Kde vláda nechce daně a přidá vám na mercedes

  • 24
Palác brunejského sultána za 350 milionů dolarů je větší než Vatikán. Dvacet let stará stavba čítá 1788 pokojů a 200 toalet s kohoutky ve zlatě. Traduje se také, že tenhle absolvent britské vojenské akademie v Sandhurstu rád pilotuje svou helikoptéru, vybavenou zlatým kniplem a výkonnou stereosoupravou.

Takhle si žije 29. brunejský sultán v 39. roce své vlády. Premiér, ministr obrany i financí v jedné osobě, považovaný za nejbohatšího panovníka planety, 60letý Haji Hassanal Bolkiah Muizzaddin Waddaulah, je pokračovatelem nejstarší královské dynastie současnosti. Její historie trvá přes 600 let.

Byla to pestrá staletí. Brunej kdysi vládla celému Borneu, koneckonců i starý název tohoto východoasijského ostrova Kalimantan má základ ve slově Brunej.

Dnešní ropný státeček na severu tropického ostrova získal formální nezávislost na Velké Británii teprve v roce 1984. Žije zde sotva 350 tisíc obyvatel, je vedví rozdělen Malajsií a jeho území o rozloze 5770 kilometrů čtverečních by se vešlo skoro dvakrát do Jihočeského kraje.

Jak si žijí poddaní

Sultán sice spotřebovává nezanedbatelnou část příjmů z nerostného bohatství, ale na poddané zbude pořád dost, ač o panovníkově luxusu se jim může jen zdát. Brunej totiž není bohatá Dubaj, vystavěná ze skla a oceli. Například skoro desetina občanů, to je přes třicet tisíc obyvatel brunejské metropole Bandar Seri Begawanu, bydlí ve vodním městě v dřevěných domech na kůlech.

Takzvaný Kampung Ayer sice vypadá jako chudý příbuzný italských Benátek, ale nenechte se zmást, chudinská čtvrť to není ani náhodou. Najdete zde školy, obchody, policejní, hasičské i čerpací stanice, stejně jako ordinace lékařů či mešity. Jedině za restauracemi - vzhledem k převažující muslimské víře přísně nealkoholickými - vyplouvají Brunejci na pevninu.



Desetina obyvatel Bruneje bydlí v dřevěných domech
stojících na kůlech a přemisťuje se na motorových člunech.

Jízda vodním taxíkem ve vnitřních "ulicích" je úžasnou atrakcí, ale ještě lepší je zkusit bloudit pěšky po nekonečných chodnících bez zábradlí mezi domy, kde se jakoby nic prohánějí děti na kolech. Že by se i s bicyklem vykoupaly, nehrozí ani náhodou. To spíš skončí ve vodě zmatený Evropan, který bude rošťákům zdvořile uhýbat.

Nevídané výhody

Přestože tu na první pohled obyčejní lidé nežijí v přepychu, Brunejci si užívají na asijské poměry nevídaných výhod.

"Když potřebuju doktora, zaplatím za jeho služby dolar. Děti to mají zadarmo. A za mou sestrou, která bydlí ve vesnici v džungli, létá lékař vojenským vrtulníkem," tvrdí recepční rodinného hotýlku na břehu naproti vodní vesnici. "Vzdělání je zdarma včetně školního jídla a ubytování. Ve stáří dostáváme i důchod. A když si manžel nedávno kupoval mercedes, získal na něj příspěvek," šokuje nás hoteliérka. Ptám se jí, jak vysoké platí daně. Odpovědí je mi nechápavé zakroucení hlavou. "U nás nic takového neznáme."

Není divu, že kult sultánovy osobnosti je přímo nadpozemský. I v brunejské hymně se zpívá: "Bůh žehnej Vaší Výsosti, dopřej Vám dlouhého života..."

Přesto jsou zdejší silnice z nepochopitelného důvodu prázdné jako málokde jinde na světě. Totéž lze říci o ulicích ve městech, ale i plážích či parcích. Na mysl se vkrádá hororový pocit, jako by všichni všeho ve vteřině nechali a kamsi nenávratně zmizeli. Lidí se tu leckde naprosto zjevně nedostává, například blonďatí piloti aerolinií Royal Brunei rozhodně nepřipomínají Asiaty.

Nejen experti přicházejí z ciziny. I kormidelník na vodním taxíku - jehož se přitom většina sociálních vymožeností vůbec netýká - si pochvaloval, jak nesrovnatelně lépe se má v Bruneji než v rodném Bangladéši.

Nejstřeženější cenností - samozřejmě vedle sultána samého - jsou ropná pole na severním pobřeží, zásadní zdroj příjmů státního rozpočtu a také důvod, proč za benzin zaplatíte sedm korun na litr.



SULTÁN. 60letý Haji Hassanal Bolkiah Muizzaddin Waddaulah
je premiérem, ministrem financí i obrany.

Proslulí Gurkhové

U ropných zařízení, stejně jako poblíž vládcova sídla, potkáte nejednoho vojáka, který vypadá poněkud legračně. Ale jen na první pohled. Proslulí nepálští Gurkhové, vysocí často jen něco málo přes metr a půl, platí za nejstatečnější bojovníky světa. Řídí se heslem: Raději zemřít, než žít jako zbabělec. S mytickou kukri, malinkou mačetou z jejich výzbroje, dokážou hravě setnout kohokoli...

Za posledních 150 let nechyběli snad v žádném významnějším konfliktu. Byli v Afghánistánu, Iráku, Kosovu i Vietnamu. Rekrutují se ve věku 17 let z vesnic v nepálských horách a právě v Bruneji je vedle Velké Británie jejich hlavní základna. Tady absolvují desetiměsíční výcvikový kurz, po němž doma v himálajských vsích už navždy platí za hrdiny.



VODNÍ MĚSTO. Uprostřed laguny je vidět jedna z nejkrásnějších mešit na světě. Je zasvěcená Omarovi Alimu Saifuddienovi, zesnulému otci nynějšího vládce.

Pláže a lunaparky

Na severním pobřeží, nedaleko ropných polí, najdete i něco jiného: pás pláží s bělostným pískem, tak akorát divokým příbojem a velmi zvolna se svažujícím dnem. I tady však nejsou lidé. Přitom břeh je plný přístřešků s převlékárnami, jsou tu záchody s tekoucí vodou, vše zdarma. Chybějí už jen kýčovitě skloněné palmy, známé z jiných tropických rájů.

Dalším překvapením na pobřeží je Jerudong Park. Představte si, že máte jen pro sebe celý kodaňský zábavní park Tivoli. Zaplatíte v přepočtu 200 korun vstupného a desítky atrakcí jsou vaše. Jednotlivé "kolotoče" obsluhují muslimské ženy se zahalenými tvářemi, ale z reproduktorů vyřvávají americké hity. Podivuhodně strašidelný lunapark bez návštěvníků nedaleko metropole má otevřeno čtyřikrát týdně od 17 hodin do půlnoci.

Liduprázdné jsou i hluboké brunejské pralesy. Džunglový kraj Temburong na východě země, oddělený kusem Malajsie, je přístupný pouze lodí. Možná i proto se tu skrývá jedna z nejzachovalejších tropických džunglí světa, plná exotických květů, vůní, zvuků i živočichů.

Může se hodit

Bez víza
Loni na podzim zrušil sultán pro obyvatele Česka víza, čímž padla nutnost licitování s nejbližší brunejskou ambasádou v Berlíně o potvrzeném ubytování či zaplacených zpátečních letenkách.

Měna
V zemičce se platí brunejskými a singapurskými dolary, obě měny mají shodný kurz - okolo 14 korun. Ceny turistických služeb v Bruneji jsou podobné jako v Česku (s výjimkou předražených výletů do džungle). Většinou se lze domluvit anglicky.

Doprava
Do Bruneje sice létají tamější královské aerolinie z Frankfurtu i Londýna, ale nesrovnatelně levnější je letět z Evropy do thajského Bangkoku, tam přesednout za pár set korun na linku AirAsia do malajsijského Kota Kinabalu. Odtud pokračovat lodí přes "Sandokanův" ostrov Labuan (zhruba půl dne) nebo dalším letadlem (20 minut) do brunejské metropole Bandar Seri Begawanu.

 

Brunej

PALÁC BRUNEJSKÉHO SULTÁNA. Ve 20 let starém sultánově paláci se prý nachází 1788 pokojů a 200 toalet s kohoutky ve zlatě.

VODNÍ MĚSTO. Uprostřed laguny je vidět jedna z nejkrásnějších mešit na světě. Je zasvěcená Omarovi Alimu Saifuddienovi, zesnulému otci nynějšího vládce.

JAKO V BENÁTKÁCH. Desetina obyvatel Bruneje bydlí v dřevěných domech stojících na kůlech a přemisťuje se na motorových člunech.

Brunej - ilustrační mapka

PALÁC. Dvacet let stará stavba sultánova paláce má prý 1788 pokojů a 200 toalet s kohoutky ve zlatě.

SULTÁN. 60letý Haji Hassanal Bolkiah Muizzaddin Waddaulah je premiérem, ministrem financí i obrany.