Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde se zastavil čas

  15:27aktualizováno  15:27
Přímo v centru nenápadného moravského města Třebíče, po levém břehu řeky Jihlavy, se rozkládá jedno z pravděpodobně nejzachovalejších židovských ghett v České republice a v Evropě vůbec.

První písemné zmínky o osídlování tohoto města Židy sahají do roku 1410, ale před pokládá se, že zde byli již mnohem dříve. Levý břeh byl pro četné povodně a skalnaté srázy pro ostatní kupce značně nevýhodný. Židé se usadili právě zde a stali se v řemeslech a obchodech křesťanskému obyvatelstvu velkou konkurencí. Byli zatíženi vysokými daněmi a poplatky, i přesto se však jednomu z nejstarších moravských židovských ghett nevedlo špatně.

Na počátku 19. století mělo již 1170 obyvatel, avšak po nabytí plných občanských práv Židů v roce 1848 spousta z nich využila výhodnějších podmínek v Brně, Jihlavě a jiných městech. O konec historie třebíčských Židů se postarala 2. světová válka. 18. a 19. května 1942 bylo nacisty deportováno do koncentračního tábora v Terezíně a poté do vyhlazovacích táborů 280 zdejších Židů. Z nich se zpátky vrátilo pouze 10. Židovské ghetto v Třebíči bezpečně najdete, když vyjdete přímo z hlavního náměstí a budete se držet "žlutého zvířáka" (originálních turistických směrovek, vytvořených dětmi ze Zvláštní školy Cyrilometodějská, kterým si Třebíčtí navykli říkat "zvířáci").

Malebné, úzké, kameny vydlážděné uličky a 123 staveb, ze kterých vyzařuje zvláštní atmosféra, židovský hřbitov - jeden z největších v republice, s 3000 náhrobky a dvě synagogy určitě stojí za shlédnutí. Přední synagoga v současné době slouží jako kostel Česko slovenské církve husitské. Zadní, pozdně renesanční synagoga, pocházející ze 16. sto letí, byla naposledy využívána k modlitbám ve 20 letech toho to století.

Později ji používala jako sklad firma I. H. Subak a synové zabývající se koželužstvím, a po válce n.p. Zelenina Třebíč. Synagoga byla v havarijním stavu, a v 80. letech měla být dokonce i s celým ghet tem zbourána, aby se zde vystavily paneláky. Nic z toho se však nestalo a ke konci 80. let započala její rozsáhlá rekonstrukce. Jelikož v Třebíči již neexistuje židovská komunita, která by zde vykonávala své bohoslužby, slouží synagoga k pořádání výstav, koncertů a shromáždění.

V horní, ženské galerii, odkud bohoslužby sledovaly ženy, protože se jich ne mohly přímo účastnit, se nachází zdařilá stálá expozice památek třebíčské židovské obce, obsahující spoustu fotografií, dokumentů a předmětů. Mnoho z nich bylo do Třebíče navráceno z depozitáře pražského Židovského muzea, kam byly převezeny po nacistickém holocaustu. Při průchodu ghettem se zdá, jak o by se zde zastavil čas. Zdánlivě mrtvé židovské ghetto přesto dýchá novým životem. Po ulicích se prohánějí děti, auta tu jako všude jinde postávají na zóně, která je označena jako pěší... Potomky židovských zakladatelů ghetta už tu nenajdete, ale cosi zvláštního a nepopsatelného tu po nich stejně zůstalo.

Může se hodit

OTEVÍRACÍ DOBA

Zadní synagoga otevřena:

Po-Pá 10:00-12:00 13:00-17:00
So-Ne 10:00-17:00

DALŠÍ INFORMACE

Městské informační a turistické centrum
Karlovo náměstí 56
tel: 0618/896 120

OFICIÁLNÍ STRÁNKY TŘEBÍČE

www.trebic-city.cz


Židovský hřbitov v Třebíči.

Autor:




Nejčtenější

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.