky své absolutní neposkvrněnosti fungují Plitvice jako dokonalé přírodní akvárium. Ze souše pozoruji desítky druhů rybek, jejichž hejna rejdí blízko břehu, a vidím každý pohyb žaber. Rybáři by se tu jistě vyřádili, jenže chytání je tady tabu.

Plitvický vodní svět se neomezuje jen na ryby, má mnohem širší nabídku. Na dně se předvádějí raci, kteří si to tam pozpátku šněrují z místa na místo. Pod hladinou zahlédnu i čolka a nezapomenu si vyfotit atraktivního, žlutočerného mloka, kterého jsem do té doby znal pouze z obrázků učebnice biologie. Skvrnitý obojživelník si lebedí na břehu, jako by se tam opaloval. Přestože stín okolních buků, javorů či jilmů poskytuje příjemný chládek před pražícím sluncem, voda v jezírcích vypadá tak lákavě - přímo svádivě. Hned bych do ní po hlavě zahučel.

Chorvatský poklad

Ale koupání je tu z pochopitelných důvodů zakázáno. Plitvice jsou tak nádherným přírodním parkem, že je nelze degenerovat na luxusní koupaliště. Musím si na cachtání prozatím nechat zajít chuť. Na plážích u Jadranu si ho budu moci užít víc než dost.

Jezírka jsou "prošpikovaná" přírodně vytvořenými hrázemi a úzkými dřevěnými lávkami, po nichž se přes vodní hladinu pomalu sunou šňůry turistů. Připomíná to "štrúdly" aut na chorvatských silnicích, které vznikají každý letní víkend při výměně dovolenkářských turnusů.

Plitvice jsou pravým chorvatským pokladem, který si návštěvníci země nemohou nechat uniknout. Lidí, kteří si ho kousek chtějí s sebou "odnést" alespoň na fotografiích, je rok od roku více. A vzhledem k popularitě chorvatského pobřeží mezi českou populací není překvapením, že se tu chvílemi budete cítit jako u "Mácháče".

Mistrovské dílo kreativní přírody

Plitvická jezera, která se nalézají skoro v polovině chorvatské podkovy na hranicích s Bosnou a Hercegovinou, jsou ideálním jednodenním výletkem pro ty, kteří se rekreují v severochorvatských jadranských letoviscích. Není také od věci zpříjemnit si návštěvou jezer únavnou zpáteční cestu do České republiky.

Od brány, kde se v sezoně za lístek pro dospělého platí v přepočtu téměř 400 korun, vás odveze malý autobus s přívěsem k nejvýše položenému (639 metrů nad mořem) Proščanskému jezeru, od kterého se dá po dobře značených cestičkách dobrat až k poslednímu, o 136 metrů níže umístěnému jezírku Novakoviča Brod, do nějž z 76metrové výšky padá řeka Plitvice, jež dala celé oblasti jméno. Není to žádná namáhavá túra, nýbrž pohodová procházka, kterou zvládnou i ti, kteří příliš neholdují horským pochodům.

Plitvická kaskáda

Plitvická kaskáda se skládá z šestnácti velkých jezer (největší je s 82 hektary Kozjak, přes který turisty převáží malá výletní loď) a početných dalších tůní, které připomínají jihoasijská terasovitá políčka s rýží. Na rozdíl od nich však vznikla zcela přirozeně.

Pórovité hráze, které "povolují" průtok jen několika vodopádům či vodopádkům, jsou tvořeny usazováním uhličitanu vápenatého. Kaskáda je nadále "v pohybu", některé travertinové bariéry dorůstají až o tři centimetry za rok, jiné se naopak pomalu drolí.

V parku se - mimo turistické trasy - nalézá mnoho endemických rostlin, jako například několik druhů lilií či orchidejí. Hluboko v lesích pak mají svoje útočiště také rysi, vlci či medvědi. Vodopády, krasové jeskyně, nebezpečné šelmy, orchideje, husté lesy, jezera...

Plitvice mi v mnohém připomínají romantickou krajinu, kterou jsem si jako desetiletý kluk vysnil při hltání mayovek. Je to jedinečný umělecký výtvor kreativní přírody a není žádných pochyb, že si Plitvická jezera svoje zařazení na seznam světového přírodního bohatství UNESCO zasloužila.

"Divoký východ" kolem Plitvic

Když se k parku od mořského pobřeží přibližujeme, máme trochu sevřená hrdla. Připomínky války mezi Srby a Chorvaty jsou příliš čerstvé. Vedle opravených domů můžete kolem silnice spatřit vypálené budovy nebo baráky, které mají na své fasádě jasně patrné stopy od kulek.

Ve srovnání s tím, co se v Chorvatsku a dalších částech bývalé Jugoslávie dělo v první polovině devadesátých let, vypadají přestřelky z příběhů Old Shatterhanda a jeho pokrevního bratra jako učiněná selanka.

Dnes však není žádný důvod z bezpečnostních důvodů návštěvu Plitvic odkládat. Válka, která se tady počátkem devadesátých let ničivě přehnala, skončila už před jedenácti lety. Během konfliktu byly zničeny ubytovací kapacity, ale jezer se vůbec nedotkl.

Paradoxně právě naopak. Přírodě, která si mohla pět let odpočinout od neustálého přívalu turistů, občanská válka na území bývalé Jugoslávie pomohla v regeneraci. Doufejme, že podobné drastické metody už nebudou k zachování chorvatského přírodního skvostu potřeba a že "Divoký východ" v postjugoslávském regionu patří do minulosti.

 

Plitvická jezera lákají filmaře, kteří hledají nedotčenou přírodu.

Plitvická jezera, Chorvatsko

Malebná zákoutí Plitvických jezer v Chorvatsku

Malebná zákoutí Plitvických jezer v Chorvatsku

Malebná zákoutí Plitvických jezer v Chorvatsku

Malebná zákoutí Plitvických jezer v Chorvatsku

Malebná zákoutí Plitvických jezer v Chorvatsku

Plitvická jezera, Chorvatsko