Zeptejte se na to Prave na Queen Street 632, tedy blizoucko u Prague Deli je to blazene posezeni a pokecani. Když chces, muzes cesko-slovensky, když Ti to nevyhovuje, muzes anglicky.
Vlasticka a Milos – to jsou partneri jak za bar-pultem, tak i v zivote, jsou i na tuto eventualitu pripraveni. A v Heart of Europe Pub (tj. anglicky nazev u te Vlasticky) jsou pripraveni i na jiné věci: ze někdo chce party, ze jiny si preje mit svatebni hostinu, ze se zde sejde nespocetne lidi, kteří se vraceji prave z divadla, ze si zde daji sraz třeba ceskoslovensti herci Noveho divadla po zkousce, nebo ze zde vystoupi ceskoslovensti ti umelci z Prahy ci Bratislavy.
Ne, hospoda není tak velka, aby si umelci pripadali jako na divadle, ale na kratke skece, estradni humor ci pro besedu je to mistnost jak delana. Potvrdi vam to třeba Iveta Simonova, Eva Pilarova, “znackovi” herci pani Stella Zazvorkova, Vaclav Postranecky , Emilie Vasaryova, Ladislav Smoljak, Jan Hlavacova, Iva Janzurova a mnozi další, na jejichz jmena si nemohu hned ted vzpomenout. Jak prijemne se da posedet mezi svymi, to dokazuji i další navstevy turistu nejen z domoviny, které se pravidelne vraceji.
A co naší hokejiste, jimz jsou Toronto a jina kanadska a americka města na prechodnou dobu jakymsi druhym domovem. Není to tak davno, kdy jsme se zde setkavali se svetovou kapacitou hokejoveho umeni Jaromirem Jagrem, ted si v restauraci potrasaji rukou Tomase Kaberleho. A ještě jednu zvlastnost Heart of Europe Pub ma, vlastne je to rarita, která nemá nikde jinde obdoby: naleznete v ni knihovnu se ctenarskym koutem. Jak se sem dostala?
Jednoduse: mnoho Cechu si zejména po revoluci porizuje nove knihy a tech, které pro ne nemaji potrebnou hodnotu, odkladaji. Moznosti, jak odlozit takovou knihu je hodne, ale mnozi zvolili Vlasticcinu nabidku, aby je “odlozili” prave tady. A tak se i stalo. A nemyslete si, nejsou tam jenom braky. Ctenari si mohou si vybrat i z krasne literatury, pohadek, romanu starsich i novejsich, ze sci-fi, dokonce i ucebnice se zde najdou, a kdo vi co ještě.
Sympaticke na tomto paru je i to, ze nepripousteji v hospode zadne narodne-politické diskuse. Vsechny pocity pro- cechismu ci pro-slovakismu museji zustat prede dvermi hospody. Tady jsou vitani vsichni a kdykoliv.
Tak vidite, a to se rekne obycejna hospoda. Tato existuje od roku 1993. Kazda navsteva je zde zaznamenana – jak? V celkem osmi albech se zhruba dnes 2500 fotografiemi je sledovan život hospody prakticky od jejiho otevreni. Je zajimave si jimi listovat…
Vite, kolik ceskych hospod uz preslo historii emigrantu? Nemohu poslouzit presnym cislem, ale faktem je, ze uz proste nejsou. Není to tak davno, kdy na teze ulici – tedy na Queen St. – si mohli Cesi a Slovaci vybrat z nekolika. A ještě před pulrokem ze dvou – tou druhou, a také znamou, bylo Pepo‘s Bistro. O kousicek dal na zapad visel ještě do nedavna jeho napis.
Ale Vlasta s Pepou (zajimave na tomto paru bylo to, ze Vlasta, ac Ceska, narozena v Praze, mluvila slovensky, a Pepo, ac narozen na Slovensku, zase cesky – nikdo nevedel proc) uz zkvitovali. Jednoduse byli unaveni. Poslednich nekoli let ale měli klientelu vice kanadskou než ceskoslovenkou , jak si postezovali – snad proto, ze Vlasticka svým usmevem a maminkovskou starostlivosti hosty prirozene vice pritahovala? At je to tak ci onak, faktem je, ze byt v Toronte a nenavstivit tuto ceskou hospodu, to by byla chyba…
Ale Vlasticcina a Milosova hospoda není jedina, kam turiste radi zavitaji. Tou druhou, a rovnez se stavajici znamou, je hospoda na Dundas Street West, cislo 2872. Jmenuje se JuctionGardens Restaurant. Vede ji Maruska. Zkusena hospodska, zena, která nejde daleko pro slovo. I ta ma ve svém budoaru co nabidnout. Mnohem vetsi prostor nez Pub, protože jeji hospoda ma i basement (bejsment, tedy podzemi) vybaven pro rozlicne akce. Mj. se zavitali napr. pani Lasica a Satinsky.
Ani jedna ani druha si nejsou konkurentkami. V obou hospodach totiž velice dobře vari.U Vlasticky Pavel (zvany Cert), u Marusky jeji maminka. Roztomila a nesmirne pracovita zena, která doma spoustu let delala totez. Chcete-li rizek jako sloni ucho, zajdete k Vlasticce, chcete-li dobrou rybu, pak k Marusce. Ale dobře vychlazene pivo dostanete tam i tam.
Takze, kam na kus české reci a kde podebatovat o budoucnosti světa? Vyber není siroky, zato kvalitni. At zavitate tam ci onde, mohu vas uz dnes ujistit, ze po prochazce podzimnim Torontem si svoji dusi prijemne naladite na obou mistech. A domu ze si budete odvazet vzpominky jenom prijemne. O to mi v mych tipech na setkani Cechu s Cecho(Slovaky) prece slo. Priste o ceskoslovenskem divadle, jehož historii pisou ceskoslovensti nadsenci tricet let oficialne ( neoficialne ale mnohem dele).
PS: dekujeme vsem, kteří nam napsali i několik milych radku
Z ontarijskeho Bramptonu srdecne zdravi Vera a Petr Kohoutovi.
vera.kohout@sympatico.ca
