Ferátový ráj kousek za českými hranicemi už sto let systematicky buduje Rakouský alpský spolek. Jestli ho chcete vyzkoušet, jeďte do alpského předhoří Rax a Schneeberg. Obě dvoutisícová pohoří místní turisté označují za Wiener Hausberge (vídeňské domácí hory) kvůli jejich blízkosti rakouské metropoli.
Feráty v Höllentalu, na Hohe Wand a v okolí chaty Ottohaus stojí za to vyzkoušet především těm, kteří se chystají do Alp nebo Dolomit.
Vybere si každý
Jenže Rax a Schneeberh nejsou jen turistickou oblastí, ale také domácím terénem pro snad všechny aktivity v přírodě, které Vídeňany mohou napadnout. Stametrové skalní srázy čekají na horolezce, modrá voda říčky Schwarza (Černá) sveze vodáky a lanovky i zubačky umožňují pohodlné pěší túry s dalekými rozhledy.
Milovníci lehkých, ale krajinově krásných ferát na pomezí mezi horolezectvím a turistikou míří nejčastěji do obrovského bočního údolí zvaného Grosses Höllental. Pod ním stojí chata Weichtalhaus s velkým neplaceným parkovištěm a z něho vyrážejí turisté na několik zajištěných cest. Všechny se v pětistupňové škále obtížnosti pohybují mezi A a B. Jsou tedy vhodné především pro obdivovatele přírody, začátečníky a zkušené rodiče s dětmi. Žádné velké sportovní výkony na nich nikdo nepředvede. Přesto má každý výstup své kouzlo.
Kronich, autor: Jan Machek
|
Feráty = ocelovým lanem, železnými kolíky a žebříky zajištěné cesty po strmých skálách jsou dostupné průměrným turistům, bez umělých pomůcek by se jednalo o náročné horolezecké túry. |
Za sportovními ferátami nejvyšších obtížností je nutno zajet o kousek vedle do masivu Rax do okolí chaty Ottohaus, nebo do pohoří Schneeberg na obrovskou skalní stěnu Hohe Wand, kde bylo v posledních letech několik takových vybudováno.
Na rozdíl od starých klasických ferát, které vedou nejkrásnějšími místy s dalekými rozhledy, jsou nové těžké cesty vybudovány pouze jako sportovní náčiní bez ohledu na okolní krajinu. Šplhání po jejich lanech zvládne každý, kdo nepropadá závratím, ale výstupy připomínají spíše hasičské cvičení, než výlet do přírody.
Několik tipů na feráty, které stojí za to
SPORTOVNÍ FERÁTY V OKOLÍ CHATY OTTOHAUS
Kronich představuje krátký hodinový okruh okolo chaty se dvaceti minutami těžkého lezení. Pokud tuto ferátu zdoláte, můžete ji považovat za vstupenku na dlouhé a obtížné výstupy.
Hans von Haid popisují různé průvodce různě. Jasné však je, že je velmi dlouhá, hodně těžká a má mnoho variant v dolní i horní části. Výhodou je, že se z ní dá na několika místech utéci. Může se to hodit za špatného počasí nebo při velké únavě. Doba výstupu je podle kondice a zvolené varianty od jedné do čtyř hodin.
Haidsteig, autor: Jan Machek
SPORTOVNÍ FERÁTY NA HOHE WAND
Wildenauersteig (jméno má po obci Wildenau) stoupá sto metrů kolmo na samostatnou skalní věž. Je osazen pouze železnými kramlemi a není vybaven jistícím lanem. Nedoporučuje se tady mít závratě!
HTL Steig vede celou dvousetpadesátimetrovou stěnou od úpatí až k restauraci na jejím vrcholu. Je označována za celkové nejnáročnější ferátu v okolí Vídně.
Blut-spur (Krvavá spára) je pouhých pětatřicet metrů dlouhá extrémní sportovní zajištěná cesta nejvyšší obtížnosti v horní části stěny.
TURISTCKÉ FERÁTY V GROSSES HöLLENTAL
Wachthüttlkamm (Hřeben k ochranným chatám) stoupá lesem po širokém hřebeni. Do cesty se co chvíli staví zarostlé skalky, šikmé skalní prahy a podobné nepříjemnosti. Stavitelé cesty taková místa zpřístupnili žebříky a zábradlím. Kdo ještě nebyl na ferátě, může si to tady vyzkoušet. Není potřeba speciálního vybavení.
Teufelsbadstuben (Ďáblova koupelna) je dlouhá vyhlídková túra, která využívá skalních teras, po kterých traverzuje až na vrchol pětisetmetrové stěny a setkává se tam s Wachthüttlkamm. Pěšina je tu a tam zajištěná ocelovým lanem, jednotlivá patra skalních lávek překonává několik kovových žebříků.
Teufelbad, autor: Jakub Turek
Alpenvereinsteig (pojmenovaná po Alpském spolku, který ji nechal vybudovat) začíná populárním šedesátimetrovým žebříkem, který slouží turistům ji více než sto let. Cesta končí u vyhlídky Höllentalaussicht.
Gaisloch (Gaisova rokle) je nejnáročnější ze všech ferát v oblasti. Je nejdále v údolí, časově nejnáročnější, nejtěžší a ještě tu často bývá vlhká skála, protože skrze ní protéká potůček. Během túry je nutno překonat tisícimetrové převýšení, a z toho třetinu lezením po skále.
Hoyosch (jméno nese po Habsburkovi Ernst-Grafovi) byla téměř zapomenuta a vypadalo to, že je odsouzená k zániku. Před pár lety však byla obnovena. Protože vede na druhé straně údolí, než všechny ostatní cesty, můžete na ní vychutnat klid, osamělost a také značně převýšení.
|
Může se hodit Doprava Autem přes Brno, Znojmo a Hatě. V Rakousku se orientujeme na Hollabrun, St. Pölten a Schwarzau. Vlakem lze jet do Vídně a pokračovat do Payersbachu a přestoupit na autobus, který jezdí několikrát denně. Ubytování Neplacené tábořiště je v osadě Kaiserbrunn. Hned u silnice se táboří na parkovišti, kde jsou k dispozici toalety a pitná i teplá voda. Nejlevnější ubytování pod střechou poskytuje turisticko-horolezecko-vodácké centrum na chatě Weichtalhaus. Ve všech vesnicích v okolí jsou ubytovací hostince, kde stojí noc se snídaní 20 až 30 euro. Doporučené vybavení na zajištěné cesty Túry vyžadují pevné pohorky, kompletní ferátovou soupravu (horolezecký úvazek, krátké lano, lanovou brzdu a karabiny) a přilbu. Velmi se hodí mapa, busola a případně tištěný průvodce. Nezbytností je lékárnička a mobil na zavolání pomoci po případném úrazu. Nepodceňujte počasí, a vezměte si s sebou nepromokavou bundu a teplé oblečení. Na delší túry budete potřebovat jídlo a pití na celý den. To všechno by se vám mělo vejít do malého batůžku, aby nepřekážel při lezení. Užitečné weby Průvodce po ferátách: www.bergsteigen.at |
