Kdo hledá, najde... když tomu věří

Nad Lipnem se hnala silná bouřka. Vraceli jsme se autem domů z nepodařeného rybolovu po cestě,která mezitím velmi rozmokla. Průtrž stále sílila, takže ani rychle puštěné stěrače nestíhaly odstranit přívaly vody. Po chvíli pomalé a opatrné jízdy se před námi objevila vichřicí skolená veliká bříza. Její široký kmen ležel přes celou cestu. Ani deset chlapů by s ní nepohnulo. Chvíli jsme tak bezradně stáli, až kamarád povídá: »Vidíš ty ohradníky kolem cesty? Tak za nimi jsou pastviny pro krávy,a pokud si dobře pamatuji, bývala tam cesta. Když ty ohradníky nadzdvihneš tak, abych mohl projet, zkusíme ji najít a břízu objedeme.« Vylezl jsem z bezpečí auta do hustého lijáku, obalil si ruce do rukávů a snažil se dráty co nejvíce nadzdvihnout. Podařilo se, našli jsme i bývalou polní cestu, projeli pastvinou a přes další ohradníky mohli spěchat k domovu. V bezpečí chaty jsem vystrašené manželce barvitě vylíčil všechny své hrdinské činy při rybolovu. Krásný a hrdý pocit z dramatického zážitku zhatil až pohled na mé rozedřené ruce, kde na prsteníčku cosi chybělo. Do háje,já jsem tam ztratil prsten z Thajska! Má euforie byla rázem pryč. Nemrzela mne ztráta jakéhosi majetku, ale byla to vzpomínka na pobyt v Thajsku. »Zajeď se tam ráno podívat a třeba ho najdeš,« uklidňoval mne Honza. Byl to nesmysl. Při vzpomínce,jak mi dráty sjely po prstech, a tím zřejmě katapultovaly můj prsten do širých pastvin, byla ta možnost velmi nepravděpodobná. Uléhal jsem se smíšenými pocity,ale jak se říká, ráno moudřejší večera. Hned po snídani, s myšlenkou, že člověk než něco vzdá, má to alespoň několikrát zkusit, jsem přece jen vyrazil hledat. K úspěchu je třeba nezlomná víra. Snad díky tomu moje pátrání ani moc dlouho netrvalo. Prsten ležel v trávě hned u prvních ohradníků a já byl šťastný jako blecha. S melodií na rtech a s pocitem, že svět je krásný,jsem se vracel k chatě,a protože času bylo dost, napadlo mne zastavit a jít se projít do lesa. Hned po pár krocích na mne vykoukly hlavy pravých hřibů. Bylo jich patnáct a byly zatím největší, jaké se mi kdy podařilo najít. Návrat domů byl triumfální a svět ještě krásnější.