Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kastelán žije zámkem, ten hudbou

  15:52aktualizováno  15:52
Jaroměřice - Dominanta městečka Jaroměřice nad Rokytnou, zdejší zámek, je neodmyslitelně spojen s hudbou. Na popud Jana Adama Questenberka tady František Václav Míča složil první českou operu O původu Jaroměřic a hudební tradice založená osvíceným šlechticem žije na zámku i dnes. Jaroměřický zámek to ovšem není jen součást české hudební historie, ale především krásná barokní stavba, o kterou je třeba neustále pečovat. To zde už dvanáctou sezonu činí kastelán Radim Petr.

Jak sám přiznává, než přišel na zámek, měl spíš sklony technického rázu. Tomu odpovídala i jeho původní profese, jíž se věnoval po ukončení studií na vysoké škole zemědělské. "V roce 1989 jsem dostal nabídku dělat kastelána v Jaroměřicích a v lednu příštího roku jsem nastoupil na zámek," vzpomíná.

zámek Jaroměřice

Na místě dnešního zámku stávala kdysi středověká tvrz, chráněná vodním opevněním. Prvními známými majiteli tohoto původně zeměpanského zboží byli Lichtenburkové. Na počátku 17. století za Meziříčských z Lomnice došlo k přestavbě středověké tvrze na renesanční zámecké sídlo. Roku 1623 koupil Jaroměřice za výhodnou cenu jako konfiskát sekretář císařské válečné rady Gerhard z Questenberka. Jeho vnuk Jan Adam Questenberk začal v roce 1700 s kompletní přestavbou zámku. Nechal se při ní ovlivnit zkušenostmi ze svých studijních cest po západní Evropě. Okouzlen barokní architekturou zřejmě pojal úmysl vybudovat ze svého stálého sídla v Jaroměřicích centrum barokního stylu života a kultury. Rod Questenberků smrtí hraběte Jana Adama v roce 1752 vymírá a panství přechází na spřízněné Kounice a koncem 19. století na hraběte Vrbnu. Za jejich vlastnictví nedošlo už na zámku k žádným vážnějším stavebním zásahům.
Otevírací doba
duben, říjen: 9 - 16 hodin (soboty a neděle)
květen, červen, září: 9 - 17 hodin
červenec, srpen: 9 - 18 hodin
Vstupné
Trasa A - plné 40 korun, snížené 20 korun, důchodci 30 Kč, Trasa B - plné 20 korun, snížené 10 korun, důchodci 15 korun

Jedním z prvních úkolů, které tady na něj čekaly, byla rekonstrukce rozlehlého parku. Kompletní obnovou prošly lipové aleje, zdevastované v roce 1991 vichřicí. "Jak se při kácení stromů nakonec ukázalo, byly všechny ve velice špatném stavu. V celé aleji jsme našli jen jeden zdravý strom," vysvětluje kastelán. Dnes park zdobí stromořadí 250 krásných mladých lipek.

Kromě parku, který je ozdobou zdejšího zámeckého areálu, je potřeba neustále pečovat i o zámecké střechy. Zrekonstruovat zámeckou střechu, to znamená nejen vyměnit tašky, kterých je tu mimochodem 220 tisíc, ale také opravit krovy, komíny, okapy a veškeré oplechování střech. Stejně nesnadným úkolem je i rekonstrukce fasády, která tady probíhá v současné době. Této rozsáhlé opravě předcházelo vybudování nové kanalizace na celém zámku, stavební úprava nádvoří a zabezpečení fasády proti vlhkosti. Zámek je velmi rozsáhlý a rekonstrukce fasády, která začala v roce 1999, bude pokračovat i v příštím roce.

Objekt, který má řada návštěvníků v paměti jako stavbu s červenobílou fasádou, se po rekonstrukci vrátí k původní barevné kombinaci, kterou byla podle stavebně-historických průzkumů žlutá a bílá.

S jaroměřickým zámkem se pojí dlouhá hudební tradice a v jejím duchu se nese i Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, který zámek pořádá spolu s městem a agenturou Ars/Koncert. Už třetím rokem tak zámek i přilehlý park vítá umělce s mezinárodním věhlasem. Festivalová vystoupení probíhají po celý červen a každoročně přilákají na zámek okolo čtyř a půl tisíce hostů. "Postarat se o tak velký počet návštěvníků vyžaduje spolupráci všech zúčastněných," popisuje kastelán a dodává: "S organizačním zabezpečením nám pomáhá vlastně celé město."

I když měsíc probíhající festival znamená pro zaměstnance zámku a především pro jeho kastelána velké pracovní vytížení, rozhodně si nestěžuje. Festival totiž mimo jiné přispívá i ke zvýšení návštěvnosti, která tady ročně činí něco okolo čtyřiceti tisíc lidí. Pro přespolní návštěvníky představuje jaroměřický zámek prvořadou atrakci, místní sem však podle kastelána příliš často nezavítají. I proto mají zdejší školky a školy prohlídku zámku zdarma, kdykoli o ni projeví zájem. "Děláme to proto, aby si místní obyvatelé památku prohlédli alespoň zamlada, když už sem v dospělosti nepřijdou," vysvětluje.

K popularizaci zámku a také ke zvýšení tržeb slouží také nejrůznější firemní akce a prezentace, které se tu konají. Hosté mohou zároveň využít zdejší vinotéku a ubytovat se v místní ubytovně. Přilákat pozornost návštěvníků se na zámku snaží i Vánočními trhy na počátku prosince.

Jaroměřický kastelán bydlí i s rodinou na zámku, a tak je stále v práci. Práce jej ale baví i po dvanácti letech. Každý den přináší něco jiného. "Když je festival, tak jdu do práce třeba v osm ráno, a když ve čtyři v noci přijdu domů, tak zjistím, že jsem za celý den ani nepil, ani nejedl, ale jsem spokojený," popisuje.

K povinnostem kastelána patří starat se o opravy zámku, údržbu parku a organizačně zajišťovat zdejší akce a všechny ostatní práce, které jsou zrovna potřeba. Což znamená, že někdy taky sedí v pokladně a prodává vstupenky a jindy skládá lavičky po koncertě. "Většinou funguji jako zásobovač, který jezdí po okolí a shání všechno možné od nožů do sekačky až po toaletní papír," popisuje. Volná pracovní doba, která by se mohla zdát výhodou jeho místa, tak pro něj znamená, že se pracuje, dokud je práce. A té je tady tolik, že vlastně nemůže být nikdy hotová.

Jaroměřický kastelán Radim Petr

Autoři:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.