Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde končí svět a začíná brána do Antarktidy

aktualizováno 
¡Bienvenidos a la ciudad del fin del mundo! "Vítejte v městě na konci světa!" hlásá nápis u vjezdu do města Ushuaia. Jsme v Ohňové zemi, na samém jižním cípu Jižní Ameriky. Dál na jih se rozprostírá rozbouřený Drakeův průliv a pak už jen země ledu, Antarktida.

Nejjižnější a nejdražší město Argentiny slouží především jako přestupní přístav pro cestu na ledový kontinent, jeho zajímavé okolí však většina návštěvníků ke své škodě vynechá.

Poetika drsného jihu

Ushuaia se dokonce chlubí přívlastkem nejjižnějšího města světa, přestože k uhlazenému městu, jak si jej my středoevropané představujeme, má na hony daleko. Hlavní zástavba je chaoticky napěchována u pobřeží a tvoří ji zejména přístavní budovy, mola a rozlehlá skladiště; okraj přístavu potom ohraničují vraky starých lodí a obrovské nádrže na naftu.

Přestože architekturu 50tisícového města určuje zejména přístavní ruch a tvrdé klimatické podmínky, nezapře Ushuaia určitou poetiku drsného jihu. Hned od nábřeží se zvedá prudký svah protkaný sítí ulic a konglomerátem budov. Zástavba však rychle končí a dál se zvedá hustý les, přecházející ve vysoké skalnaté hory.

Hned nad městem dokonce leží ledovec Martial a svahy hor může kdykoliv během roku pokrýt sníh. To vše dodává městu punc horského střediska, což podtrhuje i krátká lanovka se sjezdovou tratí a běžkařský areál nacházející se nedaleko od centra. Přesto je ale Ushuaia především přístavem, což dokládá i jméno města, znamenající v indiánském nářečí "zátoka s výhledem na západ."

Střed města tvoří druhá ulice od nábřeží, zvaná Avenida san Martin. Na zhruba 200 m dlouhé jednosměrné ulici najdeme banky, hotely, restaurace, cestovní kanceláře a většinu obchodů s kompletní nabídkou od elektroniky až po nejrůznější suvenýry. V obchodech panuje čilý ruch, čemuž se vzhledem k faktu, že město leží v bezcelní zóně, nelze ani divit.

Na pláži s tučňáky

Během léta, které zde trvá od listopadu do konce března, zaplní ulice centra turisté. Většina z nich sem nepřijíždí za krásami města ani okolních hor, ale z mnohem prozaičtějšího důvodu – nasednout v přístavu na některý z ledoborců, který je během několika dnů doveze k pobřeží Antarktidy. Tyto výlety do království ledu a tučňáků však nejsou zrovna levnou záležitostí – desetidenní plavba přijde minimálně na 3000 amerických dolarů.

Den až dva, které mají tito "ledoví turisté" v Ushuai k dispozici, většina z nich věnuje nakupování či prohlídce několika muzeí.  Asi nejzajímavější z nich je budova starého vězení, ve které najdeme námořní muzeum "Museo Marítimo y ex presidio de Ushuaia" s expozicí týkající se historie Ohňové země a objevitelských plaveb v této oblasti.

Kdo se na Antarktidu nechystá, nemusí litovat, že nespatří alespoň živý symbol tohoto kontinentu – tučňáky. Mezi množstvím krátkých výletů, nabízených místními cestovními kancelářemi, patří půldenní plavba ke kolonii těchto legračních ptáků k těm nejžádanějším.

Malý katamarán nejprve mine symbol města, 11 metrů vysoký maják napájený solární energií, který stojí na malém skalnatém ostrůvku. Na nedalekém skalisku se převalují desítky lachtanů, ale kapitán nevěnuje těmto ploutvonožcům příliš času a svižně směřuje k východu, ke konci průlivu Beagle.

Na malé oblázkové pláži, kde loď po dvou a půl hodinách plavby přistává, hnízdí stovky tučňáků Magellánských; v plné hnízdní sezóně jich tu prý najdeme až 15.000. Mezi nimi se vyjímá několik o mnoho větších příbuzných, tučňáků udičkových, kteří sem prý občas omylem zabloudí.

Ohňové Andy za humny

Ushuaia je nejenom bránou do Antarktidy, ale také do národního parku Tierra Del Fuego, nejjižnějšího národního parku na světě. Hlavní středisko parku leží 11 km západně od města a několikrát denně sem jezdí mikrobusy. Po zaplacení vstupného (jeho výše se mění podle sezóny a činí cca 5 USD) máme možnost vybrat si z mnoha pěších tras – záleží, zda si chceme prohlédnout patagonský les, projít se podél pobřeží, vystoupit na hřebeny hor nebo se podívat na bobří hráze.

Dobrodružnější povahy mohou s batohem na zádech vyrazit na několikadenní túru dokonce přímo z města! Jeden den trvá výstup do sedla "Oveja," za nímž se rozprostírá zdánlivě nekonečný kraj lesů, jezer a hor nejjižnějšího výběžku And. Mapy a značení tady téměř neexistují a každá výprava do Ohňových And se tak stává svým způsobem průzkumnou cestou. Samozřejmostí pro takovou cestu je kvalitní vybavení do deště a chladného počasí a zkušenosti s orientací v horách.

 

Může se hodit

Doprava: Ushuaia je přístupná po silnici z 230 km vzdáleného Río Grande, největšího města Ohňové země. Pohodlnější je však cesta letadlem – pravidelné vnitrostátní linky létají například z Buenos Aires, zpáteční letenka stojí od 5.000 Kč.

Ubytování: Ushuaia nepatří mezi levná města, a to platí i po kolapsu argentinské ekonomiky a následné devalvaci argentinského pesa na počátku r. 2002. V sezóně se ceny za dvoulůžkový pokoj v 3-4 hvězdičkových hotelích pohybují od 100 USD výše. Mnohem levnější jsou tzv. "hostérie" – levnější, většinou rodinné ubytovny; v nich dáte za dvoulůžkový pokoj od 30-40 USD.

Autor článku Jan Hocek je fotograf a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Najdete v ní reportáže a fotografie z osmnácti nejhezčích světových túr pěti kontinentů  – od Aljašky po Nový Zéland včetně map a praktických rad.

Ushuaia, Argentina. Nejjižnější město světa.

Ushuaia, Argentina. Nejjižnější město na světě.

Ushuaia, Argentina. Nejjižnější město světa.

Ushuaia, Argentina. Nejjižnější město světa.

Ushuaia, Argentina. Nejjižnější město světa.

Ushuaia, Argentina. Nejjižnější město na světě.

Ushuaia, Argentina. Nejjižnější město na světě.

Ushuaia, Argentina. Nejjižnější město světa.

Ushuaia, Argentina. Nejjižnější město na světě.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.