Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde se skrývá genius loci ryzích Beskyd

aktualizováno  10. května 8:00
Taková místa už v Česku objevíte málokde. V tomhle překrásném pohoří ještě narazíte na samoty obklopené loukami s pasoucími se kravkami, na úzkých kamenitých políčkách spatříte koně zapřažené do pluhu... Tohle jsou Slezské Beskydy. Místo, kde odkud ještě nezmizel původní člověk a jeho život, takže celá oblast dýchá osobitým geniem loci.
Panorama polské části Slezských Beskyd od Velké Čantoryje

Panorama polské části Slezských Beskyd od Velké Čantoryje | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Bez rekreačních středisek

Česká část Slezských Beskyd je tak trochu opomíjená, protože většina turistů dává přednost sousedním mnohem známějším Moravskoslezským Beskydům s mnoha proslulými rekreačními středisky. V české části Slezských Beskyd turistická střediska chybí a hory vyhledávají k jednodenním výletům převážně jen obyvatelé blízkých měst (Třinec, Těšín, Ostravsko).

Hlavním lákadlem české části Slezských Beskyd je zhruba 12 km dlouhý česko-polský pohraniční hřeben spojující dvě významné hory – Velkou Čantoryji (995 m) na severu a Velký Stožek (978 m) na jihu pohoří.

Trasa, spojující oba vrcholy, značená v celé délce modrými značkami, patří svou malebností k nejkrásnějším hřebenovkám na území Česka. Převládá na ní typický beskydský terén s charakteristickým střídáním lesních partií, otevřených luk a pastvin, na nichž jsou roztroušeny osamocené usedlosti. Na české straně jsou sice mnohdy přeměněny na rekreační chalupy, na polské však stále slouží trvalému bydlení. Z mnohých míst se otevírají daleké výhledy na vzdálené horizonty horských hřbetů i do hluboce zaříznutých údolí.



Život na hřebenech Slezských Beskyd
* VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE NAJDETE ZDE

Rozhledna za 7 milionů

Nejkrásnější rozhled na všechny strany nabízí v české části Slezských Beskyd 28 m vysoká rozhledna na vrcholu Velké Čantoryje. Pyšní se přívlastkem "nejvýchodnější na území ČR" a byla postavena za pouhé tři měsíce na podzim 2002 díky soukromé iniciativě bratrů Lubojackých z Třince, kteří celou investici v hodnotě téměř 7 milionů Kč zaplatili.

Z ochozu vyhlídkové věže lze snadno dohlédnout na protilehlé Moravskoslezské Beskydy s dominující Lysou horou, při dobré viditelnosti se v dálce rýsuje i plochý masív Hrubého Jeseníku s Pradědem, na opačné straně pak rozeklané štíty Malé Fatry a Tater.

Necelý půlkilometr od vrcholu Velké Čantoryje, kde funguje také hraniční přechod pro pěší, stojí česká turistická chata. Poblíž má konečnou sedačková lanová dráha z polského letoviska Ustroň. Další možnosti občerstvení, případně jednoduchého ubytování nabízejí na česko-polském hřebeni polské chaty – jedna stojí pod Velkým Šošovem (886 m), druhá na Velkém Stožku (zde je rovněž v provozu hraniční přechod pro turisty).



Chata na Čantoryji je oblíbeným cílem turistů

Může se hodit

Jak se dostat do české části Slezských Beskyd

  • Pod Slezské Beskydy se dopravíte po hlavním silničním nebo železničním tahu Ostrava – Český Těšín – Žilina.
  • Jedním z východisek ke zdolání česko-polské hřebenovky je město Jablunkov – centrum okolního goralského kraje. Vycházejí odtud dvě žlutě značené trasy směrem k Velkému Stožku: jedna hned od vlakového (či autobusového) nádraží, druhá z náměstí. Obě výstupové varianty jsou přibližně stejně dlouhé, trvají zhruba 2 hodiny a překonávají celkové převýšení okolo 600 m.
  • Na opačném severním konci pohoří lze použít jako východisko rázovitou obec Nýdek, kde stojí cenný dřevěný kostel z roku 1576. Nýdek, kam jezdí autobus od vlakového nádraží v Bystřici nad Olší nebo Třince, leží v hlubokém údolí přímo pod Velkou Čantoryjí – výstup trvá zhruba 1,5 hodiny.

Mapy

  • 1 : 50 000 KČT č. 97 - Slezské Beskydy a Jablunkovsko
  • 1 : 50 000 SHOCart č. 69 - Moravskoslezské Beskydy

Kde pramení Wisla

Nenahlédnout alespoň na den do polské části Slezských Beskyd znamená ochudit se o spoustu krásných zážitků, zvláště pokud je tato oblast od nás celkem dobře dostupná.

Známým turistickým centrem na polské straně Slezských Beskyd je letovisko Wisla, které nese jméno národní polské řeky pramenící v okolních kopcích. Okolím Wisly vede nepřeberné množství pěších i cyklistických túr různé délky i stupně náročnosti. Všechny mají přitom jedno společné: vedou horskou krajinou, která je ve srovnání s beskydskými terény v Česku, ale i na Slovensku, mnohem zachovalejší. Nejde přitom jen o již zmíněné trvalé osídlení horské krajiny, ale i zdravější lesní porosty s přirozenější druhovou skladbou a citlivějším přístupem v obhospodařování.

Přírodovědecky nejcennější a turisty také nejvyhledávanější lokalitu představuje rozlehlý masiv Baraní hory (1220 m), jejíž vrchol tvoří druhý nejvyšší bod celého pohoří. Z výstupových tras je určitě nejhezčí modrá, která začíná v osadě Czarne, asi 9 km jihovýchodně od Wisly.

Nenáročné stoupání vede kolem pramenné zdrojnice národní polské řeky, jejíž průzračné vody vytvářejí na pískovcových skalních stupních v kamenitém korytě malebné peřeje a kaskády. Asi dvouhodinový výstup bukojedlovým pralesem končí na plochém vrcholovém temeni, které pokrývají zakrslé porosty horských smrčin. Největší atrakcí je ovšem železná rozhledna z roku 1991, poskytující nad korunami stromů, podobně jako věž na Čantoryji, nerušený kruhový výhled.



Rozhledna na Baraní hoře (1220 m) z roku 1991

Rodištěm slavného alpinisty

Z Baraní hory se značené trasy rozbíhají prakticky do všech stran. Asi tři hodiny trvá pochod východním směrem do horského sedla Kubalonka (761 m), odkud je to kousek autobusem anebo i pěšky (5 km) zpět do Wisly. V sedle se nacházejí bufety a chata, stojí zde i nevelká kaple, kde si polští turisté a horolezci každý rok připomínají smrt polského alpinisty Jerzyho Kukuczky, který jako druhý člověk na naší planetě vystoupil na všech 14 osmitisícovek (zahynul 14. 10. 1989 ve svazích himalájského Lhotse).

Rodiče Kukuczky pocházeli z goralské dědiny Istebne pod Kubalonkou, kde slavný horolezec trávil v mládí prázdniny a kde se patrně zrodil i jeho silný vztah k horám.

Jiná trasa v délce cca 4 hodiny vede z Baraní hory po hlavním hřebeni Slezských Beskyd severním směrem na nejvyšší vrchol Szkrzyczne (1257 m), který je spojen sedačkovou lanovkou se známým turistickým a zejména lyžařským střediskem Szczyrk. Na severních svazích masivu Skrzyczne se nacházejí jedny z nejkvalitnějších polských terénů sjezdového lyžování – zdejší černá sjezdovka měří 3 km a splňuje požadavky lyžařské federace FIS na pořádání mezinárodních závodů.



Kaskády Wisly pod Baraní horou

Pro zpestření sestup do jeskyně

Zdlouhavý hřebenový pochod mezi Baraní horou a Szczyrkem, vedoucí z velké části lesem, si lze zpestřit návštěvou pseudokrasové Malinowske jeskyně pod vrchem Malinowska skala (1152 m), která představuje jediný zpřístupněný přírodní výtvor tohoto druhu v celých Západních Karpatech.

Jde o obrovskou vertikální puklinu bez krápníkové výzdoby, jejíž vznik podmínily gravitační pohyby pískovcových  bloků. Úzká jeskyně má délku 136 m, výšku 18 m a při její návštěvě je třeba počítat s nějakým tím bahnitým šrámem...

Může se hodit

Jak se dostat do Slezských Beskyd

  • Dopravu od nás do polské části Slezských Beskyd lze realizovat vlastním i veřejným dopravním prostředkem. Pro kolo či automobil se nabízejí hraniční přechody v Třinci-Horní Líšné anebo v Bukovci, z nichž je to jen pár kilometrů do Wisly.
  • Zvolíte-li vlak, pak musíte vyrazit brzy ráno z Polského Těšína, přičemž je obvykle nutné přestoupit v Goleszówě.
  • Nabídka polských autobusových linek je mnohem širší – z Polského Těšína lze přijet nejenom do Wisly, ale celkem rychle i do letoviska Szczyrk pod nejvyšší horou Slezských Beskyd (s přestupem v Bialsko-Biale).

 

Autoři:




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.