Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kavkazský Elbrus: obří krajková podprsenka

  16:54aktualizováno  16:54
Elbrus! 5600 metrů vysoká hora vévodící masivu Centrálního Kavkazu. Bájné místo, kde podle pověstí sídlí obr s železnou palicí a každého, kdo se pokusí vylézt nahoru, rozmázne na placku. Tato z dálky impozantní hora má dva vrcholy (vyšší východní a nižší západní) a celoroční sněhovou čepici. Z dálky tak připomíná obří krajkovou podprsenku.

Stojíme u spodní stanice lanovky v Azau. Všude kolem jsou rozloženy stánky, kde bábušky prodávají pletené svetry, šály, čepice, široké vlněné klobouky a další věci. Je neděle, a tak z parkoviště k lanovce proudí skupinky převážně ruských návštěvníků - muži v šortkách, ženy v šatičkách a lodičkách.

Občas se nachomýtne lyžař, snowboardista nebo horolezec. Větší výpravy vysokohorských turistů  rovněž nejsou výjimkou - ve zdejší dolině bývají ubytováni Američané, Angličané, občas Němci. Nasvědčují tomu i ceny v blízkém Terskolu. Spát zde mimo kemp se nedoporučuje.

Beraní šlachy - zdroj síly
Okolí Elbrusu se pomalu, ale jistě stává turistickou oblastí. Po týdenním aklimatizačním treku z Věrchního Baksanu do doliny
Irik se celá naše desetičlenná expedice vrhá na stánky s občerstvením.

Kavkaz je přece jen pustina a některé výdobytky civilizace přijdou vhod - například šašlik, beraní maso ve formě špízů. Ani jediná beraní šlacha nezůstane nazbyt. Dle Alešovy teorie totiž může nahoře v 5600 metrech přesně ta jedna šlacha chybět.

Vláďa, který chtěl ještě včera šlapat do stanice Mir (3500 m) pěšky, si to po několika pivech rozmyslel. Nebudeme "socky" a zaplatíme 160 rublů za lanovku. Lístek je zpáteční a platí na obě etáže.

V mezistanici prodávají ještě chičiny (plněné placky), ale ty už si dát nestihneme, protože poslední lanovka jede ve čtyři hodiny. Kabinka směřující dolů veze polooblečené dámy v minisukních. Kabinka jedoucí vzhůru na Mir veze už jen nás.

Nahoře je chladno. Využijeme ještě služeb poněkud chatrné sedačky za 40 rublů, která nás vyveze do výšky 3700 m na Karabači. Tady stojí mezi sněhem a kamením obří buňky ve tvaru válce, kde je ubytovaná ruská lyžařská reprezentace. Trvalá sněhová pokrývka se táhne až ke stanici Mir, jen občas vynechá nějaké pásy lávové suti.

V suti jsou vyhrabána místa  na stany, a tak některá zabíráme a vaříme večeři. Pro vodu se musí k prameni, který vyvěrá  uprostřed sněhu a ledu. Se slunečními brýlemi na očích vzhlížejí Kajman a Vláďa k vrcholu, zčásti zahalenému v mracích: "Je  tam! Teď je vidět západní vrchol Frajera!" Elbrus dostal přezdívku "Frajer".

Směr Pastuchovy skály
Vstáváme pozdě, protože cesta stejně nebude dlouhá - máme v plánu dojít k chatě Prijut do 4200 metrů a tam spát. Vzhledem k
tomu, že strávíme na Prijutu skoro celý den a celou noc, měli bychom se dobře aklimatizovat a potom pokračovat bez větších nesnází na Pastuchovy skály (4800 m).

Když vycházíme, je mlha a z nebe padá cosi mezi sněhem a deštěm. Sníh pod našima nohama je rozbředlý a mokrý. Sem tam se z mlhy vynoří postava nebo celá výprava. Alpinisté zde proudí v obou směrech, až to ve mně evokuje představu Václavského náměstí. Občas kolem prosviští snowboardista.

Zabodávám své teleskopické hole rytmicky do bílé kaše a postupuji vpřed. Těch 25 kilogramů na zádech se přece jen pronese, zvláště když přes batoh co chvíli stahujete nebo natahujete pláštěnku.

Zhruba po třech hodinách přicházíme k chatě Prijut, která stojí o 50 metrů níže než ta původní, vyhořelá. Hledáme místa na stany a podaří se nám zabrat pět opravdu dobrých. Jsou tu rovněž pásy lávové suti jako na Karabači a jen se hemží lidmi. Hned pod námi se usídlila početná polská výprava, ti nad námi vypadají na Němce.

Zbytek dne není co dělat, a tak vaříme, jíme a hrajeme karty. Okolí Prijutu nese známky stálé lidské přítomnosti, takže kvůli jistému znečištění není radno pohybovat se v sandálech ani v těsné blízkosti stanu.

Počasí se mění každou hodinu, a tak je střídavě horko, slunečno a hned zase lezavá zima. Odpočíváme. Zatím nikomu není zle, pokud nepočítáme občasné bolesti hlavy - nejlépe na to pomáhá paralen (nebo aspirin) a taky je potřeba hodně pít, 3 litry tekutin denně jsou minimum. Jak říká Martin: "Kdo nemočí jako koroptev, je dehydrovaný."

Naštěstí i na Prijutu je ještě možné nabrat tekoucí vodu a tím odpadá rozehřívání sněhu na vařiči. Zítra na Pastuchových skalách už to tak jednoduché nebude. Debatujeme o zítřku. Pokud bude špatné počasí, můžeme tu setrvat ještě jednu noc. Každopádně je  rozhodnuto, že nahoru nás půjde pouze devět. Helena měla už cestou sem potíže a výstup do výšky 4800 metrů by nezvládla. Zůstane tady v dřevěném srubu u chaty a Honza půjde nahoru bez ní.

(Pokračování reportáže o výstupu na Elbrus příště.)

Kavkazská hora Prijut (4200 m.n.m)

Vrcholové foto autorky článku z hory Elbrus

Azau, dolní stanice lanovky

Západní vrchol Elbrusu

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.