Nevim, kde jinde byste se mohli s takovou raritou setkat. Pokud se nemylim, pak Cechoslovaci hraji divadlo jeste ve Vancouveru, neco takoveho dycha i v Chicagu, ale nemam podrobnejsi zpravy ani o kvalite, intenzite a ani o repertoaru, ktere tyto sceny davaji. A jsou-li aktivni, pak ale ne tak aktivni jako Nove divadlo v Toronte, ktere ma dokonce i sve predplatitele.
Se zalozenim Noveho divadla se traduje historka, charakterizujici skladbu emigracni vlny tehdejsich let. Byla zaznamenana pametniky a zvecnena v brozure vydane Novym divadlem pri prilezitosti jeho 25. vyroci. Ferda Culik, jeden ze zakadatelu a pozdeji reziseru a hercu ND, si v te dobe zavzpominal: "V prosinci 1969 zacala schuze ceskych a slovenskych kumstyru-emigrantu v Toronte. Ta schuze zacala neuveritelne. Jako prvni se o slovo prihlasil jakysi pan a spustil: Soudruzi a soudruzky... Dal se uz nedostal. Pak uz jednani melo hladky prubeh. Po chvili vstal jakysi mladik a oznamil, ze organizuje ceske divadlo a ze zacina zkouset Jiraskovu Lucernu. Zalovil jsem v kapse a na papirek napsal: Pane Toman, jsem reziser a herec, krome mne jsou tu dalsi tri lide z prazskeho divadla Maj. Jsme k dispozici. A druhy den jsem jiz zkousel Klaska, manzelka Irma Klaskovou, Zlata Novotna komornou a Jan Novotny France. Malovali jsme kulisy, vyrabeli rekvizity, prodavali listky. Proste, bylo to divadlo plne obrozeneckeho nadseni...".
Je prirozene, ze nez si divadlo vybudovalo svou pozici, nebyvaly saly na predstavenich plne. Prvni
zlom nastal v roce 1975, kdyz prijel Jiri Voskovec, aby zahral v Dankove hre Ctyricet zlosynu a jedno nevinatko hlavni roli. Dalsim vyznamnym uspechem bylo uvedeni hry Josef Skvoreckeho, jednoho z vyznamnych emigrantu a jedna z nejvyznamnejsich emigrantskych osobnosti vubec, Buh do domu, kterou spisovatel napsal vyhradne pro Nove divadlo.
Mozna, ze vas udivi, ze divadlo nema trvalou ci vlastni scenu. Ne, nema a mit ani nebude. Proto za ta leta uz vystridalo celou radu (mnohdy radoby) scen v objektech skol ci kulturnich organizaci v Toronte. Mnohokrate hostovalo napr. v Adelaide Court Theatre, St. Lawrence Hall, St. Vladimir Institute, St. Lawrence Centre apod. Nejdele pobylo v Limelight Theatre, a to diky tomu, ze spolumajitelem byl Cech, ohromny fanda do divadla, profesionalni herec a reziser Ada Toman (ktery dnes zije opet v Cechach a divadlu se nadale venuje). Od roku 1993 se ale podarilo pravidelne pronajimat divadlo, ktere nabizi pomerne slusne technicke vybaveni vcetne saten a (donedavna i neplaceneho) velkeho parkoviste. Nazev ustavu je J. Workman Auditorium, a snad vas ani moc neprekvapi, ze se jedna o ustav pro mentalne nemocne. Tak trochu herci vzali tuto skutecnost za prirozenou, protoze jenom blazen do divadla muze byt pres cely den v praci a po vecerech studovat roli, premyslet o rezii, zhotovovat rekvizity ci sit kostymy. A takovych "blaznu" se najde opravdu dost, zejmena, potrebuje-li hra pocetne obsazeni. Vezmete takove Furianty, Podskalaka (tenkrat s Pepickem Zimou), Hratku s certem ci hudebni komedii Holka nebo kluk, kde bylo na scene na 38 hercu vcetne sboru. To tenkrate hralo vsechno, co melo ruce a nohy...
Ostatne, hostu jsme v nasem divadle uvitali mnohem vice. Zacalo to v roce 1994 prave Haslerovym Podskalakem a prvnim hostem na scene Noveho divadla Josefem Zimou; pak prijela Stella Zazvorkova, ay si s nami zahrala v detektivce Vrazda na fare. V nasledujici sezone u nas hostoval Vaclav Postranecky v Gogolove Zenitbe, pak si s nami zahrala Jana Hlavacova svoji Opalu ve hre Opala je poklad, v roce 1997 jsme privitali Ladislava Smoljaka s jeho Zaskokem, o rok pozdeji nas navstevou poctila Emilia Vasaryova v komedii Divadelni komedie a poslednim hostem v roce 1999 byl Antonin Prochazka z plzenskeho Komorniho divadla.
Repertoar Noveho divadla v Toronte je ruznorody: od klasiky pres operety, komedie, dramata, detektivky az po soucasne autory, jakymi jsou napr. Neil Simon, Jiri Suchy, Bohumil Hrabal, Vaclav Havel ci vzpominany Josef Skvorecky a dalsi. Jen namatkou predkladam nektere tituly - Lucerna, Hratky s certem, Srpnova nedele, Oldrich a Bozena, Deset malych cernousku, Romeo a Julie na konci listopadu, Mamzelle Nitouche, Divotvorny hrnec (V+W), Bila nemoc, Bambini di Praga, Polska krev, Pokouseni, Revizor v santanu, Rozladene dueto, morytat Ctverylka anebo Stika k obedu, Nezvany host anebo Kaviar nebo cocka, Hledam devce na boogie-woogie a dalsi. Celkem to za tu tricitku let dela na 130 odehranych titulu, nepocitaje v to prilezitostne akce (silvestry ci vecery poezie) a zajezdova vystoupeni.
V poslednich nekolia letech se Nove divadlo spokojuje "jen" se tremi tituly za sezonu (kdysi jich byvalo az pet), ktera zacina prvni premierou zhruba zacatkem listopadu, dalsi se odehrava v prosinci ci zacatkem ledna a posledni pak zacatkem kvetna. Je jednoduche si spocitat, kolik dnu (nemluvim o mesicich) maji herci pro nastudovani kazdeho titulu. Schazeji se trikrat v tydnu po vecerech v prumeru po dva mesice pred premierou. A le jsou to dva mesice skutecne vycerpavajici, herci jedou naplno. Bez ohledu na svuj volny cas, zkousi se i v nedeli. Pro sehrani se s hostujicim hercem na scene ale zbyva pouhopouhy tyden. Kolik uzasne reziserske, organizatorske, hudebni i herecke prace museji zvladnout a vydat, to dokaze ocenit jenom profesional. A jeste obecenstvo Noveho divadla. To je proste jednim slovem uzasne. Mnozi se sem dopravuji az z Ameriky, jen aby jim divadlo neuteklo. Setkani s divadlem patri k neopakovatelnym zazitkum zejmena tech, kteri tento den berou jako prilezitost se pozdravit s prateli, jiz bydli na druhem konci mesta ci provincie. O prestavce se nabizi chvilka si v hale popovidat, ochutnat ceske dobroty z kuchyne znameho Prague Deli ci po predstaveni se posadit na veceri s prateli v hospode u Vlasticky. V prubehu ctyr predstaveni, ktera se hraji od patku vecer (premiera), pres sobotu (odpoledne a vecer) a nakonec v nedeli odpoledne, se v hledisti divadla vystrida
v prumeru na 700 divaku. A to jsou patecni a sobotni vecery temer pravidelne naprosto vyprodany, takze se mnozi museji spokojit s pristavky.
Tak vidite, a to se rekne divadlo v emigraci. Pokud byste meli prilezitost a chteli ji vyuzit k navsteve nektereho predstaveni, mohu jen predeslat, ze na programu by meli byt hostujici herci ze slovenskeho Narodniho divadla. Ze ze slovenskeho? Nedivte se, na scene Noveho divadla se bezne mluvi cesko-slovensky. Okouzlujici pani Vasaryova se divakum predstavila v rodne slovenstine. A nikdo z divaku s time nemel problemy. Neumim spocitat presne, kolik z nich je v hledisti slovenskeho puvodu, ale hrubym odhadem jich bude tvorit celych 45-50 procent navstevniku vubec, co chodi na predstaveni pravidelne, protoze Nove divadlo je proste divadlo ceskoslovenske.
A kde je mozne si poridit vstupenky? Obvykle na telefonnim cisle, kdyz si zadavate rezervaci anebo objednavate na zaklade nabidku v bulletinu, ktery dostavaji zajemci zdarma, predplatne. To je mimochodem cenove zvyhodneno. Ze byste chteli take? Proc ne, staci zavolat pres den 416-363 7686 a ostatni se uz dozvite primo u pramene. Ale nepospichejte, dalsi premiera bude nejdrive za tri mesice. Takze, v novem tisicileti v hledisti nam tak blizkeho ustavu, na shledanou! Vsichni jste uprimne vitani.
Z ontarijskeho Bramptonu srdecne zdravi Vase Vera Kohoutova.
Dekuji vsem, kteri mi napsali par milych slov. vera.kohout@sympatico.ca
Se zalozenim Noveho divadla se traduje historka, charakterizujici skladbu emigracni vlny tehdejsich let. Byla zaznamenana pametniky a zvecnena v brozure vydane Novym divadlem pri prilezitosti jeho 25. vyroci. Ferda Culik, jeden ze zakadatelu a pozdeji reziseru a hercu ND, si v te dobe zavzpominal: "V prosinci 1969 zacala schuze ceskych a slovenskych kumstyru-emigrantu v Toronte. Ta schuze zacala neuveritelne. Jako prvni se o slovo prihlasil jakysi pan a spustil: Soudruzi a soudruzky... Dal se uz nedostal. Pak uz jednani melo hladky prubeh. Po chvili vstal jakysi mladik a oznamil, ze organizuje ceske divadlo a ze zacina zkouset Jiraskovu Lucernu. Zalovil jsem v kapse a na papirek napsal: Pane Toman, jsem reziser a herec, krome mne jsou tu dalsi tri lide z prazskeho divadla Maj. Jsme k dispozici. A druhy den jsem jiz zkousel Klaska, manzelka Irma Klaskovou, Zlata Novotna komornou a Jan Novotny France. Malovali jsme kulisy, vyrabeli rekvizity, prodavali listky. Proste, bylo to divadlo plne obrozeneckeho nadseni...".
Je prirozene, ze nez si divadlo vybudovalo svou pozici, nebyvaly saly na predstavenich plne. Prvni
zlom nastal v roce 1975, kdyz prijel Jiri Voskovec, aby zahral v Dankove hre Ctyricet zlosynu a jedno nevinatko hlavni roli. Dalsim vyznamnym uspechem bylo uvedeni hry Josef Skvoreckeho, jednoho z vyznamnych emigrantu a jedna z nejvyznamnejsich emigrantskych osobnosti vubec, Buh do domu, kterou spisovatel napsal vyhradne pro Nove divadlo.
Mozna, ze vas udivi, ze divadlo nema trvalou ci vlastni scenu. Ne, nema a mit ani nebude. Proto za ta leta uz vystridalo celou radu (mnohdy radoby) scen v objektech skol ci kulturnich organizaci v Toronte. Mnohokrate hostovalo napr. v Adelaide Court Theatre, St. Lawrence Hall, St. Vladimir Institute, St. Lawrence Centre apod. Nejdele pobylo v Limelight Theatre, a to diky tomu, ze spolumajitelem byl Cech, ohromny fanda do divadla, profesionalni herec a reziser Ada Toman (ktery dnes zije opet v Cechach a divadlu se nadale venuje). Od roku 1993 se ale podarilo pravidelne pronajimat divadlo, ktere nabizi pomerne slusne technicke vybaveni vcetne saten a (donedavna i neplaceneho) velkeho parkoviste. Nazev ustavu je J. Workman Auditorium, a snad vas ani moc neprekvapi, ze se jedna o ustav pro mentalne nemocne. Tak trochu herci vzali tuto skutecnost za prirozenou, protoze jenom blazen do divadla muze byt pres cely den v praci a po vecerech studovat roli, premyslet o rezii, zhotovovat rekvizity ci sit kostymy. A takovych "blaznu" se najde opravdu dost, zejmena, potrebuje-li hra pocetne obsazeni. Vezmete takove Furianty, Podskalaka (tenkrat s Pepickem Zimou), Hratku s certem ci hudebni komedii Holka nebo kluk, kde bylo na scene na 38 hercu vcetne sboru. To tenkrate hralo vsechno, co melo ruce a nohy...
Ostatne, hostu jsme v nasem divadle uvitali mnohem vice. Zacalo to v roce 1994 prave Haslerovym Podskalakem a prvnim hostem na scene Noveho divadla Josefem Zimou; pak prijela Stella Zazvorkova, ay si s nami zahrala v detektivce Vrazda na fare. V nasledujici sezone u nas hostoval Vaclav Postranecky v Gogolove Zenitbe, pak si s nami zahrala Jana Hlavacova svoji Opalu ve hre Opala je poklad, v roce 1997 jsme privitali Ladislava Smoljaka s jeho Zaskokem, o rok pozdeji nas navstevou poctila Emilia Vasaryova v komedii Divadelni komedie a poslednim hostem v roce 1999 byl Antonin Prochazka z plzenskeho Komorniho divadla.
Repertoar Noveho divadla v Toronte je ruznorody: od klasiky pres operety, komedie, dramata, detektivky az po soucasne autory, jakymi jsou napr. Neil Simon, Jiri Suchy, Bohumil Hrabal, Vaclav Havel ci vzpominany Josef Skvorecky a dalsi. Jen namatkou predkladam nektere tituly - Lucerna, Hratky s certem, Srpnova nedele, Oldrich a Bozena, Deset malych cernousku, Romeo a Julie na konci listopadu, Mamzelle Nitouche, Divotvorny hrnec (V+W), Bila nemoc, Bambini di Praga, Polska krev, Pokouseni, Revizor v santanu, Rozladene dueto, morytat Ctverylka anebo Stika k obedu, Nezvany host anebo Kaviar nebo cocka, Hledam devce na boogie-woogie a dalsi. Celkem to za tu tricitku let dela na 130 odehranych titulu, nepocitaje v to prilezitostne akce (silvestry ci vecery poezie) a zajezdova vystoupeni.
V poslednich nekolia letech se Nove divadlo spokojuje "jen" se tremi tituly za sezonu (kdysi jich byvalo az pet), ktera zacina prvni premierou zhruba zacatkem listopadu, dalsi se odehrava v prosinci ci zacatkem ledna a posledni pak zacatkem kvetna. Je jednoduche si spocitat, kolik dnu (nemluvim o mesicich) maji herci pro nastudovani kazdeho titulu. Schazeji se trikrat v tydnu po vecerech v prumeru po dva mesice pred premierou. A le jsou to dva mesice skutecne vycerpavajici, herci jedou naplno. Bez ohledu na svuj volny cas, zkousi se i v nedeli. Pro sehrani se s hostujicim hercem na scene ale zbyva pouhopouhy tyden. Kolik uzasne reziserske, organizatorske, hudebni i herecke prace museji zvladnout a vydat, to dokaze ocenit jenom profesional. A jeste obecenstvo Noveho divadla. To je proste jednim slovem uzasne. Mnozi se sem dopravuji az z Ameriky, jen aby jim divadlo neuteklo. Setkani s divadlem patri k neopakovatelnym zazitkum zejmena tech, kteri tento den berou jako prilezitost se pozdravit s prateli, jiz bydli na druhem konci mesta ci provincie. O prestavce se nabizi chvilka si v hale popovidat, ochutnat ceske dobroty z kuchyne znameho Prague Deli ci po predstaveni se posadit na veceri s prateli v hospode u Vlasticky. V prubehu ctyr predstaveni, ktera se hraji od patku vecer (premiera), pres sobotu (odpoledne a vecer) a nakonec v nedeli odpoledne, se v hledisti divadla vystrida
v prumeru na 700 divaku. A to jsou patecni a sobotni vecery temer pravidelne naprosto vyprodany, takze se mnozi museji spokojit s pristavky.
Tak vidite, a to se rekne divadlo v emigraci. Pokud byste meli prilezitost a chteli ji vyuzit k navsteve nektereho predstaveni, mohu jen predeslat, ze na programu by meli byt hostujici herci ze slovenskeho Narodniho divadla. Ze ze slovenskeho? Nedivte se, na scene Noveho divadla se bezne mluvi cesko-slovensky. Okouzlujici pani Vasaryova se divakum predstavila v rodne slovenstine. A nikdo z divaku s time nemel problemy. Neumim spocitat presne, kolik z nich je v hledisti slovenskeho puvodu, ale hrubym odhadem jich bude tvorit celych 45-50 procent navstevniku vubec, co chodi na predstaveni pravidelne, protoze Nove divadlo je proste divadlo ceskoslovenske.
A kde je mozne si poridit vstupenky? Obvykle na telefonnim cisle, kdyz si zadavate rezervaci anebo objednavate na zaklade nabidku v bulletinu, ktery dostavaji zajemci zdarma, predplatne. To je mimochodem cenove zvyhodneno. Ze byste chteli take? Proc ne, staci zavolat pres den 416-363 7686 a ostatni se uz dozvite primo u pramene. Ale nepospichejte, dalsi premiera bude nejdrive za tri mesice. Takze, v novem tisicileti v hledisti nam tak blizkeho ustavu, na shledanou! Vsichni jste uprimne vitani.
Z ontarijskeho Bramptonu srdecne zdravi Vase Vera Kohoutova.
Dekuji vsem, kteri mi napsali par milych slov. vera.kohout@sympatico.ca
