Kde rostou největší stromy Prahy? Karlovi je 550 let, obvod kmene 734 cm

Ač velkoměsto, i Praha se může pochlubit vzácnou přírodou. Málokdo ví, že v hlavním městě můžeme napočítat 190 památných stromů. Nejstarší z nich, dub Karel, pamatuje dokonce časy Jiřího z Poděbrad. Zveme vás na výlet, kde uvidíme i nejstarší lípu, platan, jasan, olši a další.

Ze 190 památných stromů na území Prahy jsou nejčastěji zastoupeny duby, je jich 60 procent. Následují lípy s 35 procenty, pak jasany, platany a další dřeviny, jichž je jen několik jedinců, jako např. tis, cedr nebo olše. U vybraných stromů bylo v létě nainstalováno 18 informačních cedulí s řadou zajímavostí. V blízké budoucnosti by se měl počet chráněných stromů zvýšit na 196.

PAMÁTNÉ DUBY

Ten nejstarší prý vysadil sám Karel IV.

Památných dubů je v metropoli vyhlášeno celkem 117. Ten nejstarší a nejmohutnější, jehož stáří se odhaduje na 550 let, se ukrývá v zámeckém parku v Kolodějích. Obvod jeho kmene je 734 cm.

Váže se k němu pověst, podle které ho vysadil samotný císař a král Karel IV. v roce 1359. Ovšem pravděpodobnější bude, že to bylo tak o sto let později. Pod dubem je pódium, na kterém se dříve konaly různé oslavy. Také státníci, kteří v Kolodějích pobývali, přijímali návštěvy pod jeho korunou. Dnes je obora společně se zámkem v soukromých rukou, takže se na velikána můžeme podívat jen na fotografii (viz. hlavní snímek článku).

Na vlastní oči ale můžeme spatřit druhý nejmohutnější dub, který roste v Satalické oboře na severovýchodním okraji města. Dominantní čtyřkmen má ve 110 centimetrů od země obvod 675 cm. Roste na palouku, který dříve sloužil k výřadu zvěře. Jako centrální strom bažantnice připomíná dub původní osnovu barokního Černínského panství.

Na palouku, na kterém jsou ještě další dva památné duby, se v roce 1953 konaly okresní dožínky. V tomtéž roce se v blízkosti dubu vystavěl betonový parket, ale také altánek, po kterém dnes už zbyl jen kopeček zeminy.

Dub nad bývalým altánem v Satalické bažantnici

Meditoval tu i Tomáš Garrigue Masaryk

Za třetím nejmohutnějším dubem v metropoli musíme na hráz druhého největšího rybníka v Praze, který se nazývá Podleský. Osm dubů na hrázi je chráněno od roku 2004.

U stavidla je ten s největším obvodem 575 cm. Příjemná atmosféra místa, staré duby a velký rybník vytvářejí iluzi jihočeského Třeboňska. Zdejší místo si oblíbil i Tomáš Garrigue Masaryk, který sem jezdil na koni, když pobýval na zámku v Kolodějích. To byly ještě v blízkosti lázně s kabinkami, ubytováním a restaurací.

Duby na hrázi Podleského rybníka

PAMÁTNÉ LÍPY

Kaplička hraběnky Šporkové

Opusťme duby a pojďme se podívat na pražské lípy. V hlavním městě jich není tolik, znečištěné ovzduší jim nesvědčí. Najdeme jich 35.

Nejmohutnější a zároveň nejstarší lípa roste na západním okraji Prahy v osadě Chaby. Lípa je to rodová a její stáří se odhaduje na 260 let. Zároveň je to první památný strom, který byl v Praze vyhlášený, a to v roce 1994.

Přesně na opačném okraji metropole v Nedvězí je druhá nejmohutnější lípa, která má obvod 575 cm a svojí rozložitou korunu zdvihá do výšky 27 metrů. Blízkost říčky Rokytky jí stále zajišťuje dostatek vody, což je jeden z důvodů, proč dorostla do takových rozměrů.

Lípa srdčitá v Nedvězí

Lípa srdčitá v Chabech

Pokud bychom postupovali dále podle obvodů kmene, zamíříme opět do Satalic. U kaple sv. Anny rostou čtyři památné lípy, které krásně dotvářejí zdejší prostředí.

K památným stromům i ke kapli se váže německy psaná pověst: za starých dob, pravděpodobně v 16. století, stávala na tomto místě pouze malá kaplička. Satalicemi vedla veřejná cesta, po které jednou projížděla i hraběnka Šporková a porodila tu. Z vděčnosti ke sv. Anně, kterou v tuto dobu vzývala, slíbila, že malou kapličku rozšíří a vyzdobí. Svůj slib splnila. A tak dnes můžeme obdivovat jak lípy, tak i malebnou kapličku.

Lípy u kaple sv. Anny v Satalicích – informační tabule

PAMÁTNÉ PLATANY

Kde odpočíval Beethoven

Nejmohutnější a nejstarší platan celého města roste na Malé Straně u Velkopřevorského paláce. Jeho obvod měří 712 cm a rozložitou korunu zvedá do výšky 33 m. Podle pověsti byl vysazen už ve 12. století při příchodu řádu Maltézských rytířů do Prahy. Pravda je ale taková, že byl zasazen nejdřív při barokní přestavbě paláce v letech 1725 – 27. Je to totiž platan javorolistý, kříženec platanu východního a západního. Poprvé spatřil světlo světa kolem roku 1700 v Londýně a do Prahy byl přivezen jako unikát.

Bývá spojován s hudebním skladatelem Beethovenem, který pod ním během návštěvy Prahy sedával. Pak se také pod ním konávaly hudební koncerty.

Za nejznámější památný strom hlavního města se považuje platan na Karlově náměstí, který má zajímavé a netradiční rozložení větví. Dnešních dnů se dožil jen díky záchranné rekonstrukci v roce 1985 a byl jednou z prvních dřevin, které se ošetřovaly v té době novými arboristickými metodami.

Beethovenův platan u Velkopřevorského paláce

Další zajímavé druhy památných stromů

den stromů 20. října

Den stromů vznikl už v polovině 19. století v Nebrasce v USA. Tamější krajina byla před 150 lety popisována jako krajina "bez stromů". Až jeden z prvních osadníků, J. Sterling Morton, začal v okolí svého domu pěstovat různé druhy stromů, keřů a květin. Povoláním však nebyl zahradník, ale novinář a vydavatel prvních novin v tomto americkém státě. A právě v novinách vyzval své spoluobčany k následování jeho příkladu - k pěstování stromů. Nadšením strhl ostatní a tak se zrodil Den stromů. Slaví se v 50 zemích, v různou dobu v závislosti na klimatických podmínkách, v Česku připadá na 20. října.
V Praze ho můžete oslavit v Hostivaři v Toulcově dvoře od 14 - 18 hodin.

Zdroj: www.prazskestromy.cz

Neměli bychom opomenout ani jasany. Nejmohutnější z památných roste na svahu Petřína ve Strahovské zahradě na dohled Pražského hradu. Obvod kmene měří 510 cm a úctyhodných rozměrů dorostl proto, že blízký pramínek ho celoročně zásobuje potřebným množstvím vody. Od jasanu jsou nádherné výhledy na centrum města a na Pražský hrad.

Málokdo by čekal, že v hlavním městě je také památná olše. Roste v Sobíně na okraji Prahy. Jako meliorační dřevina se uplatnila při vysušování okolních mokřadů. Ale ta to neměla v minulosti jednoduché. Stačilo málo a pokáceli by ji při kolektivizaci, kdy se rozorávaly meze a zvětšovala pole. Dnes je olše dominantou krajiny a zároveň nejstarší a nejmohutnější olší hlavního města.

Dále je v Praze například památný cedr, zajímavý svým vzhledem, protože v našich zeměpisných šířkách se s ním moc často nesetkáme. Zajímavostí je, že byl přivezen jako semenáček z Holandska zásluhou tehdejší dendrologické společnosti. A dnes ho můžeme obdivovat na okraji Prahy 3 v lokalitě Na Balkáně.

Cedr atlaský Na Balkáně

Jasan ve Strahovské zahradě – pohled na Pražský hrad

rekordy pražských památných stromů

Nejvyšší strom

Buk v oboře Hvězda (dvojkmen) - výška 45 m

Pravděpodobně nejstarší strom

Dub Karel u Kolodějského zámku - stáří se odhaduje na 550 let

Strom s největším obvodem (ve 130 cm nad zemí)

Dub Karel u Kolodějského zámku - 734 cm

První vyhlášený památný strom

Lípa v Chabech - 12. července 1994

Dosud poslední vyhlášený strom

Dub v polích mezi Točnou a Cholupicemi - 2010

Katastrální území s největším počtem památných stromů

Suchdol - 19 památných lip

Druh s největším počtem zastoupení

Quercus robur L. - dub letní

Exotické památné stromy

Cedr atlaský (ul. Na Balkáně), jinan dvoulaločný (v Královské oboře a na Novém Městě)

Užitečný web

www.prazskestromy.cz - veškeré informace o památných pražských stromech. Kromě přehledu všech vyhlášených stromů na území města je zde i umístěna unikátní galerie, kde jsou památné stromy zachyceny v různých ročních obdobích.