Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kastelánku přivedl na zámek muž

  11:38aktualizováno  11:38
Lednice - Vznosná stavba zámku, upravená ve stylu romantické gotiky, je jedním z hlavních lákadel lednicko-valtického areálu. O zachování této unikátní památky už 23 let pečuje Iva Holásková. Na lednický zámek přišla v roce 1978 společně se svým manželem, který v Lednici nastoupil jako kastelán. Tehdejší studentka sociologie přerušila těsně před dokončením školu a ujala se role jeho zástupkyně. Po manželově smrti pak převzala i funkci kastelánky.

I když byl lednický zámek velkým turistickým lákadlem už před rokem 1989, podstatné změny vedoucí k jeho zachování a zkrášlení tady nastaly až v posledních deseti letech. „Předtím bylo málo prostředků na opravy a všechny peníze se vždycky investovaly do kompletní opravy jediného objektu. Lednice mezi nimi tehdy nebyla," vysvětluje kastelánka.

Fotografie
LEDNICE
Dnes je situace jiná, mimo jiné i proto, že je možné získat peníze na opravu památky z více zdrojů. Díky příspěvku Světového památkového fondu, grantům od nejrůznějších nadací a sponzorům se daří provádět v areálu lednického zámku rozsáhlé opravy. Letos zámek získal na rekonstrukce dvacet milionů korun ze státních zdrojů a asi dva miliony od sponzorů. V roce 2000 byl za přispění Světového památkového fondu opraven akvadukt v zámeckém parku. Tento rok bude ukončena oprava palmového skleníku, unikátní stavby z roku 1843, která je jednou z prvních litinových konstrukcí v našich zemích.

Lednický zámek
vznikl na místě tvrze připomínané již v roce 1222 a tvořící opěrný bod v bažinaté pohraniční krajině. V roce 1249 získal lednické panství Jindřich z Lichtenštejna a jeho rod, pocházející ze Štýrska, ovládl většinu lednického území. Lednice se pak udržela v majetku rodu s nepatrnými změnami až do roku 1945. Koncem 17. století byla zahájena přestavba Lednice na barokní zámek, z něhož se dochovala cenná monumentální stavba jízdáren a koníren podle projektu Jana Fischera z Erlachu. Mezi lety 1766 až 1772 byl zámek znovu upravován v klasicistním stylu a počátkem devatenáctého století byl přestavěn empírově. V roce 1846 došlo k novogotickým úpravám, které byly dokončeny v roce 1858. Slohovým proměnám podléhala i zahrada, původně renesanční, pak barokní s francouzskou úpravou a nakonec přebudovaná na anglický přírodní park, který přechází ve velkoryse architektonicky řešenou krajinu. V lednickém parku, jenž navazuje na park valtický, stojí několik staveb dotvářející toto neobyčejné dílo období romantismu: minaret, romantická zřícenina Janův hrad, Apollónův chrám, chrám Tří grácií, Nový dvůr, Hraniční a Rybniční zámek.
Pro svou výjimečnou umělecko-historickou a kulturní hodnotu byl lednický zámecký areál  zařazen mezi světové památky UNESCO.
Lednický zámek ročně navštíví okolo 130 000 turistů a podle kastelánky návštěvnost v posledních letech mírně klesá. Ještě před deseti lety se do Lednice ročně vypravilo téměř dvě stě tisíc turistů. Pokles návštěvnosti způsobilo mimo jiné i dočasné uzavření zdejšího skleníku, který byl vždycky velkým lákadlem. Kastelánka ovšem uznává, že momentální počet návštěvníků je pro objekt optimální.

Zámek a především jeho krásný park je magnetem i pro místní obyvatele, které láká k pravidelným procházkám. Do vnitřních prostor zámku pak míří především přespolní hosté. Od dubna do června sem valná většina z nich přijíždí se zájezdem, či školním výletem. V letních měsících zámek často navštěvují lidé, kteří v jeho okolí tráví dovolenou a na podzim  se prohlídka zámku stává vítaným zpestřením pro hosty zdejšího vinobraní.

O prázdninách je pro návštěvníky Lednice v okolí zámku připraven kulturní program. Hosté se mohou těšit na vystoupení šermířů, výstavy, či prohlídku dravých ptáků, které tady předvádí společnost Zeyferus. O víkendech a v létě každý den prohlídky zámku doplňuje dobová hudba. Už počtvrté se zde uskuteční Zámecké slavnosti, které letos připadají na 28. července. Při slavnostech čekají na zámecké hosty folklórní vystoupení, šermíři, dobové tance a jarmark s rukodělnými výrobky. Zámek ovšem žije kulturou i v zimě, kdy se ve zdejší kapli konají adventní koncerty.

Lidé si většinou kastelána představují se svazkem klíčů v ruce, jak prochází po chodbách zámku či hradu, ale tato představa se skutečnosti podobá jen vzdáleně. Kromě toho, že se orientuje v otázkách týkajících se stavebních úprav zámku a vyzná se v jeho historii, musí se čas od času ujmout i prozaičtějších prací. Když chybí průvodkyně, tak provádí návštěvníky, když odpadne uklízečka, tak třeba také uklízí. Na zámku musí stále všechno fungovat a když nastane havarijní situace a není po ruce údržbář, musí si vědět rady kastelánka. „Pro tyto případy je dobré mít manuálně zručné děti," směje se a dodává: „Velmi mi při tom pomáhá můj syn, který na zámku vyrostl a zná tu každé zákoutí. Patrně jej to ovlivní i při volbě povolání, protože uvažuje o studiu restaurátorství."

Užitečné informace:
Zámek - otevřen duben a říjen: 9.00 - 16.00 (soboty a neděle); květen až srpen: 9.00 - 18.00; září: 9.00 - 17.00.
Vstupné: plné 60 Kč, snížené 30 Kč, invalidé 10 Kč
Minaret - duben a říjen: 10.00 - 16.00 (soboty a neděle); květen až srpen: 10.00 - 18.00; září: 10.00 - 17.00.
Vstupné: plné 10 Kč, snížené 5 Kč

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.