Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde vznikaly Hitlerovy zázračné zbraně aneb smrt létala z Peeneműnde

aktualizováno 
Peeneműnde na severu Německa je magnetem pro milovníky vojenské historie. Právě v tomto městečku, ležícím na poloostrově Usedom poblíž Rujany, vyvíjeli Němci "zázračné" zbraně, rakety V1 a V2, které měly změnit průběh války. Z bývalé Hitlerovy továrny je dnes unikátní muzeum.

Německo, Peeneműnde. V-1 v Historicko-technickém informačním centru | foto: Vratislav KonečnýiDNES.cz

Přísně střežený polygon

O Peeneműnde se dlouhá léta nic nevědělo. Nedlouho po válce totiž nacistická vojska vystřídala armáda NDR a posléze i střelnice, zkušební polygon zbraní států Varšavské smlouvy. Celý rozlehlý prostor byl přísně střežený a utajovaný, všude byly hlídky, ostnaté dráty. Jakékoli přiblížení bylo kvalifikováno jako pokus o špionáž.

Širší veřejnost se o Peeneműnde poprvé dozvěděla až po pádu železné opony, kdy se na místě bývalé vývojové továrny na výrobu raket vybudovalo rozsáhlé muzeum.

Německo, Penneműnde. Historicko-technické informační centrum

Vrhače torpéd před bývalou Hitlerovou továrnou - dnes muzeem

Muzeum techniky i utrpení

Německo, Penneműnde. Historicko-technické informační centrumNa obrovské ploše Historicko-technického informačního centra, které se v Peeneműnde otevřelo v roce 1991, mohou návštěvníci shlédnout řadu velmi zajímavých expozic. Hlavní z nich je expozice o vývoji raket V-1 a V-2, s návazností na pozdější kosmický výzkum. Mimochodem, toho se v USA účastnil i hlavní konstruktér Hitlerových raket Werner von Braun, kterého Američané zajali a 'přinutili' ho pro ně na několik let pracovat.

Německo, Penneműnde. Historicko-technické informační centrumV muzeu jsou k vidění dokumentární filmy o výrobě, startech i neúspěších raketových zbraní.

V rozsáhlé hale je pak řada přednáškových sálů a multivizuálních expozic, doplněných fragmenty uchovaných zbraní a spoustou unikátních dokumentů. Například o montáži raket v podzemní továrně Dora poblíž Nordhausenu, kam se výroba přesunula po náletu britského bombardovacího letectva RAF na Peeneműnde v srpnu 1943.

Na několika hektarech, kde jsou opuštěná kasárna, si zájemci mohou prohlédnout ukázky vojenské techniky NDR. Jsou tu různé letouny, mimo jiné i třeba čs. podzvukový letoun L-39 Albatros, dále vrtulníky, rakety protivzdušné obrany, ale i systémy související s námořnictvem.

Německo, Penneműnde. Historicko-technické informační centrum

Fieseler Fi103 Duxford

Sovětská ponorka třídy Juliett

Německo, PenneműndeLahůdkou pak je ruská ponorka s označením U 481, ukotvená u mola v přístavišti mimo objekt továrny. Je to jeden ze šestnácti exemplářů třídy Juliett, podle kódu NATO. Po zaplacení pěti eur se můžete vydat do jejího trupu, prohlídka trvá zhruba patnáct až dvacet minut pro normálního návštěvníka, "ponorkáře" odtud musí téměř vyvléct násilím. Je na co se dívat, od periskopové místnosti přes ubikace, mapovou místnost, strojovnu, jídelnu, kilometry potrubí i různou techniku.

Pod vodou vydržel 85,9 metrů dlouhý kolos bez vynoření 33 dní. Maximální hloubka ponoru byla 300 metrů. Poháněly ji dva diesely a dva elektromotory. Posádku tvořilo osmdesát mužů.

Německo, Penneműnde. Historicko-technické informační centrum

Zbraně odplaty a operace Hydra

Naučná stezka

V areálu je naučná stezka v délce zhruba 22 km. Vede od strážních bunkrů přes vojenskou kapli, pomník švédskému králi Gustavu II. Adolfovi po zkušební polygony raket. Téměř všechny stavby v písečných dunách jsou ruiny. Někam můžete jen s placeným průvodcem kvůli nevybuchlému střelivu. Jinak ale všechny objekty ze stezky uvidíte také v audivizuální expozici v muzeu.

Do muzea v Peeneműnde se ale jezdí hlavně za raketami V-1 a V-2. S těmi chtěl Hitler změnit svět. Rakety měly být jeho zbraněmi odplaty.

Továrna na tzv. zázračné zbraně V – Vergeltungswaffe, umístěná v Peeneműnde, patřila k nejutajovanějším zařízením ve třetí říši. Byly tu pokusné střelnice, strážní objekty, vše pod přísnou kontrolou ze země i z moře. Zkoušely se tu rakety V-1 (Fi 103) a V-2 (německé označení bylo Agregatt-4).

Britské síly RAF se pokusily továrnu 17. srpna 1943 náletem zlikvidovat. Nejprve měl být zničen Karlshagen, kde bydleli vědci a vývojoví pracovníci. Poté obě tovární haly, vývojové středisko a odpalovací rampy. Mohutný úder RAF se ale minul účinkem. Když Němci ráno mapovali škody, zjistili, že byli povětšinou zabiti ruští váleční zajatci, kteří tu byli nasazeni s polskými dělníky. Nebyl zničen ani aerodynamický tunel, ani vývojové středisko V-1, a nepoškozena zůstala i dokumentace.

Navíc všechno, co bombardování poškodilo, nechali Němci záměrně dál v troskách, takže letecké snímkování přineslo obrázky zmaru a Spojenci tak byli přesvědčení, že Peeneműnde vyřadili z provozu. Nacisté ale mezitím přestěhovali aerodynamický tunel do Kochelu v Horním Bavorsku a odpalovací zkoušky a výcvik raketových jednotek do polské Blizny. Podzemní továrna, která dostala jméno Dora, se přesunula k Nordhausenu, v tunelech o délce 11,2 km pracovaly desetitisíce vězňů.

Hitler chtěl donutit Brity ke kapitulaci

V1Hitler nechal do Francie na pobřeží kanálu La Manche přemístit 155. protiletecký pluk. Hlavní strategií bylo rozsáhlé bombardování Anglie pomocí V-1 a V-2 a pokus o přinucení Spojenců k podepsání separátního míru.

V-2 létala po balistické dráze jako klasická raketa, zatímco V-1 létala podle předem nastaveného programu. Účinnější byla V-2, jak ukázaly i srovnávací testy, ale pro nasazení V-1 mluvily hlavně menší náklady. Zatímco výroba V-1 trvala asi 280 hodin a cena 3 500 marek byla poměrně nízká, V-2 stála 38 tisíc marek a práce na ní trvala 12 950 hodin.

Nicméně V-1 byla zranitelnější, Britové se jí účinně zbavovali i tím, že ji stíhači nabrali křídlem a vychýlili z letu, popřípadě ji ve vzduchu sestřelili.

Cílem byla nejen Anglie

V1K frontovému nasazení došlo 16. června 1944, kdy bylo proti Londýnu odpáleno 244 V-1. Do 26. března 1945 jich Němci odpálili na Londýn a jižní Anglii 10 492. Přes tři tisíce jich selhalo hned po startu, 1 847 jich zničili stíhači, 1 878 protiletadlové dělostřelectvo, 232 jich uvízlo v balonové přehradě.

Němci ale také ostřelovali Antverpy, 8 696 V-1 a Lutych 3 141, z čehož je vidět, jak velká produkce střel v říši byla. V-1 usmrtily 634 Angličanů a 17 981 jich zranily.

Když si Britové v srpnu mysleli, že se s V-1 dokázali vypořádat a částečně omezili evakuaci obyvatelstva na venkov, hlavně dětí a žen, 8. září v 18 hodin 43 minuty explodovala v Chiswicku první V-2. Zabila čtyři lidi a zranila deset.

Od 8. září do 13. října vypálili Němci jednadvacet V-2 na Paříž, cíl jich zasáhlo devatenáct. Do 27. března 1943 jich vyslali na Londýn a jižní Anglii 1 403, na cílové objekty jich dopadlo 1 054. Třináctého října začali posílat V-2 na Antverpy, Lutych a Brusel. Dohromady odpálili na tato města 2 050 raket.

Ani mohutné bombardování ale nacistům nebylo nic platné, převaha Spojenců nakonec válku rozhodla.

Čtvrtého května 1945 obsadila Peeneműnde Rudá armáda. Část objektů demontovala a odvezla. Zajatce z pracovního tábora, většinou Rusy, odvezla do lágrů na Sibiři. Od roku 1948 zde byla zřízena základna pro ruskou flotilu, v roce 1951 začala sloužit částečně jako báze Pobřežní stáže NDR. Námořní útoky tu nacvičovali i českoslovenští piloti. Když objekt převzal Bundeswehr v roce 1990, základna se postupně zpřístupnila veřejnosti.

Muzeum v Peeneműnde

Otevřeno
duben-září od 10 do 18 hodin
říjen-březen od 10 do 16 hodin
Od listopadu do března je zavřeno každé pondělí
Vstupné
6 eur/os., zlevněné 4 eura, rodinné 16 eur
Více o muzeu: www.peenemuende.de

Další tipy z poloostrova Usedom
Poloostrov Usedom je rekreační oblastí na Baltu, známou svými mořskými lázněmi, například Ahleck, Bansin, Koserow... Na mořském břehu jsou proslulé proutěné koše na opalování, bránící studenému větru, někde jsou i nudapláže. V oblasti jsou výborně udržované cyklistické stezky. Nyní tu vládne pohoda, byť je ubytování značně drahé. Zatímco dříve bylo Peeneműnde synonymem zakázaného území, dnes sem dokonce jezdí úzkokolejná výletní železnička. Pozoruhodné jsou tzv. mořské mosty - plata, na nichž se provozují výletní restaurace s dalekým výhledem na Balt.

Autoři:




Nejčtenější

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.