Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde hledat zlato templářů?

  9:12aktualizováno  9:12
Jakou šanci může mít hledač pokladů? Že by jedna k milionu? Nebo ještě menší? Ne, ne, v tomhle případě se pravděpodobnost přece vůbec měřit nedá. Možná někde na březích teplých moří, kde leží rozpadlé koráby převážející kdysi zlato či vozící drsné piráty, tam se profesionální i amatérští "zlatokopové" mohou opájet myšlenkami na náhlé zbohatnutí.

V Čechách zůstávají člověku alespoň vyhlídky na objevení něčeho možná stejně vzrušujícího - legend a pověstí o úžasných a záhadných událostech dob dávno minulých. Proto se nepoměrně více vyplatí poklady nikoli hledat, ale putovat za nimi.

Modrá obloha, ostrý vzduch a barvy ve zlatohnědých odstínech. Lesy pomalu vydechují nasáté vlhko, kterým na podzim počasí nešetří. Vzduch je plný hořké vůně, v níž lze rozpoznat kromě pachu podhoubí stále silnější závany tlejícího listí.

Možná jste u konce s dechem. Smiřte se s tím. Jinak už to nebude. Hrady prostě stojí na kopcích, které někdy připraví člověka o iluze, týkající se jeho fyzické kondice. I k Točníku a Žebráku se prostě budete muset vyškrábat. Alespoň pokud chcete na vlastní pěst projít místa, kde jsou kromě jiného nepochybně skryté poklady.

Kdysi tu stával pyšný hrad, jejž postavil král Václav IV. v posledních pěti letech čtrnáctého století. Co nedokázal čas, dokázala třicetiletá válka, v níž byla pyšná stavba značně zpustošena. Nikdo už přesně neví, kde by se měl onen zdejší poklad, obsahující zlato a drahé kamení, skrývat. Ten, kdo by ho chtěl najít, by se krutě mýlil, pokud by spoléhal na to, že by k jeho vyzvednutí stačil pořádný krumpáč, lopata a trpělivá kopáčská práce.

Jako obvykle i tady číhá na vetřelce hlídač či spíše hlídačka. Bílá paní, s níž prý nejsou žerty. Jsou tu prý ukryty i další poklady, prý poněkud méně střežené, ale anály jsou na bližší podrobnosti skoupé. Co je tvoří a jaké nástrahy by jejich případného nálezce čekaly, o tom zatvrzele mlčí. Mnohem "snadnější" práci bychom mohli předpokládat na sousedním Žebráku. Ten měl ještě větší smůlu než Točník.

Zbyly z něj totiž jen zříceniny, v podstatě mohutná válcová věž a žalostné zbytky hradních staveb. I tady je ukryto hned několik pokladů, které ovšem jednou za rok, na den sv. Rufa (laskavý čtenář nechť sám zjistí, který že den to je, neboť nikdo nemůže čekat, že mu bude poklad předložen na zlatém podnosu se vším všudy), možno zcela beztrestně zhlédnout a nabrat si, jak to bývá, kolik nálezce unese.

Nemusí se ani obávat skupiny duchů, v čele s králem Václavem IV., která je při nabírání bohatství v podstatě jen koloritem. Ale pozor, jistá komplikace by přece jen mohla nastat. Král chce po příchozích vědět, co si o něm lidé povídají. Tudíž, bez znalostí dějepisu není radno pokoušet osud. Nejčastěji a nejdéle hledanými poklady jsou ukrytá bohatství řádu rytířů templářů. Těmi je pověstná zejména Francie, v ní pak hrádek Auginy na panství Beaujeu

Avšak zkrátka nepřišly ani Čechy - templáři totiž měli svého času ve vlastnictví devět tisíc hradů a zámků po celém křesťanském světě. Jeden takový hrad, v němž je podle pověstí ukryt templářský poklad, leží východním směrem nedalo od Žebráku a Točníku. V Dobříši. Samozřejmě není řeč o zdejším rokokovém zámku, známém jako poradiště spisovatelů, ale na východní straně města, na návrší zvaném Vargač. Jak se k němu dostat?

Vargač najdete, vydáte-li se od rybníka Papeže podél Koryta k Huťskému rybníku. Kdysi zde stával hrad stejného jména založený jako královské lovecké sídlo Janem Lucemburským v první polovině 14. století. Pozdější dějiny hradu připomínají historii stovky jemu podobných. Po požáru začátkem 18. století byly jeho zbytky přestavěny. Na sýpku. Ta nás ovšem příliš nezajímá, daleko podstatnější je podzemí někdejšího hradu, kde se skrývají poklady. Jaké, to víme poměrně přesně - nesmírné.

Poněkud zmatečné ovšem je, kdo tyto hodnoty střeží. Podle některých údajů jde o černého rytíře v tmavém splývavém plášti. Že by templář? Možné by to bylo, kdyby... Kdyby tu nebyl drobný historický problém. Pokud postavil hrad Jan Lucemburský v polovině 14. století, jen těžko si jej můžeme spojit se známým řádem.

Templáři totiž začali být pronásledováni ve Francii i jinde už počátkem zmíněného století. Pátého října 1307 dal francouzský král Filip Sličný pozatýkat všechny templáře sídlící ve Francii a zabavit jejich majetek. Jinde se jim nevedlo o moc lépe. Tudíž abychom učinili pověsti zadost, učiňme vlastní prohlášení - Jan Lucemburský hrad Vargač nepostavil, ale pouze nechal přestavět původní templářskou stavbu.

Historikům se to sice příliš líbit nebude, ale nám zůstane pěkná legenda. Dobříšské poklady prý navíc hlídá dokonce templář zpívající. Lze jej spatřit na vlastní oči za jasných úplňkových nocí, samozřejmě o půlnoci. To se otvírají dveře hlubokého sklepení a z údajně templářské hrobky vychází zahalená postava výše popsaného černého rytíře s mečem po boku a s velkým červeným křížem na prsou.

Strážce pokladu má svou pevně stanovenou trasu. Projde malým hradním nádvořím až na vargačské návrší směrem k zámku, kde usedne na vyčnívající skálu nad rybníkem. Jeho další činnost je mezi ochránci pokladů, řekněme, výjimečná. Rytíř rozhalí plášť a hraje na loutnu podivné staré zpěvy. Svým zpěvem se zřejmě sám natolik dojme, že později zmlkne a už jen vzdychá.

V podzemí je ovšem ukryto ještě další muzikální těleso. Odtamtud, jak praví pověst, se ozvěnou nesou zvuky pohřebních žalmů. Vše zmizí v jednu hodinu po půlnoci. To ovšem není jediný dobříšský poklad. Ze záznamů lze vyčíst informace ještě o dalším, ovšem od města poněkud vzdálenějším. Týká se vrchu Varta, dávného strážiště pobočné větve obchodní stezky mezi Čechami a Bavorskem. To je zřejmě takový malý dobříšský Blaník.

Ve vrchu je totiž podle legendy skryto podzemní vojsko. Nemá ovšem tak vznešený úkol jako rytíři blaničtí, čili záchranu českého národa, až mu bude nejhůř, ale mnohem hamižnější. Jeho hlavní úlohou je hlídat místní poklady. Ti, kdo jsou poněkud bázlivější povahy, zřejmě nestojí o noční potulky po zříceninách. Těm ovšem lze jen doporučit nestarat se o poklady hmotné a spokojit se s vědomím, že číst o pokladech sice nemusí být stejně vzrušující, jako je hledat, ale na druhé straně výsledek bývá ve většině případů stejný.


Může se hodit

OTEVÍRACÍ DOBY

Žebrák

1.4.-30.4. soboty a neděle 9-15 hodin
1.5.-30.6. soboty a neděle 9-16 hodin
1.7.-31.8. denně (mimo pondělí) 9-17 hodin
1.9.-30.9. soboty a neděle 9-16 hodin

Točník

1.3.-30.4. soboty a neděle 10-16 hodin
1.5.-31.5. denně 10-17 hod
1.6.-31.8. denně 9-18 hod
1.9.-30.9. denně 10-17 hod
1.10.-31.10. soboty a neděle 10-16 hodin
Prohlídka mimo návštěvní dobu je možná v obou hradech kdykoliv (s příplatkem). Zavírací den pondělí

VSTUPNÉ

Sazba Točník (Kč), Žebrák (Kč)
Dospělí: 25,10,
Poloviční: 15,5,
Cizojazyčně: 60,(oba)
Cizojazyčně - pol. 30,(oba)
Rezervační poplatek činí 10 % z ceny vstupného

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.